Fyzikální ústav Akademie věd České republiky

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Fyzikální ústav AV ČR)
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Budovy Fyzikálního ústavu v Praze 8
Budovy Fyzikálního ústavu v Praze 8
ZkratkaFZU
Vznik1. 1. 1954
Právní formaveřejná výzkumná instituce
SídloNa Slovance 1999/2
182 00 Praha 8
Souřadnice50°7′24,49″ s. š., 14°28′7,81″ v. d.
ŘeditelRNDr. Michael Prouza, Ph.D.
Mateřská organizaceAkademie věd České republiky
Oficiální webwww.fzu.cz
E-mailinfo@fzu.cz
Datová schránkanm9ns84
IČO68378271 (VR)
LEI31570090UCILTUZJKA51
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fyzikální ústav AV ČR (FZU) je výzkumnou institucí Akademie věd České republiky.[1] Ústav se věnuje základnímu a aplikovanému výzkumu v oblasti fyziky. V současnosti je výzkum ústavu orientován na pět odvětví: fyziku elementárních částic, fyziku kondenzovaných systémů a fyziku pevných látek, optiku a fyziku plazmatu. Ústav se podílí také na vzdělávání na univerzitní úrovni, vedení diplomových a doktorských prací a komunikaci vědy veřejnosti.

Výzkum a vědecké sekce[editovat | editovat zdroj]

FZU je mezinárodně významným a uznávaným centrem vědecké excelence. Výzkumné týmy ve FZU se zabývají širokou škálou výzkumných aktivit, mají velké mezinárodní zastoupení a podíl žen činí přibližně 30 %. Většina týmů dosahuje světově špičkových a mezinárodně excelentních výsledků a některé týmy patří k absolutní špičce výzkumu a vývoje na celosvětové úrovni, zejména v oblastech spintroniky, strukturní analýzy a krystalografie, atomárních a molekulárních struktur, dále v oblasti klasické a kvantové optiky. [2]

Vědci a vědkyně z FZU pravidelně publikují články v uznávaných časopisech Science(např. [3][4][5][6][7][8]), Nature[9][10][11][12][13], Nature Chemistry[14][15][16][17], Nature Physics[18][19], Nature Nanotechnology[20][21][22], Advanced Functional Materials[23][24][25] a řadě dalších.[26][27]

FZU se dělí na 5 sekcí[28], z nichž každá obsahuje několik oddělení. Sekce fyziky pevných látek se nachází v pražských Střešovicích, Sekce výkonových laserů v Dolních Břežanech; ostatní tři jsou umístěny převážně v areálu hlavní budovy v Praze 8 - Libni (s výjimkou některých společných laboratoří).

Sekce fyziky elementárních částic[editovat | editovat zdroj]

Sekce fyziky elementárních částic je umístěna v Praze v ulici Na Slovance. Zahrnuje pět oddělení: oddělení astročásticové fyziky, oddělení experimentální fyziky částic, oddělení teorie elementárních částic, oddělení vývoje detektorů a zpracování dat, oddělení kosmologie a gravitační fyziky.

Náplní práce sekce je zkoumání struktury hmoty na úrovni subatomárních částic a sil, které mezi nimi působí. Účastní se na experimentu ATLAS na urychlovači LHC v CERN a experimentu z oblasti astročásticové fyziky prováděného Observatoří Pierra Augera v Argentině.

V rámci mezinárodního projektu CALICE se podílí na vývoji detektorů pro plánovaný Mezinárodní lineární srážeč elektronů a pozitronů ILC. Má také nezanedbatelný podíl na přípravě a budování gama observatoře CTA (Cherenkov Telescope Array).[29]

Menší měrou se sekce účastní i na dalších experimentech v CERN (ALICE, TOTEM), na neutrinovém experimentu NOvA[30], projektu Observatoře Very C. Rubin[31] a kosmického detektoru gravitačních vln LISA.

Sekce fyziky kondenzovaných látek[editovat | editovat zdroj]

Sekce fyziky kondenzovaných látek má šest oddělení, z toho pět je umístěných v budově FZU v Praze Na Slovance: oddělení magnetických měření a materiálů (jeho součástí je též společná laboratoř magnetických studií s MFF UK), oddělení dielektrik, oddělení materiálové analýzy, oddělení funkčních materiálů, oddělení chemie.

