Chien-Shiung Wu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chien-Shiung Wu
Chien-Shiung Wu (1912-1997) in 1958.jpg
Narození 31. května 1912
Tchaj-cchang
Úmrtí 16. února 1997 (ve věku 84 let)
New York
Příčina úmrtí krvácení do mozku
Alma mater National Central University
Čeťiangská univerzita
Smith College
Kalifornská univerzita v Berkeley
Nankingská univerzita
Zaměstnavatelé Princetonská univerzita
Smith College
Kolumbijská univerzita
Čeťiangská univerzita
Ocenění medaile Johna Price Wetherilla (1962)
Comstock Prize in Physics (1963)
Národní vyznamenání za vědu (1975)
Tom W. Bonner Prize in Nuclear Physics (1975)
Wolfova cena za fyziku (1978)
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Luke Chia-Liu Yuan (1942–1997)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chien-Shiung Wu (31. května 1912, Liuhe - 16. února 1997, New York) byla čínsko-americká fyzička. Byla nazývána "první dámou fyziky", "královnou nukleární fyziky" nebo "čínskou Madam Curie".[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1930–1934 studovala matematiku a fyziku na Národní ústřední univerzitě v Nankingu. Roku 1936 odjela do Spojených států, kde pokračovala ve studiu na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde ji vedl např. Ernest Lawrence či Robert Oppenheimer. Roku 1940 získala doktorát.

Roku 1942 se vdala za čínsko-amerického fyzika Luka Chia-Liu Yuana, jenž byl vnukem čínského prezidenta a císaře Jüan Š’-kchaje.[2]

Po odchodu z Berkeley pracovala na univerzitě v Northamptonu, na Princetonu a od roku 1944 až do svého odchodu do důchodu v roce 1981 na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. V letech 1944–1946 pracovala v rámci Projektu Manhattan, kde především pomáhala se štěpením uranu na izotopy U235 a U238. Posléze se stala jednou z největších odbornic na rozpad beta (rozpad atomového jádra na elektron a nové atomové jádro, jehož výsledkem je beta záření - proud uvolněných elektronů).

Roku 1956 navrhla experiment (zvaný dnes obvykle experiment Wu), který měl dokázat neplatnost zákona parity, tedy že pouhé přepólování změní charakter některých fyzikáních dějů. 9. ledna 1957 experiment úspěšně provedli fyzici Tsung-Dao Lee a Jang Čen-ning, za což vzápětí dostali Nobelovu cenu za fyziku. Chien-Shiung Wu byla opomenuta, patrně proto, že Nobelův výbor upřednostňuje praktický výzkum před teoretickým, roli mohlo sehrát i to, že byla žena.[3] Ona sama se později stala velkou bojovnicí za rovnost žen a mužů na poli vědy, i mimo ni - odmítala například nosit manželovo jméno.[4]

Zdokonalila též Geigerův počítač pro měření jaderného záření. V závěru života se zabývala fyzikálně-biologickým výzkumem, zkoumala například strukturu hemoglobinu[5], či příčiny vrozené anémie.

Roku 1978 získala Wolfovu cenu za fyziku, o tři roky dříve Národní vyznamenání za vědu. Jako první žena v historii se stala prezidentkou Americké fyzikální společnosti.

V 70. letech se podívala znovu do rodné Číny, kde se její rodina v 60. letech stala obětí násilností během tzv. kulturní revoluce - za to se jí osobně omluvil čínský premiér. I později se Wu ale vyjadřovala k dění v Číně a kritizovala např. zásah proti demonstracím na náměstí Nebeského klidu roku 1989.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Chien-Shiung Wu. Biography [online]. [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Chien-Shiung Wu | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. 
  3. WHEELER, Jill C. Chien-Shiung Wu: Phenomenal Physicist. [s.l.]: ABDO Publishing Company 34 s. Dostupné online. ISBN 9781614802730. (anglicky) Google-Books-ID: p7aHl9htIH4C. 
  4. The Manhattan Project Physicist Who Fought for Equal Rights for Women. Time [online]. [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Chien-Shiung Wu | Chinese-American physicist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]