Kosmické záření

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kosmické záření je proud energetických částic pocházejících z kosmu, pohybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské atmosféry. Jedná se především o protony (85 až 90 procent) a jádra hélia (9 až 14 procent). Zbytek tvoří elektrony, jádra jiných atomů a další elementární částice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Victor Franz Hess v koši balonu Böhmen v Ústí nad Labem dne 7. srpna 1912

V roce 1912 objevil rakouský fyzik Victor Franz Hess záření, jehož intenzita roste s nadmořskou výškou.[1] Usoudil proto, že záření je kosmického původu. V roce 1938 objevil francouzský astronom Pierre Auger spršky atmosférického kosmického záření, které vzniká jako sekundární záření vyvolané dopadem primárních částic z vesmíru a jejich interakcí s atomy vysoko v atmosféře. Energie těchto částic může dosáhnout až 1020 elektronvoltů.

Původ kosmického záření není dosud zcela objasněn. Proto byla v roce 2004 v Argentině uvedena do provozu Observatoř Pierre Augera, která má za cíl vystavět největší detektor kosmického záření na světě. Na projektu se podílejí také vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Část kosmického záření pochází ze Slunce; částice s nejvyšší energií však vyletují z mezihvězdného a mezigalaktického prostoru. Podle nepotvrzené hypotézy italského fyzika Enrico Fermiho vzniká záření při explozi supernov.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GRYGAR, Jiří. Kosmické záření vysokých energií [online]. 2007-10-30, [cit. 2009-10-18]. Čas 2:05 od začátku stopáže. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]