Oddělení teorie kondenzovaných látek je umístěné v budově Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i., v ulici Pod Vodárenskou věží.

Předmětem výzkumu sekce je teoretické a experimentální studium struktury a vlastností především multiferoických, piezoelektrických a spintronických materiálů, kapalných krystalů, moderních kovových materiálů, funkčních technických materiálů, jako jsou slitiny s tvarovou pamětí, diamantové povlaky, Heuslerovy slitiny a tenké vrstvy.

  • Detail deformačního stroje s teplotní komorou v oddělení funkčních materiálů
    Detail deformačního stroje s teplotní komorou v oddělení funkčních materiálů
  • Spektrometry pro THz spektroskopii v časové oblasti (detail) v oddělení dielektrik
    Spektrometry pro THz spektroskopii v časové oblasti (detail) v oddělení dielektrik
  • Transmisní elektronový mikroskop v oddělení materiálové analýzy
    Transmisní elektronový mikroskop v oddělení materiálové analýzy
  • Aparatura pro růst krystalů Czochralského metodou
    Aparatura pro růst krystalů Czochralského metodou

Sekce fyziky pevných látek[editovat | editovat zdroj]

Většina sekce sídlí v Praze v ulici Cukrovarnická 112/10 a má celkem 7 oddělení: oddělení povrchů a molekulárních struktur, oddělení spintroniky a nanoelektroniky (jeho součástí je též společná laboratoř optospintroniky s MFF UK), oddělení strukturní analýzy, oddělení magnetik a supravodičů, oddělení tenkých vrstev a nanostruktur, oddělení polovodičů a oddělení optických materiálů

Výzkum je zde zaměřen především na magneticky a opticky aktivní materiály, nanokrystalické formy křemíku, polovodičů III-V, diamantu a grafitu a nanostruktury pro biologické, lékařské a mikroelektronické aplikace.

Sekce optiky[editovat | editovat zdroj]

Sekce optiky má čtyři oddělení umístěné v budově Na Slovance: oddělení analýzy funkčních materiálů, oddělení optických a biofyzikálních systémů, oddělení nízkoteplotního plazmatu a oddělení optických a mechanických dílen.

Pátým oddělním je Společná laboratoř optiky, kterou FZU sdílí s Univerzitou Palackého v Olomouci.[32]

Sekce se zaměřuje jak na zkoumání vlastností optického záření, tak výzkum optických materiálů a struktur (včetně dopovaných oxidů a jejich povrchů, vícevrstvých systémů a nanostrukturovaných keramik a krystalů). V oboru klasické optiky řeší problémy interferometrie, holografie, fraktálové optiky, koherenčního a statistického chování světelných svazků.

Kromě toho se podílí na vývoji aplikací pro vědecké a medicínské použití včetně rentgenové optiky pro synchrotronní záření.

  • Přístroj pro magnetronové naprašování
    Přístroj pro magnetronové naprašování
  • Plazmatický systém pro reaktivní depozici tenkých vrstev v oddělení nízkoteplotního plazmatu
    Plazmatický systém pro reaktivní depozici tenkých vrstev v oddělení nízkoteplotního plazmatu
  • Vědkyně u “Spinning disk” konfokálního mikroskopu pro snímání buněčných struktur
    Vědkyně u “Spinning disk” konfokálního mikroskopu pro snímání buněčných struktur
  • 3D tisk z kovu a kovových slitin
    3D tisk z kovu a kovových slitin

Sekce výkonových laserů – Centrum HiLASE[editovat | editovat zdroj]

Sekce výkonových laserů – Centrum HiLASE má celkem 7 oddělení: v areálu ústavů AV ČR na Slovance sídlí oddělení radiační a chemické fyziky (badatelské centrum PALS provozované společně s Ústavem fyziky plazmatu AV ČR) a část oddělení technické podpory PALS. Dalších pět oddělení sídlí v budově Centra HiLASE v Dolních Břežanech: oddělení vývoje pokročilých laserů, oddělení průmyslových aplikací laserů, oddělení vědeckých aplikací laserů a dále oddělení inženýrské a technické podpory a oddělení řízení projektů.

Sekce se věnuje základnímu výzkumu laserového plazmatu vytvářeného impulsními výkonovými lasery emitujícími záření v infračervené, viditelné i měkké rentgenové oblasti.

