Chien-Shiung Wu
Chien-Shiung Wu | |
---|---|
![]() | |
Narození | 31. května 1912 Tchaj-cchang |
Úmrtí | 16. února 1997 (ve věku 84 let) New York |
Alma mater | Kalifornská univerzita v Berkeley (do 1940) National Central University (Nanjing) Čeťiangská univerzita Smith College Nankingská univerzita |
Pracoviště | Princetonská univerzita Smith College Kolumbijská univerzita Čeťiangská univerzita |
Obory | fyzika, Fyzikalismus, experimentální fyzika, jaderná fyzika, fyzika částic, radioaktivita, uran a chudokrevnost |
Ocenění | medaile Johna Price Wetherilla (1962) Comstock Prize in Physics (1963) Národní vyznamenání za vědu (1975) Tom W. Bonner Prize in Nuclear Physics (1975) Wolfova cena za fyziku (1978) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Luke Chia-Liu Yuan (1942–1997) |
Děti | Vincent Yuan |
Příbuzní | Jada Yuan (vnučka)[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chien-Shiung Wu (31. května 1912, Liuhe - 16. února 1997, New York) byla čínsko-americká fyzička. Významně přispěla k výzkumu na poli experimentální jaderné fyziky v oblasti elementárních částic. Nejznámější je díky experimentu, který poskytl důkazy o porušení parity ve slabých interakcích. Byla nazývána "první dámou fyziky", "královnou nukleární fyziky" nebo "čínskou Madam Curie".[2]
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Mládí a studium v Číně
[editovat | editovat zdroj]Chien-Shiung Wu se narodila a vyrůstala v čínském městě Liuhe v provincii Ťiang-su. Rodiče byli pokrokoví intelektuálové, otec inženýr a matka učitelka. Její otec založil jednu z prvních škol pro dívky v Číně, kde se učila i jeho dcera. V raném věku se zajímala o matematiku a přírodopis a rodiče ji v tom podporovali. V roce 1923 nastoupila do dívčí internátní školy v Sü-čou, kde se vyučovaly i přírodní vědy. Školu ukončila v roce 1929 jako nejlepší ze třídy.
V letech 1930–1934 studovala matematiku a fyziku na Národní ústřední univerzitě v Nankingu. Po promoci absolvovala dvouleté postgraduální studium fyziky a pracovala jako asistentka na univerzitě v Če-ťiangu. Stala se výzkumnou pracovnicí Fyzikálního ústavu Academia Sinica v Nankingu. Roku 1936 odjela do Spojených států, kde pokračovala ve studiu na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde ji vedl např. Ernest Lawrence či Robert Oppenheimer. Roku 1940 získala doktorát.[3]
Roku 1942 se vdala za čínsko-amerického fyzika Luka Chia-Liu Yuana, jenž byl vnukem prvního čínského prezidenta a císaře Jüan Š’-kchaje.[4] V roce 1947 se jim narodil syn Vincent, pozdější jaderný fyzik.[3]
Práce ve Spojených státech
[editovat | editovat zdroj]Po odchodu z Berkeley vědecky pracovala a vyučovala na univerzitě v Northamptonu, na Princetonu a od roku 1944 až do svého odchodu do důchodu v roce 1980 na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. V letech 1944–1946 pracovala v rámci Projektu Manhattan, kde především pomáhala se štěpením uranu na izotopy U235 a U238. Posléze se stala jednou z největších odbornic na rozpad beta (rozpad atomového jádra na elektron a nové atomové jádro, jehož výsledkem je beta záření - proud uvolněných elektronů).[3] Zdokonalila též Geigerův počítač pro měření jaderného záření.
