Robert Oppenheimer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Robert Oppenheimer
JROppenheimer-LosAlamos.jpg
Narození 22. dubna 1904
New York
Úmrtí 18. února 1967 (ve věku 62 let)
Princeton
Příčina úmrtí rakovina hrtanu
Bydliště Princeton
Berkeley
Los Alamos
New York
Národnost Židé a Aškenázové
Alma mater Christ's College
Univerzita v Göttingenu
Ethical Culture Fieldston School
Cavendishova laboratoř
Harvardova univerzita
Univerzita v Cambridgi
Zaměstnavatel Kalifornská univerzita v Berkeley
Ocenění medaile Za zásluhy (1946)
rytíř Čestné legie (1958)
Prix des trois physiciens (1958)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ3405088 (1962)
Cena Enrica Fermiho (1963)
… více na Wikidatech
Příbuzní Frank Oppenheimer
Podpis Robert Oppenheimer – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

J. Robert Oppenheimer, někdy Julius Robert Oppenheimer nebo Jacob Robert Oppenheimer[1], (22. dubna 190418. února 1967) byl americký teoretický fyzik, nejznámější svou účastí v projektu Manhattan, kde řídil vývoj první jaderné zbraně v tajné laboratoři v Los Alamos v Novém Mexiku[2]. Byl starším bratrem dalšího fyzika Franka Oppenheimera.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení svých studií na Harvardu spolu s Maxem Bornem vypracoval část kvantové teorie, známé jako Born-Oppenheimerova metoda.

Bývá označován jako „otec atomové bomby“. Rok po svržení bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki byl jmenován do funkce prezidenta vědecké rady Komise pro atomovou energii (AEC), a stal se tak nejvlivnějším poradcem vlády a armády v jaderných otázkách. Po odpálení 1. sovětské atomové bomby vznikla nová myšlenka, stvořit novou a ničivější, tzv. superbombu, neboli vodíkovou bombu. Oppenheimer (a další jeho bývalí spolupracovníci) ovšem proti vývoji nové bomby vystupoval, vyslovoval se pro kontrolu nad vývojem a užitím atomových zbraní. Kvůli tomuto prohlášení byl vyšetřován ze zrady. FBI se domnívala že poskytl informace o atomové bombě Sovětskému svazu. Porota ho nakonec shledala nevinným.

V době, kdy USA žily ve strachu z komunismu a Oppenheimer vyvolával hněv u mnoha politiků a vědců svými ostrými politickými názory, vyšla na povrch jeho možná dřívější spolupráce s komunistickou stranou během velmi medializovaného výslechu z roku 1954[zdroj?].

Přestože byl odvolán ze všech funkcí a ztratil politický vliv, nadále pokračoval v práci profesora a věnoval se fyzice. O deset let později byl prezidentem Johnem F. Kennedym rehabilitován[zdroj?].

Oppenheimer jako vědec je nejvíc v povědomí díky funkci vedoucího zakladatele školy teoretické fyziky při Kalifornské univerzitě v Berkeley.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dodnes není zcela jasné co přesně znamená iniciála J. v jeho jméně en:Robert Oppenheimer#On Oppenheimer's first initial
  2. Robert Jungk: Jasnější než tisíc sluncí, Mladá Fronta, 1965

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]