Podílí se také na vývoji laserů, například kontinuálního supersonického chemického kyslík-jódového laseru (COIL) kilowattové třídy ve spolupráci s indickým Laser Science & Technology Centre, Indie a laserů založených na diodovém čerpání s vysokou opakovací frekvencí v rámci projektu HiLASE.

  • Centrum PALS
    Centrum PALS
  • PALS - detail
    PALS - detail
  • Budova Centra HiLASE
    Budova Centra HiLASE

Sekce realizace projektu ELI Beamlines[editovat | editovat zdroj]

Sekce existovala v letech 2012[33] až 2022 a byla umístěna v Dolních Břežanech (Za Radnicí 835). Jejím hlavním účelem byla příprava a realizace laserového centra ELI Beamlines, které je od ledna 2023 součástí evropského konsorcia ELI ERIC.[34][35]

  • Budova ELI Beamlines v Dolních Břežanech
    Budova ELI Beamlines v Dolních Břežanech
  • Experimentální zařízení ELIMAIA
    Experimentální zařízení ELIMAIA
  • Laserový systém L3 HAPLS
    Laserový systém L3 HAPLS

Dvořákova přednáška[editovat | editovat zdroj]

Profesor Marko Topič na 13. Dvořákově přednášce v prostorách FZU.
Profesor Marko Topič na 13. Dvořákově přednášce v prostorách FZU.

FZU od roku 2009 pořádá Dvořákovy přednášky, které se konají 1x ročně a přednášejícím je mezinárodně uznávaná autorita v některém z oborů fyziky. Přednáška je pojmenována po Vladimíru Dvořákovi, fyziku v oboru pevných látek a též řediteli FZU v letech 1993-2001. Mezi přednášejicími byli: Yoshihiro Ishibashi, Anton Zeilinger, Dieter Vollhardt, Allan H. MacDonald, Peter Jenni, Orazio Svelto, Janos Hajdu, Marco Cavaglià, Paul Lecoq, Shaoyi Jiang, Ramamoorthy Ramesh, Jorge J. Rocca, Marko Topič.[36]

Popularizační aktivity[editovat | editovat zdroj]

Fyzikální ústav se podílí na řadě aktivit popularizujících výzkum mezi veřejností, například prostřednictvím přednášek, exkurzí, workshopů pro studenty, apod. Mezi největší akce patří Veletrh vědy, Týden Akademie (Dny otevřených dveří) a Noc vědců. FZU se zúčastňuje také festivalů VědaFest, Zažít město jinak a řady dalších akcí v ČR.

Fyzikální ústav disponuje řadou zajímavých pomůcek, které pomáhají při objasňování pokročilých fyzikálních témat – například mlžná komora, laserové bludiště, model supravodivé dráhy, či fotovoltaický stan.[37]

Transfer technologií a znalostí[editovat | editovat zdroj]

Fyzikální ústav je dlouhodobě aktivní v přenosu znalostí a technologií z výzkumného prostředí do praxe. Vědci a vědkyně z FZU jsou každoročně autory, či spoluautory řady patentů a užitných vzorů.[38]

Fyzikální ústav AV ČR má dvě spin-off společnosti pro přenos technologií a znalostí z výzkumného prostředí do aplikované sféry – v roce 2016 spoluzaložil firmu CARDAM s.r.o. zabývající se aditivní výrobou, zakázkovým vývojem, matematickými výpočty a simulacemi pro průmysl, digitalizací a optimalizací procesů ve výrobě.[39] V roce 2021 FZU spoluzaložil firmu Hi-Beams, s.r.o., která se zabývá inovativními způsoby povrchových úprav materiálů pomocí laserových technologií.[40]

V červenci 2023 byla otevřena budova evropského digitálního inovačního centra Brain4Industry (B4I) v Dolních Břežanech, které provozuje FZU společně s partnery z průmyslové i výzkumné sféry. B4I podporuje spolupráci mezi vědou, výzkumem a průmyslem, zejména malými a středními firmami.[41]

Historie ústavu[editovat | editovat zdroj]

Ústav má komplikovanou historii, protože docházelo k mnoha reorganizacím, slučováním, přejmenováváním jednotlivých fyzikálních pracovišť.[42] Současná podoba ústavu je víceméně stabilní od roku 1979.

