Maurice Goldhaber

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maurice Goldhaber
Goldhaber,Maurice 1937.jpg
Narození 18. dubna 1911
Lvov
Úmrtí 11. května 2011 (ve věku 100 let)
Suffolk County
Alma mater Magdalene College
Ocenění Tom W. Bonner Prize in Nuclear Physics (1971)
J. Robert Oppenheimer Memorial Prize (1982)
Národní vyznamenání za vědu (1983)
Wolfova cena (1991)
Wolfova cena za fyziku (1991)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maurice Goldhaber (18. dubna 1911 - 11. května 2011) byl americký fyzik rakousko-uherského původu. V roce 1957 spolu s Lee Grodzinsem a Andrewem Sunyarem objevil, že neutrina mají zápornou helicitu.

Raný život a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Lvově, který byl tehdy součástí Rakousko-Uherské monarchie. Fyziku začal studovat v Berlíně. Doktorát ale získal na Univerzitě v Cambridgi v roce 1936.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1934, ještě během svého studia začal pracovat v Cavendishově laboratoři. Společně s Jamesem Chadwickem objevili takzvaný jaderný fotoelektrický jev.

Roku 1938 se přestěhoval na Univerzitu Illinois v Urbana Champaign. Ve 40. letech 20. století spoelčně se svou manželkou Gertrude Scharff Goldhaber prokázali, že částice záření beta jsou totožné s elektrony.

V roce 1950 začal působit v Brookhavenské národní laboratoři. Zde pracoval s Edwardem Tellerem, s nímž představili i takzvaný Goldhaberův-Tellerův model týkající se obří dipólové nukleární rezonance.

V 50. letech se vsadil s Hartlandem Snyderem, že antiprotony nemohou existovat. Sázku v roce 1955 prohrál. Poté spekuloval, že antihmota není ve vemsíru hojná kvůli tomu, že před velkým třeskem existovala jediná částice "universon", která se rozpadla na "kosmon" a "antikosmon", přičemž náš vesmír vznikl z "kosmonu". V 50. letech rovněž uvažoval o tom, že všechny elementární částice jako jsou elektrony, protony a neutrony jsou zdvojeny, tedy že jsou spojeny s jinými podobnými avšak těžšími částicemi. [1] Spolu s Robertem Christiem také spekuloval, že by takzvané podivné částice mohly být kompozitem třech základních částic. V letech 19611973 byl ředitele Brookhavenské národní laboratoře.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Goldhaber získal za svou práci mnoho ocenění, zejména v roce 1983 Národní vyznamenání za vědu a v roce 1991 Wolfovu cenu za fyziku. [2]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Goldhaberova manželka Gertrude byla rovněž fyzičkou. Fyzikou se zabýval i jeho bratr Gerson Goldhaber, který byl profesorem v Berkeley. Syn Alfred vyučuje fyziku na Newyorské státní univerzitě ve Stony Brooku, vnuk David je profesorem fyziky na Stanfordu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maurice Goldhaber na anglické Wikipedii.

  1. Goldhaber, Maurice(2002),"A closer look at the elementary fermions.",Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A.99(1): 33–6, Jan 8, 2002, PMID 11773637, Bibcode2002PNAS...99...33G 
  2. Maurice Goldhaber at the President's National Medal of Science