Herbert Friedman

Herbert Friedman
Herbert Friedman
Narození	21. června 1916; Brooklyn
Úmrtí	9. září 2000 (ve věku 84 let); Arlington County
Alma mater	Univerzita Johnse Hopkinse; Brooklyn College
Pracoviště	United States Naval Research Laboratory (od 1940)
Obor	astronomie
Ocenění	Eddingtonova medaile (1964); Národní vyznamenání za vědu (1968); medaile Alberta A. Michelsona (1972); NASA Exceptional Scientific Achievement Medal (1978); William Bowie Medal (1981); … více na Wikidatech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herbert Friedman (21. června 1916 – 9. září 2000) byl americký fyzik a raketový inženýr, průkopník používání sondážních raket pro sluneční fyziku a astronomii. Působil rovněž v politice a byl veřejným obhájcem vědy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Brooklynu v New Yorku. Jeho otec byl ortodoxní žid a úspěšný podnikatel, který se do New Yorku přestěhoval z Indiany, jeho matka pocházela z východní Evropy. ^[1] Friedman se v mládí zajímal o umění a vydělával si prodejem skic.

V roce 1932 začal studoval na Brooklyn College umění, ale nakonec získal titul z fyziky. Byl ovlivněn svým profesorem Bernhardem Kurrelmeyerem, který mu pomohl získat stipendium na Univerzitě Johna Hopkinse.

Friedman působil jako člen poradní komise pro atomovou energii během vlády prezidenta Lyndona Johnsona. Později byl členem poradní komise pro přírodní vědy během vlády Richarda Nixona.

Zemřel na rakovinu ve věku 84 let v Arlingtonu ve Virginii.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Za svůj život získal řadu ocenění, mezi nimi například Eddingtonovu medaili Královské astronomické společnosti, dále Národní vyznamenání za vědu. Ovšem nejvýznamnější ocenění přišlo v roce 1987, kdy obdržel Wolfovu cenu za fyziku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herbert Friedman na anglické Wikipedii.

↑ HOCKEY, Thomas. The Biographical Encyclopedia of Astronomers. [s.l.]: Springer Publishing, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-387-31022-0.

[1] HOCKEY, Thomas. The Biographical Encyclopedia of Astronomers. [s.l.]: Springer Publishing, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-387-31022-0.

[1]

Nositelé Wolfovy ceny za fyziku

1978–1979	Chien-Shiung Wu (1978) • Giuseppe Occhialini / George Uhlenbeck (1979)

1980–1989	Michael Fisher / Leo Kadanoff / Kenneth G. Wilson (1980) • Freeman Dyson / Gerardus 't Hooft / Victor Weisskopf (1981) • Leon Max Lederman / Martin Lewis Perl (1982) • Erwin L. Hahn / Peter Hirsch / Theodore Harold Maiman (1983/84) • Conyers Herring / Philippe Nozières (1984/85) • Mitchell Feigenbaum / Albert J. Libchaber (1986) • Herbert Friedman / Riccardo Giacconi / Bruno Benedetto Rossi (1987) • Stephen Hawking / Roger Penrose (1988)

1990–1999	Pierre-Gilles de Gennes / David J. Thouless (1990) • Maurice Goldhaber / Valentine Telegdi (1991) • Joseph Hooton Taylor (1992) • Benoît Mandelbrot (1993) • Vitalij Lazarevič Ginzburg / Jóičiró Nambu (1994/95) • John Archibald Wheeler (1997) • Jakir Aharonov / Michael Berry (1998) • Daniel Šechtman (1999)

2000–2009	Raymond Davis mladší / Masatoši Košiba (2000) • Bertrand Halperin / Anthony James Leggett (2002/03) • Robert Brout / François Englert / Peter Higgs (2004) • Daniel Kleppner (2005) • Albert Fert / Peter Grünberg (2006/07)

2010–2019	Alain Aspect / John F. Clauser / Anton Zeilinger (2010) • Maximilian Haider / Harald Rose / Knut Urban (2011) • Ja'akov Bekenstein (2012) • Peter Zoller / Ignacio Cirac (2013) • James D. Bjorken / Robert P. Kirshner (2015) • Joseph Imry (2016) • Michel Mayor / Didier Queloz (2017) • Charles H. Bennett / Gilles Brassard (2018)

2020–2029	Rafi Bistritzer / Pablo Jarillo-Herrero / Allan H. MacDonald (2020) • Giorgio Parisi (2021) • Anne L'Huillier / Paul Corkum / Ferenc Krausz (2022)