Pascual Jordan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pascual Jordan
Pascual Jordan 1920s.jpg
Narození 18. října 1902
Hannover
Úmrtí 31. července 1980 (ve věku 77 let)
Hamburk
Místo pohřbení Hřbitov v Ohlsdorfu
Alma mater Univerzita Hannover
Zaměstnavatelé Hamburská univerzita
Humboldtova univerzita
Ocenění Ackermann-Teubner-Gedächtnispreis (1937)
medaile Maxe Plancka (1942)
Carl Friedrich Gauss Medal (1955)
Politické strany Národně socialistická německá dělnická strana
Křesťanskodemokratická unie
Funkce poslanec Spolkového sněmu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ernst Pascual Jordan (18. října 1902 - 31. července 1980) byl německý fyzik. Zabýval se především matematickou a teoretickou fyzikou, významně přispěl ke kvantové mechanice a kvantové teorie pole. Podílel se na matematické formulaci maticové mechaniky a vyvinul kakonické antikomutační vztahy pro fermiony. Jordanova algebra je stále používána při studiu matematických a koncepčních základů kvantové teorie, ale byly nalezeny i její další matematické aplikace.[1]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Předek Pacuala Jordana byl španělský šlechtic jménam Pascual Jorda, důsojník kavalerie, který sloužil s Brity v průběhu napoleonských válek a po nich.[2] Nakonec se usadil v Hannoveru, který byl v té době majetkem britské královské rodiny. Jméno rodiny bylo posléze změněno na Jordan a rodinná tradice určuje, že v každé generaci se prvorozený syn jmenuje Pascual.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Jordan se v roce 1921 zapsal na Hannoverskou technickou univerzitu, kde studoval matematiku, fyziku a zoologii. Ještě před ziskem diplomu se ale přesunul v roce 1923 na Göttingenské univerzitě, která byla na počátku 20. století proslulá svou úrovní výuky přírodních věd a matematiky. Zde se stal Jorduan asistentem matematika Richarda Couranta a posléze fyzika Maxe Borna.

Vědecká práce[editovat | editovat zdroj]

Jordan byl společně s Maxem Bornem a Wernerem Heisenbergem spoluautorem série významných článků o kvantové mechanice.[3] Byl průkopníkem rané verze kvantové teorie pole a před druhou světovou válkou se jeho zájem zaměřil na kosmologii.

Jordan vymyslel typ neasociativní algebry nyní pojmenované Jordanova algebra ve snaze vytvořit algebru pro kvantovou mechaniku a kvantovou teorii pole. Dnes se pro tento účel používá i von Neumannova algebra. Jordanova algebra od té doby našla uplatnění v projektivní geometrii, teorii čísel, komplexní analýze, optimalizaci a některých dalších oblastech matematiky. Rovněž je i nadále používána pro studium matematických a koncepčních základů kvantové teorie.

V roce 1966 publikoval Jordan práci Die Expansion der Erde. Folgerungen aus der Diracschen Gravitationshypothese, ve které rozvinul hypotézu, že podle Diracovy teorie o slábnutí gravitace v historii vesmíru, mohla Země nabýt své současné velikosti z koule, která měla na počátku jen asi 7000 kilometrů v průměru.[4] Tato teorie mohla vysvětlit proč je tvárná spodní část zemské kůry poměrně rovnoměrná, zatímco horní křehká vrstva se rozlámala na kontinentální desky. Nicméně tato teorie expandující Země nebyla většinou geologů a geofyziků brána příliš vážně.[5]

Politické aktivity[editovat | editovat zdroj]

V roce 1933 Jordan vstoupil do NSDAP, podobně jako Johannes Stark nebo Philipp Lenard a rovněž do SA, současně však bránil Einsteina a další židovské vědce. [6]

V roce 1939 narukoval do Luftwaffe a krátce pracoval jako analytik počasí pro raketové centrum v Peenemünde. Během války se pokoušel zaujmout nacistické politiky projekty různých pokročilých a vyspělých zbraní. Jeho návrhy byly ale ignorovány, jelikož byl pravděpodobně kvůli spojení s židovskými fyziky (Born, Pauli) a židovskou fyzikou, považován za politicky nespolehlivého.

Někdy se uvádí, že nebýt jeho členství v NSDAP získal by s Maxem Bornem Nobelovu cenu v roce 1954.[7][8]

Po válce byl zásluhou Wolfganga Pauliho rehabilitován, díky čemuž znovu získal akademické postavení a roku 1953 se stal profesorem. Nicméně jeho zájem o politiku neskončil. Kandidoval ve volbách za konzervativní Křesťanskodemokratickou unii a v roce 1957 podporoval vyzbrojení německé armády taktickými jadernými zbraněmi, zatímco jeho kolegové proti tomuto plánu protestovali. Tyto a další otázky nadále zvyšovaly napětí mezi ním a jeho kolegy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pascual Jordan na anglické Wikipedii.

  1. McCrimmon, Kevin (2004) A Taste of Jordan Algebras. Springer. ISBN 0-387-95447-3
  2. Sheilla Jones, The Quantum Ten: A Story of Passion, Tragedy, Ambition, and Science, Oxford University Press, 2008.
  3. Silvan S. Schweber, QED and the Men Who Made It: Dyson, Feynman, Schwinger, and Tomonaga, Princeton: Princeton University Press, 1994, xxviii + 732 pages, ISBN 0-691-03327-7.
  4. Die Wissenschaft, vol. 124. Friedrich Vieweg & Sohn, Braunschweig 1966
  5. Kragh, Helge (2015).  "Pascual Jordan, Varying Gravity, and the Expanding Earth". Physics in Perspective 17 (2): 107. doi:10.1007/s00016-015-0157-9. Bibcode2015PhP....17..107K. 
  6. E. L. Schucking (1999). "Jordan, Pauli, Politics, Brecht, and a Variable Gravitational Constant", Physics Today, 52 (10), pp 26-31, doi: 10.1063/1.882858
  7. Bernstein, Jeremy (2005).  "Max Born and the quantum theory". Am. J. Phys. 73 (11): 999. doi:10.1119/1.2060717. Bibcode2005AmJPh..73..999B. 
  8. SCHROER, Bert. Pascual Jordan, his contributions to quantum mechanics and his legacy in contemporary local quantum physics. arXiv [online]. 2003. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]