Simon van der Meer
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Simon van der Meer | |
 |
|
| Narození | 24. listopadu 1925 Den Haag |
|---|---|
| Úmrtí | 4. března 2011 (ve věku 85 let) Grand-Saconnex |
| Bydliště | Den Haag |
| Alma mater | Technická univerzita Delft |
| Zaměstnavatelé | Evropská organizace pro jaderný výzkum Philips |
| Ocenění | Nobelova cena za fyziku (1984) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Simon van der Meer (24. listopadu 1925 Haag – 4. března 2011 Ženeva) byl nizozemský fyzik, který přišel s představou stochastického ochlazování při srážkách částic v částicovém urychlovači, umožňující objev intermediálních částic slabé interakce (W+, W− a Z0). Tyto částice byly pod vedením Carla Rubbii na urychlovači v CERNu v roce 1983 objeveny. Za tento objev získal van der Meer a Carlo Rubbia v roce 1984 Nobelovu cenu za fyziku.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1952 absolvoval Vyšší technickou školu v Delftu (Nizozemsko). Pak pracoval pro společnost Philips, než v roce 1956 přešel do CERNu. Zde pracoval až do svého důchodu v roce 1990.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simon van der Meer na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Simon van der Meer ve Wikimedia Commons
Osoba Simon van der Meer ve Wikicitátech (anglicky)- (anglicky) Vlastní autobiografie van der Meera
- Oslava při ohlášení zisku Nobelovy ceny
- fyzikal.unas.cz
- www.aldebaran.cz
