Přeskočit na obsah

George Wells Beadle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
George Wells Beadle
Narození22. října 1903
Wahoo
Úmrtí9. června 1989 (ve věku 85 let)
Pomona
Alma materCornellova univerzita (do 1931)
University of Nebraska–Lincoln
Povolánígenetik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléHarvardova univerzita
Stanfordova univerzita
Wesleyova univerzita
Kalifornský technologický institut
Chicagská univerzita
University of Nebraska–Lincoln
OceněníSilliman Memorial Lectures (1945)
Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1950)
Mendel Medal (1958)
Nobelova cena za fyziologii a lékařství (1958)
Kimber Genetics Award (1960)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníkřesťanství
RodičeChauncey Elmer Beadle[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Wells Beadle (22. října 1903, Wahoo, Nebraska, USA – 9. června 1989, Pomona, Kalifornie) byl americký genetik, společně s Edwardem L. Tatumem a Joshuou Lederbergem nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1958. Spolu s Tatumem cenu získali za objev toho, že geny regulují určité chemické procesy v buňkách.[2][3] Jejich experimenty vedly k hypotéze o přímém vztahu mezi geny a enzymatickými reakcemi, zvané „jeden gen – jeden enzym“,[4] která přispěla k rozvoji molekulární genetiky. Využití genetiky ke studiu biochemie mikroorganismů otevřelo novou oblast výzkumu. Jejich metody způsobily revoluci ve výrobě penicilinu a umožnily nahlédnout do mnoha biochemických procesů.[5]

Beadle studoval na Nebraské univerzitě, doktorát získal roku 1931 na Cornellově univerzitě. V letech 1931 až 1936 působil na Kalifornském technologickém institutu (Caltech), roku 1936 přešel na Harvard a následujícího roku na Stanford. Po devíti letech se vrátil na Caltech, kde vedl katedru biologie. Roku 1961 se stal rektorem Chicagské univerzity.

V roce 1946 byl George Beadle přijat do American Academy of Arts and Sciences[6], v tomtéž roce také byl prezidentem Genetics Society of America.

Mládí a studia

[editovat | editovat zdroj]

George Wells Beadle se narodil ve Wahoo v Nebrasce. Rodiče vlastnili a provozovali v okolí farmu o rozloze 40 akrů (160 000 m2).[7] Studoval na střední škole ve Wahoo a na doporučení svého učitele se nestal farmářem, ale šel studovat na univerzitu v Lincolnu v Nebrasce. V roce 1926 získal bakalářský titul a následně pracoval rok u profesora F. D. Keima, který se zabýval hybridní pšenicí. V roce 1927 obdržel titul Master of Science a profesor Keim mu zajistil místo asistenta na Cornellově univerzitě, kde v roce 1931 získal za výzkum kukuřice titul Ph.D..[8]

Profesní život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1931 odešel na stipendium na Kalifornský technologický institut v Pasadeně, kde působil do roku 1936. V tomto období pokračoval v práci na indické kukuřici a začal pracovat s ovocnou muškou Drosophila melanogaster. V roce 1935 odjel na šest měsíců do Paříže, kde se na Institut de Biologie physico-chimique zabýval studiem vývoje očního pigmentu u octomilky. Tento výzkum ukázal, že něco tak zdánlivě jednoduchého, jako je barva očí, je výsledkem dlouhé řady chemických reakcí, které jsou nějak ovlivněny geny.[8]

V roce 1936 Beadle opustil Kalifornský technologický institut a stal se docentem genetiky na Harvardově univerzitě. O rok později byl jmenován profesorem genetiky na Stanfordově univerzitě, kde zůstal devět let a po většinu tohoto období spolupracoval s Tatumem. Zjistili, že okolní prostředí chlebové plísně Neurospora lze měnit takovým způsobem, že se dají poměrně snadno lokalizovat a identifikovat genetické změny neboli mutace. Vystavili plíseň rentgenovému záření a studovali změněné nutriční požadavky takto vzniklých zmutovaných organismů. Jejich experimenty vedly k důležitému zobecnění, že každý gen určuje strukturu specifického enzymu, který následně umožňuje průběh jedné chemické reakce.[5] Za uvedený objev získali Beadle a Tatum v roce 1958 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Jejich hypotéza „jeden gen – jeden enzym“ zůstala s určitými výhradami a upřesněními v podstatě platná až do současnosti.

V roce 1946 se Beadle vrátil na Kalifornský technologický institut jako profesor biologie a vedoucí biologického oddělení. Setrval zde až do ledna 1961, kdy byl zvolen rektorem Chicagské univerzity. Po odchodu z univerzity vedl Institut pro biomedicínský výzkum Americké lékařské asociace (1968-70).[5]

Kromě Nobelovy ceny získal mnoho dalších ocenění, včetně členství v Národní akademii věd USA, Laskerovy ceny a čestných doktorátů z amerických i evropských univerzit.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Beadle byl dvakrát ženatý. S první ženou měl syna Davida.

Zemřel 9. června 1989 v domově seniorů v Pomoně v Kalifornii na komplikace Alzheimerovy choroby ve věku 85 let.[9]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Beadle na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Geni.com.
  2. ↑ STERN, Curt. George W. Beadle. Science. 1954-02-19, roč. 119, čís. 3086, s. 229–230. Dostupné online [cit. 2025-05-23]. doi:10.1126/science.119.3086.229. 
  3. ↑ George Wells Beadle (1903–1989) [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ BEADLE, G. W.; TATUM, E. L. Genetic Control of Biochemical Reactions in Neurospora. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 1941-11-15, roč. 27, čís. 11, s. 499–506. PMID: 16588492 PMCID: PMC1078370. Dostupné online [cit. 2025-05-23]. ISSN 0027-8424. doi:10.1073/pnas.27.11.499. PMID 16588492. 
  5. ↑ a b c George Wells Beadle | American Geneticist, Biochemical Genetic Research | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Members of the American Academy. Listed by election year, 1900–1949 (PDF). 2015-10-27
  7. ↑ BEADLE, G. W. Recollections. Annual Review of Biochemistry. 1974, roč. 43, čís. 0, s. 1–13. PMID: 4605017. Dostupné online [cit. 2025-05-23]. ISSN 0066-4154. doi:10.1146/annurev.bi.43.070174.000245. PMID 4605017. 
  8. ↑ a b George Beadle – Biographical. NobelPrize.org [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ FOWLER, Glenn. George W. Beadle, 85, Geneticist And Nobel Prize Winner, Is Dead. The New York Times. 1989-06-12. Dostupné online [cit. 2025-05-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
1901–1925
1926–1950
1951–1975
1976–2000
2001–2025
Osobnosti roku časopisu Time
1927–1950
1951–1975
1976–2000
2001–dosud
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=George_Wells_Beadle&oldid=24949435“