Z podnětu Ing. Dr. tech. Vítězslava Havlíčka, tehdy vedoucího konstrukce transformátorů v Elektrotechnické továrně (ETD) Škodových závodů v plzeňských Doudlevcích a prof. Dolejška ze Spektroskopického ústavu Univerzity Karlovy vzniklo v letech 1932–1934 nové pracoviště – Fyzikální výzkum Škodových závodů (FVŠZ). Za druhé světové války pak byla 17. 11. 1939 při uzavření vysokých škol výzkumná činnost přerušena.[43]

V roce 1946 vznikla Laboratoř pro nukleární fyziku a v roce 1950 vznikl reorganizací Fyzikálního výzkumu Škodových závodů Ústřední ústav fyzikální (ÚÚF) pod vedením J. Bačkovského.[44] Byl podřízen tzv. Ústředí vědeckého výzkumu. Získal budovy Výzkumného ústavu československého průmyslu cukrovarnického v Cukrovarnické ulici 10 v Praze-Střešovicích z let 1920–1923. Po založení Československé akademie věd (ČSAV) v roce 1952 proběhlo přejmenování ÚÚF na Ústav technické fyziky ČSAV.

V roce 1954 vznikl Fyzikální ústav ČSAV sloučením Laboratoře pro nukleární fyziku ČSAV a Laboratoře pro experimentální a teoretickou fyziku ČSAV. Prvním ředitelem ústavu byl Čestmír Šimáně. V roce 1955 se od ústavu oddělila část pracovišť, z nichž vznikl Ústav jaderné fyziky ČSAV. Fyzikální ústav ČSAV během 50. a 60. let sídlil v několika menších pracovištích po Praze, v roce 1970 proběhlo stěhování do nově postavené budovy v ulici Na Slovance v Praze 8, kde velká část FZU sídlí dodnes.

V roce 1962 byl Ústav technické fyziky ČSAV (sídlící v Cukrovarnické ulici) přejmenován na Ústav fyziky pevných látek ČSAV. V roce 1979 došlo ke sloučení Fyzikálního ústavu ČSAV, Ústavu fyziky pevných látek ČSAV a Oddělení nízkých teplot Ústavu jaderné fyziky. Ředitelem ústavu se stal Bohumil Kvasil.

Ředitelé od roku 1954[editovat | editovat zdroj]

