Sagittarius A*
Sagittarius A* | |
---|---|
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | rádiový zdroj |
Objevitel | Národní radioastronomická observatoř a Robert Hanbury Brown |
Datum objevu | 14. února 1974 |
Rektascenze | 17h 45m 40,04s[1] |
Deklinace | -29°0′28,17″[1] |
Souhvězdí | Střelec (lat. Sagittarius) |
Vzdálenost | 7 940 ± 420 pc[2] (25 900 ± 1 400 ly) |
Označení v katalozích | |
Jiná označení | Sgr A* |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sagittarius A* (zvaný „A-star“, standardní zkratka Sgr A*) je velmi velký, silně zářící a kompaktní zdroj rádiového záření nacházející se ve středu galaxie Mléčná dráha. V roce 2018 bylo prokázáno, že jde o černou díru.[3] 12. května 2022 pak byl uveřejněn snímek okolí této černé díry pořízený v rámci projektu Event Horizon Telescope.
Sagittarius A* je součástí většího uskupení podobných těles, které nese název Sagittarius A.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dne 16. října 2002 zveřejnil mezinárodní tým z Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik) vedený Rainerem Schödelem výsledky svých pozorování, během kterých po dobu deseti let sledoval pohyb hvězdy S2, která se nachází v blízkosti Sgr A*. Tým R. Schödela dospěl k závěru, že se jedná o vysoce masívní kompaktní objekt.[4] Po průzkumu oběžné dráhy hvězdy S2 byla určena hmotnost Sgr A* na 2,6 ± 0,2 milionů hmotností Slunce a poloměr oblasti, ve které se soustava nachází, neměl být větší než 120 AU. Pozdější průzkumy upřesnily hmotnost objektu na 3,7 milionů hmotností Slunce s poloměrem přibližně 45 AU (6,7578 miliard kilometrů).[5][6] Pro porovnání, trpasličí planeta Pluto obíhá naše Slunce ve vzdálenosti 39,68 AU, což je 5,9533 miliard kilometrů. Tato zjištění tedy podporují hypotézu, podle které je Sagittarius A* obří černou dírou. Je sice možné přiřknout zjištěnou hmotnost běžným objektům, které by se v daném prostoru mohly nacházet, avšak žádné takové objekty o takové hmotnosti by v rámci tak „malé“ oblasti nemohly odolávat kolapsu svých vzájemných orbitů a následnému neodvratitelnému „pádu“ do černé díry déle než několik stovek let, což je naprosto zanedbatelná doba ve vztahu k délce „života“ galaxie.[2]
Několik týmů vědců, mimo jiné i z National Radio Astronomy Observatory nebo také Shanghai Astronomical Observatory, se snažilo zobrazit Sgr A* pomocí radioastronomické metody Very Long Baseline Interferometry. Získané snímky byly shodné s rádiovými emisemi způsobenými gigantickými výtrysky plazmatu z jiných černých děr.
V listopadu 2004 vydal tým vědců zprávu, že došlo k objevu první, velmi dobře prokazatelné černé díry střední velikosti v naší galaxii, která obíhá ve vzdálenosti tří světelných let od Sagittaria A*. Tato černá díra má hmotnost 1300 hmotností Slunce a „vleče“ s sebou shluk sedmi hvězd, což je pravděpodobně zbytek obřího shluku hvězd, který byl rozmetán slapovými silami galaktického středu.[7][8] Toto zjištění by mohlo podporovat teorii, že gigantické černé díry mohou „růst“ poté, co absorbují menší černé díry nebo hvězdy.
V srpnu 2008 tým Andrey Ghezové z UCLA zveřejnil výsledky měření pohybu hvězd v okolí Sagittaria A*. Změřena byla především hmotnost objektu – nejméně 4,1 milionu hmotností Slunce s nepřesností měření 15 %. Při předpokladu, že se sám Sagittarius A* vůči galaxii nepohybuje, hmotnost je 4,5 milionu hmotností Slunce s nepřesností 9 %. Dalším výsledkem měření bylo zpřesnění vzdálenosti Sagittaria A* od Slunce na 27 400 světelných let s odchylkou necelých 5 %.[9]
V září 2008 tým Sheperda Doelemana z MIT zveřejnil výsledky výzkumu Sagittaria A* pomocí interferometru. Ten umožnil objekt sledovat s velkým rozlišením. Sagittarius A* je maximálně 50 milionů km velký, přičemž Schwarzschildův poloměr předpokládané černé díry by měl být 13 milionů km.[10]
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Melia, Fulvio, The Black Hole in the Center of Our Galaxy, Princeton U Press, 2003
- Melia, Fulvio, The Galactic Supermassive Black Hole, Princeton U Press, 2007
- Eckart, A., Schödel, R., Straubmeier, C., The Black Hole at the Center of the Milky Way, Imperial College Press, London, 2005
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sagittarius A* na anglické Wikipedii.
- ↑ a b SIMBAD Astronomical Database: Results for Sagittarius A* [online]. [cit. 2016-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Eisenhauer, F., Schödel, R. et al. "A geometric determination of the distance to the galactic center." The Astrophysical Journal, 597, L121–L124, (2003).
- ↑ PARSONS, Jeff. Scientists find proof a supermassive black hole is lurking at the centre of the Milky Way. Metro. October 31, 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-31. (anglicky)
- ↑ Schödel, R. et al. "A star in a 15.2-year orbit around the supermassive black hole at the centre of the Milky Way." Nature, 419, 694–696, (2002)
- ↑ Ghez, A.M. et al. "The First Measurement of Spectral Lines in a Short-Period Star Bound to the Galaxy's Central Black Hole: A Paradox of Youth." The Astrophysical Journal, 586, L127–L131, (2003)
- ↑ UCLA Galactic Center Group
- ↑ Second black hole found at the centre of our Galaxy [online]. News@Nature.com [cit. 2006-03-25]. Dostupné online.
- ↑ The nature of the Galactic Center source IRS 13 revealed by high spatial resolution in the infrared [online]. [cit. 2007-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-27.
- ↑ NAEYE, Robert. Milky Way's Central Monster Measured. Sky & Telescope [online]. 2008-08-28 [cit. 2008-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-11. (anglicky)
- ↑ Closest Look Ever at the Edge of a Black Hole [online]. Harvard-Smithonian Center for Astrophysics, 2008-09-03 [cit. 2008-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sagittarius A* na Wikimedia Commons
- UCLA Faculty Research presentation on Sagittarius A* (Video)
- 2004 paper deducing mass of central black hole from orbits of 7 stars (arxiv preprint)
- ESO video clip of orbiting star (533 KB MPEG Video)
- Star Orbiting Massive Milky Way Centre Approaches to within 17 Light-Hours ESO Press Release, October 16 2002
- Max Planck page on the galactic center, with animation
- The Proper Motion of Sgr A* and the Mass of Sgr A* (PDF)
- NRAO article regarding VLBI radio imaging of Sgr A*
- Vedci sa dnes snažia prvýkrát odfotiť čiernu dieru, spojili teleskopy z celej planéty - Event Horizon Telescope project