Přeskočit na obsah

Johannes Diderik van der Waals

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johannes Diderik van der Waals
Narození23. listopadu 1837
Leiden
Úmrtí8. března 1923 (ve věku 85 let)
Amsterdam
Místo pohřbeníAmsterdam New Eastern Cemetery
Alma materUniverzita v Leidenu
Povolánífyzik, chemik, profesor, matematik, teoretický fyzik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelAmsterdamská univerzita (1877–1908)
OceněníNobelova cena za fyziku (1910)
ChoťAnna Magdalena Smit (1847–1881)
DětiJacqueline E. van der Waals
Johannes Diderik van der Waals Jr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
van der Waals a Heike Kamerlingh Onnes u zkapalňovače helia

Johannes Diderik van der Waals (23. listopadu 1837 Leiden8. března 1923 Amsterdam) byl nizozemský fyzik. V roce 1910 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za práci na stavové rovnici plynů a tekutin.

V letech 1862–1865 studoval Univerzitu v Leidenu. Od 1864 učil fyziku a matematiku na střední škole v Deventeru a o dva roky později v Haagu.

Doktorskou disertaci s názvem Over de Continuiteit van den Gas – en Vloeistoftoestand obhájil v roce 1873. V roce 1876 se stal profesorem fyziky na Amsterdamské univerzitě. kde se zabýval problémem spojitosti plynného a kapalného stavu látek. Podařilo se mu nalézt vztah mezi objemem, tlakem a teplotou plynů a kapalin. Prokázal existenci sil, které působí na úrovni molekul a způsobují vnitřní tlak v kapalinách. Dnes jsou známy jako van der Waalsovy síly. Zformuloval též tzv. van der Waalsovou rovnici platnou pro kapaliny i plyny a tedy i změnu skupenství s platnosti pro kapaliny stejného složení. Byla to právě tato práce, která mu přinesla Nobelovu cenu a poskytla Siru Jamesi Dewarovi a Heike Kamerlinghovi Onnesovi údaje potřebné pro výrobu kapalného hélia.

V roce 1893 publikoval hlavní myšlenky termodynamické teorie kapilarity, jejímž hlavním předpokladem byla existence pozvolné, následně velmi prudké, změny hustoty na rozhraní mezi kapalinou a párou.

V roce 1910 byly jeho práce oceněny Nobelovou cenou za fyziku.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]