Walther Gerlach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Walther Gerlach
Pamětní plaketa Stern, Gerlach. O. Stern nalevo, W. Gerlach napravo
Pamětní plaketa Stern, Gerlach. O. Stern nalevo, W. Gerlach napravo
Narození 1. srpna 1889
Biebrich nad Rýnem, Německé císařství
Úmrtí 10. srpna 1979
Mnichov, Německá spolková republika
Alma mater Eberhard Karls Universität Tübingen
Povolání fyzik
Zaměstnavatel Eberhard Karls Universität Tübingen, Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt, Mnichovská univerzita a Universita v Göttingenu
Ocenění Bavorský řád za zásluhy
Velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo s hvězdou
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walther Gerlach (1. srpna 1889 - 10. srpna 1979) byl německý fyzik, který se spolu s Otto Sternem roku 1922 spolupodílel na Stern-Gerlachově pokusu, jenž dokázal prostorové kvantování magnetického momentu atomu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Walther Gerlach se narodil v Biebrichu v dnešní spolkové zemi Porýní-Falc. Od roku 1908 studoval na Univerzitě Eberharda Karla v Tübingenu, kde také v roce 1912 získal doktorát. Tématem jeho disertační práce bylo měření radiace. Poté dál pracoval jako asistent svého učitele Friedricha Paschena a v roce 1916, již během své vojenské služby, se na této univerzitě též habilitoval a stal se zde soukromým docentem. V letech 19151918, během 1. světové války sloužil Gerlach v německé císařské armádě. Na univerzitě v Jeně se pod vedením fyzika Maxe Wiena podílel na výzkumu bezdrátové telegrafie.

V roce 1917 se Gerlach stal soukromým docentem na univerzitě v Göttingenu. V letech 19191920 byl vedoucím fyzikální laboratoře továrny na syntetické barvy Elberfeld. Roku 1920 se stal lektorem a odborným asistentem na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem. Následujícího roku se zde stal mimořádným profesorem.
V listopadu téhož roku (1921) objevil společně s Otto Sternem prostorové kvantování magnetického momentu atomu.[1]
V roce 1925 se Gerlach stal řádným profesorem na univerzitě v Tübingenu. Na tomto místě nahradil svého učitele Friedricha Paschena. V roce 1929 se stal řádným profesorem na Univerzitě Ludvíka Maxmiliána v Mnichově. Na tomto místě setrval až do května 1945, kdy jej zatkli příslušníci americké a britské armády.
Od května 1945 do ledna 1946 byl Gerlach jako významný německý jaderný fyzik internován v rámci tajných operací Alsos a Epsilon v Belgii a ve Spojeném království.
Po návratu do Německa v roce 1946 se stal hostujícím profesorem na univerzitě v Bonnu. Od roku 1948 se stal řádným profesorem experimentální fyziky a vedoucím katedry fyziky na univerzitě v Mnichově. Tuto funkci zastával až do roku 1957. Od roku 1948 do roku 1951 byl též rektorem univerzity. Mimoto zastával ještě řadu dalších významných vědeckých funkcí.

V roce 1957 byl Walther Gerlach signatářem takzvaného Göttingenského manifestu, v němž 18 předních západoněmeckých jaderných fyziků protestovalo proti vyzbrojování Západního Německa atomovými zbraněmi.

Walther Gerlach zemřel v Mnichově v roce 1979.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Walter Gerlach na anglické Wikipedii.

  1. Walther Gerlach and Otto Stern Das magnetische Moment des Silberatoms, Zeitschrift für Physik Volume 9, Number 1, 353-355 (1922).