Experiment WU
[editovat | editovat zdroj]Roku 1956 úspěšně provedla experiment (zvaný dnes obvykle experiment Wu), který měl dokázat neplatnost zákona parity, tedy že pouhé přepólování změní charakter některých fyzikálních dějů. Potvrdila tak hypotézu fyziků Tsung-Dao Lee a Jang Čen-ning, kteří vzápětí dostali Nobelovu cenu za fyziku. Chien-Shiung Wu byla opomenuta, patrně proto, že Nobelův výbor upřednostňoval teoretický výzkum před experimentální fyzikou, roli mohlo sehrát i to, že byla žena.[5] Ona sama se později stala velkou bojovnicí za rovnost žen a mužů na poli vědy, i mimo ni - odmítala například nosit manželovo jméno.[6]
V roce 1958 byla jmenována řádnou profesorkou na Kolumbijské univerzitě. Princetonská univerzita jí udělila čestný doktorát. V roce 1973 zde získala Pupinovu medaili a čestný titul emeritního profesora fyziky. Ve stejném roce se stala první ženou v čele Americké fyzikální společnosti. V roce 1975 jí byla udělena Národní medaile za vědu.[7] Roku 1978 získala Wolfovu cenu za fyziku. Měla čestné doktoráty z mnoha amerických univerzit.
V 70. letech se podívala znovu do rodné Číny, kde se její rodina v 60. letech stala obětí násilností během tzv. kulturní revoluce - za to se jí osobně omluvil čínský premiér. I později se Wu ale vyjadřovala k dění v Číně a kritizovala např. zásah proti demonstracím na náměstí Nebeského klidu roku 1989. Působila jako čestná profesorka na několika čínských univerzitách a v roce 1994 se stala jedním z prvních zahraničních akademiků Čínské akademie věd. V roce 1990 byl po ní pojmenován asteroid s číslem 2752 nově objevený observatoří Nanjing Purple Mountain Observatory Čínské akademie věd.[7]
V závěru života se zabývala fyzikálně-biologickým výzkumem, zkoumala například strukturu hemoglobinu[8], či příčiny vrozené anémie. V roce 1980 odešla do důchodu.[3] Žila v ústraní pod jménem svého manžela v New Yorku. Zemřela 16. února 1997 ve věku 84 let na následky mozkové mrtvice.[3] Byla pohřbena podle vlastního přání u myrtového stromu na nádvoří školy Ming De v Liuhe, kterou založil její otec a kterou v mládí navštěvovala.
V roce 1998 byla uvedena do Národní ženské síně slávy USA.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chien-Shiung Wu na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2022-09-26].
- ↑ Chien-Shiung Wu. Biography [online]. [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e KRAUS, Ivo. Ženy v dějinách matematiky, fyziky a astronomie. Praha: České vysoké učení technické, 2015. ISBN 978-80-01-05770-4. S. 197-199.
- ↑ Chien-Shiung Wu | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2019-03-08]. Dostupné online.
- ↑ WHEELER, Jill C. Chien-Shiung Wu: Phenomenal Physicist. [s.l.]: ABDO Publishing Company 34 s. Dostupné online. ISBN 9781614802730. (anglicky) Google-Books-ID: p7aHl9htIH4C.
- ↑ The Manhattan Project Physicist Who Fought for Equal Rights for Women. Time [online]. [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Culture of Chien-shiung Institute of Technology: A Reader. www.csit.edu.cn [online]. [cit. 2025-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Chien-Shiung Wu | Chinese-American physicist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Chien-Shiung Wu na Wikimedia Commons
- Američtí jaderní fyzici
- Čínští jaderní fyzici
- Fyzici 20. století
- Účastníci projektu Manhattan
- Američané čínského původu
- Nositelé Národního vyznamenání za vědu
- Nositelé Wolfovy ceny za fyziku
- Držitelé čestných doktorátů Padovské univerzity
- Členové Národní akademie věd USA
- Absolventi Kalifornské univerzity v Berkeley
- Narození v roce 1912
- Narození 31. května
- Úmrtí v roce 1997
- Úmrtí 16. února
- Úmrtí v New Yorku