Robert Oppenheimer
| Robert Oppenheimer | |
 |
|
| Narození | 22. dubna 1904 New York City, New York, USA |
|---|---|
| Úmrtí | 18. února 1967 (62 let) Princeton, New Jersey, USA |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Alma mater | Christ's College, Harvardova univerzita, Cavendishova laboratoř a Universita v Göttingenu |
| Povolání | jaderný vědec, inženýr a teoretický fyzik |
| Zaměstnavatel | University of California, California Institute of Technology, Národní laboratoř Los Alamos, Institute for Advanced Study a Ministerstvo obrany Spojených států amerických |
| Ocenění | Cena Enrica Fermiho (1963) rytíř Čestné legie (1958) Medaile za zásluhy (1946) |
| Příbuzní | bratr Frank Oppenheimer |
Podpis
 |
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
J. Robert Oppenheimer, někdy Julius Robert Oppenheimer nebo Jacob Robert Oppenheimer[1], (22. dubna 1904 – 18. února 1967) byl americký teoretický fyzik, nejznámější svou účastí v projektu Manhattan, kde řídil vývoj první jaderné zbraně v tajné laboratoři v Los Alamos v Novém Mexiku[2]. Je starším bratrem dalšího fyzika Franka Oppenheimera.
Život[editovat | editovat zdroj]
Po ukončení svých studií na Harvardu spolu s Maxem Bornem vypracoval část kvantové teorie, známé jako Born-Oppenheimerova metoda.
Bývá označován jako „otec atomové bomby“. Rok po svržení bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki byl jmenován do funkce prezidenta vědecké rady Komise pro atomovou energii (AEC), a stal se tak nejvlivnějším poradcem vlády a armády v jaderných otázkách. Po odpálení 1. sovětské atomové bomby vznikla nová myšlenka, stvořit novou a ničivější, tzv. superbombu, neboli vodíkovou bombu. Oppenheimer (a další jeho bývalí spolupracovníci) ovšem proti vývoji nové bomby vystupoval, vyslovoval se pro kontrolu nad vývojem a užitím atomových zbraní. Kvůli tomuto prohlášení byl vyšetřován ze zrady. FBI se domnívala že poskytl informace o atomové bombě Sovětskému svazu. Porota ho nakonec shledala nevinným.
V době, kdy USA žily ve strachu z komunismu a Oppenheimer vyvolával hněv u mnoha politiků a vědců svými ostrými politickými názory, vyšla na povrch jeho možná dřívější spolupráce s komunistickou stranou během velmi medializovaného výslechu z roku 1954[zdroj?].
Přestože byl odvolán ze všech funkcí a ztratil politický vliv, nadále pokračoval v práci profesora a věnoval se fyzice. O deset let později byl prezidentem Johnem F. Kennedym rehabilitován[zdroj?].
Oppenheimer jako vědec je nejvíc v povědomí díky funkci vedoucího zakladatele školy teoretické fyziky při Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dodnes není zcela jasné co přesně znamená iniciála J. v jeho jméně en:Robert Oppenheimer#On Oppenheimer's first initial
- ↑ Robert Jungk: Jasnější než tisíc sluncí, Mladá Fronta, 1965
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Robert Oppenheimer ve Wikimedia Commons
Osoba Robert Oppenheimer ve Wikicitátech
Jacob Robert Oppenheimer: Úvahy o vědě a kultuře 1-3, Český rozhlas, 24. dubna 2007