Významní pracovníci ústavu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Rejstřík veřejných výzkumných institucí. rvvi.msmt.cz [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ Evaluation of research and professional activity of research-oriented institutes of the Czech Academy of Sciences for the period 2015–2019 [online]. [cit. 2024-02-07]. Kapitola Summary Final Report (Name of the Institute: Institute of Physics of the CAS, v. v. i.), s. 1-8. Dostupné online. 
  3. ↑ BRÁZDA, Petr; PALATINUS, Lukáš; BABOR, Martin. Electron diffraction determines molecular absolute configuration in a pharmaceutical nanocrystal. Science. 2019-05-17, roč. 364, čís. 6441, s. 667–669. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aaw2560. (anglicky) 
  4. ↑ MALLADA, B.; GALLARDO, A.; LAMANEC, M. Real-space imaging of anisotropic charge of σ-hole by means of Kelvin probe force microscopy. Science. 2021-11-12, roč. 374, čís. 6569, s. 863–867. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.abk1479. (anglicky) 
  5. ↑ PALATINUS, L.; BRÁZDA, P.; BOULLAY, P. Hydrogen positions in single nanocrystals revealed by electron diffraction. Science. 2017-01-13, roč. 355, čís. 6321, s. 166–169. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aak9652. (anglicky) 
  6. ↑ WUNDERLICH, Jörg; PARK, Byong-Guk; IRVINE, Andrew C. Spin Hall Effect Transistor. Science. 2010-12-24, roč. 330, čís. 6012, s. 1801–1804. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1195816. (anglicky) 
  7. ↑ SEDMÁK, P.; PILCH, J.; HELLER, L. Grain-resolved analysis of localized deformation in nickel-titanium wire under tensile load. Science. 2016-08-05, roč. 353, čís. 6299, s. 559–562. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aad6700. (anglicky) 
  8. ↑ THE PIERRE AUGER COLLABORATION; AAB, A.; ABREU, P. Observation of a large-scale anisotropy in the arrival directions of cosmic rays above 8 × 10 18 eV. Science. 2017-09-22, roč. 357, čís. 6357, s. 1266–1270. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aan4338. (anglicky) 
  9. ↑ LI, Qian; STOICA, Vladimir A.; PAŚCIAK, Marek. Subterahertz collective dynamics of polar vortices. Nature. 2021-04, roč. 592, čís. 7854, s. 376–380. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-021-03342-4. (anglicky) 
  10. ↑ PENG, Jinbo; CAO, Duanyun; HE, Zhili. The effect of hydration number on the interfacial transport of sodium ions. Nature. 2018-05, roč. 557, čís. 7707, s. 701–705. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-018-0122-2. (anglicky) 
  11. ↑ SUGIMOTO, Yoshiaki; POU, Pablo; ABE, Masayuki. Chemical identification of individual surface atoms by atomic force microscopy. Nature. 2007-03, roč. 446, čís. 7131, s. 64–67. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature05530. (anglicky) 
  12. ↑ LEE, June Hyuk; FANG, Lei; VLAHOS, Eftihia. A strong ferroelectric ferromagnet created by means of spin–lattice coupling. Nature. 2010-08, roč. 466, čís. 7309, s. 954–958. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature09331. (anglicky) 
  13. ↑ KREMPASKÝ, J.; ŠMEJKAL, L.; D’SOUZA, S. W. Altermagnetic lifting of Kramers spin degeneracy. Nature. 2024-02-15, roč. 626, čís. 7999, s. 517–522. Dostupné online [cit. 2024-02-21]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/s41586-023-06907-7. PMID 38356066. (anglicky) 
  14. ↑ LAWRENCE, James; BERDONCES-LAYUNTA, Alejandro; EDALATMANESH, Shayan. Circumventing the stability problems of graphene nanoribbon zigzag edges. Nature Chemistry. 2022-12, roč. 14, čís. 12, s. 1451–1458. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1755-4349. DOI 10.1038/s41557-022-01042-8. (anglicky) 
  15. ↑ JELÍNEK, P. Quantum spin chains go organic. Nature Chemistry. 2023-01, roč. 15, čís. 1, s. 12–13. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1755-4349. DOI 10.1038/s41557-022-01112-x. (anglicky) 
  16. ↑ KLAR, Paul B.; KRYSIAK, Yaşar; XU, Hongyi. Accurate structure models and absolute configuration determination using dynamical effects in continuous-rotation 3D electron diffraction data. Nature Chemistry. 2023-06, roč. 15, čís. 6, s. 848–855. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1755-4349. DOI 10.1038/s41557-023-01186-1. (anglicky) 
  17. ↑ SONG, Shaotang; PINAR SOLÉ, Andrés; MATĚJ, Adam. Highly entangled polyradical nanographene with coexisting strong correlation and topological frustration. Nature Chemistry. 2024-02-19. Dostupné online [cit. 2024-02-21]. ISSN 1755-4330. DOI 10.1038/s41557-024-01453-9. (anglicky) 
  18. ↑ ŽELEZNÝ, J.; WADLEY, P.; OLEJNÍK, K. Spin transport and spin torque in antiferromagnetic devices. Nature Physics. 2018-03, roč. 14, čís. 3, s. 220–228. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1745-2481. DOI 10.1038/s41567-018-0062-7. (anglicky) 
  19. ↑ JUNGWIRTH, T.; SINOVA, J.; MANCHON, A. The multiple directions of antiferromagnetic spintronics. Nature Physics. 2018-03, roč. 14, čís. 3, s. 200–203. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1745-2481. DOI 10.1038/s41567-018-0063-6. (anglicky) 
