Kosmické záření
Kosmické záření je proud energetických částic pocházejících z kosmu, pohybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské atmosféry. Jedná se především o protony (85 až 90 procent) a jádra hélia (9 až 14 procent). Zbytek tvoří elektrony, jádra jiných atomů a další elementární částice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1912 objevil rakouský fyzik Victor Franz Hess záření, jehož intenzita roste s nadmořskou výškou.[1] Usoudil proto, že záření je kosmického původu. V roce 1938 objevil francouzský astronom Pierre Auger spršky atmosférického kosmického záření, které vzniká jako sekundární záření vyvolané dopadem primárních částic z vesmíru a jejich interakcí s atomy vysoko v atmosféře. Energie těchto částic může dosáhnout až 1020 elektronvoltů.
Původ kosmického záření není dosud zcela objasněn. Proto byla v roce 2004 v Argentině uvedena do provozu Observatoř Pierra Augera – největší detektor kosmického záření na světě.[2] Na projektu se podílejí také vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci.[3]
Část kosmického záření pochází ze Slunce, z mezihvězdného a mezigalaktického prostoru. V roce 2017 bylo zjištěno, že zdroje částic s nejvyšší energií se nacházejí daleko mimo oblast naší galaxie.[3] Podle nepotvrzené hypotézy italského fyzika Enrico Fermiho vzniká záření při explozi supernov, další hypotéza předpokládá vznik v okolí obřích černých děr v galaktických jádrech nebo v kvasarech.
Nové poznatky o původu kosmického záření se očekává od mladého oboru neutrinové astronomie, kdy měření na observatoři IceCube v letech 2013–2023 umožnilo vytvoření první neutrinové mapy galaxie. Neutrina téměř neinteragují s hmotou a přilétají ze směru, kterým leží jejich zdroj.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GRYGAR, Jiří. Kosmické záření vysokých energií [online]. 2007-10-30 [cit. 2009-10-18]. Čas 2:05 od začátku stopáže. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Výzkumná infrastruktura AUGER‑CZ [online]. Observatoř Pierra Augera – účast České republiky, 2015? [cit. 2018-12-30]. Dostupné online.
- 1 2 Z velmi vzdálených galaxií [online]. Observatoř Pierra Augera – účast České republiky, 2015 [cit. 2018-12-30]. Dostupné online.
- ↑ KULHÁNEK, Petr. Neutrinový obraz Galaxie. Aldebaran bulletin [online]. AGA, 2024-05-17 [cit. 2025-10-10]. Roč. 22, čís. 20. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kosmické záření na Wikimedia Commons - Observatoř Pierre Augera (anglicky)
- Česká skupina spolupracující na projektu