  20. ↑ WADLEY, Peter; REIMERS, Sonka; GRZYBOWSKI, Michal J. Current polarity-dependent manipulation of antiferromagnetic domains. Nature Nanotechnology. 2018-05, roč. 13, čís. 5, s. 362–365. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1748-3395. DOI 10.1038/s41565-018-0079-1. (anglicky) 
  21. ↑ AMIN, O. J.; POOLE, S. F.; REIMERS, S. Antiferromagnetic half-skyrmions electrically generated and controlled at room temperature. Nature Nanotechnology. 2023-08, roč. 18, čís. 8, s. 849–853. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1748-3395. DOI 10.1038/s41565-023-01386-3. (anglicky) 
  22. ↑ PARK, Jae Whan; DO, Euihwan; SHIN, Jin Sung. Creation and annihilation of mobile fractional solitons in atomic chains. Nature Nanotechnology. 2022-03, roč. 17, čís. 3, s. 244–249. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1748-3395. DOI 10.1038/s41565-021-01042-8. (anglicky) 
  23. ↑ OLSHTREM, A.; PANOV, I.; CHERTOPALOV, S. Chiral Plasmonic Response of 2D Ti 3 C 2 T x Flakes: Realization and Applications. Advanced Functional Materials. 2023-07, roč. 33, čís. 30. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1616-301X. DOI 10.1002/adfm.202212786. (anglicky) 
  24. ↑ SANTHINI, Vijai M.; STETSOVYCH, Oleksandr; ONDRÁČEK, Martin. On‐Surface Synthesis of Polyferrocenylene and its Single‐Chain Conformational and Electrical Transport Properties. Advanced Functional Materials. 2021-01, roč. 31, čís. 5. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1616-301X. DOI 10.1002/adfm.202006391. (anglicky) 
  25. ↑ PUSHKAREV, Vladimir; NĚMEC, Hynek; PAINGAD, Vaisakh C. Charge Transport in Single‐Crystalline GaAs Nanobars: Impact of Band Bending Revealed by Terahertz Spectroscopy. Advanced Functional Materials. 2022-01, roč. 32, čís. 5. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1616-301X. DOI 10.1002/adfm.202107403. (anglicky) 
  26. ↑ Seznam výsledků | FZU. www.fzu.cz [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  27. ↑ Publikace | FZU. www.fzu.cz [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  28. ↑ Výzkumné sekce a oddělení Fyzikálního ústavu AVČR [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  29. ↑ Home [online]. Cherenkov Telescope Array [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ The NOvA Experiment [online]. Fermi National Accelerator Laboratory [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05. (anglicky) 
  31. ↑ Sky Surveys - Vera C. Rubin Observatory (LSST) | FZU. www.fzu.cz [online]. [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  32. ↑ Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR [online]. Univerzita Palackého v Olomouci [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. 
  33. ↑ Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2012 [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  34. ↑ Evropská komise ustavila konsorcium ELI ERIC - Akademie věd České republiky. www.avcr.cz [online]. [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  35. ↑ Od ledna se centrum ELI Beamlines proměnilo v The Extreme Light Infrastructure ERIC | FZU. www.fzu.cz [online]. 2023-01-25 [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  36. ↑ Dvořákovy přednášky | FZU. www.fzu.cz [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  37. ↑ Materiály pro školy | FZU. www.fzu.cz [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  38. ↑ Patenty a licence | FZU. www.fzu.cz [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  39. ↑ Cardam Solution [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  40. ↑ Laserové Centrum HiLASE představuje spin-off Hi-Beams, s.r.o. | FZU. www.fzu.cz [online]. 2021-03-16 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  41. ↑ Most mezi vědou a průmyslem – otevřelo se Inovační centrum Brain4Industry | FZU. www.fzu.cz [online]. 2023-07-12 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  42. ↑ Stručná historie FZU | FZU. www.fzu.cz [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  43. ↑ ROZSÍVAL, Miroslav. Václav Dolejšek /1895-1945/. Vesmír. 5. 6. 1995, roč. 74, čís. 1995/6, s. 334. Dostupné online [cit. 2018-01-05]. 
  44. ↑ Historie FZÚ [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-09-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Akademie věd České republiky (AV ČR)
Vedení AV ČR
Oblast věd o neživé přírodě
Sekce matematiky, fyziky a informatiky
Sekce aplikované fyziky
Sekce věd o Zemi
Oblast věd o živé
přírodě a chemických věd
Sekce chemických věd
Sekce biologických a lékařských věd
Sekce biologicko-ekologických věd
Oblast humanitních
a společenských věd
Sekce sociálně-ekonomických věd
Sekce historických věd
Sekce humanitních a filologických věd
Zaniklé ústavy
Další
Předchůdce: Československá akademie věd (1953–1992)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fyzikální_ústav_Akademie_věd_České_republiky&oldid=23681074“