Tadeus Reichstein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Tadeus Reichstein
Thadeus Reichstein ETH-Bib Portr 10137.jpg
Narození 20. července 1897
Włocławek
Úmrtí 1. srpna 1996 (ve věku 99 let)
Basilej
Bydliště Kyjev
Jena
Alma mater Spolková vysoká technická škola v Curychu
Zaměstnavatel Univerzita v Basileji
Ocenění Marcel Benoist Prize (1947)
Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1950)
Centenary Prize (1952)
Copleyho medaile (1968)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tadeus Reichstein, (20. června 1897 Włocławek, Polsko1. srpna 1996 Basilej, Švýcarsko) byl polsko-švýcarský chemik. Spolu s Edwardem Calvinem Kendallem a Philipem Showalterem Henchem obdržel roku 1950 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu, a to za objevy týkající se hormonů kůry nadledvin, jejich struktury a biologických účinků.[1] Jejich objevy otevřely dveře lékařskému využití kortizonu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v polsko-židovské rodině. Dětství strávil v Kyjevě, kde byl jeho otec inženýrem. Poté rodina žila v německé Jeně, od osmi let žil ve švýcarské Basileji. Vystudoval chemii na vysoké technické škole (Eidgenossische Technische Hochschule) v Curychu, roku 1922 zde získal doktorát.[2] Poté, od roku 1930, pracoval na oddělení organické chemie Spolkového technologického institutu v Curychu. V letech 1946-1967 byl profesorem organické chemie na univerzitě v Basileji.[3] Krom Nobelovy ceny získal roku 1968 též Copleyho medaili.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho výzkum se zpočátku specializoval vitamíny. Nezávisle na Normanovi Haworthovi vyrobil vitamín C - název průmyslového procesu syntézy vitaminu C nese dodnes jeho jméno, Reichsteinův proces.

Posléze se obrátil k výzkumu na hormonů. Spolu s kolegy izolovali 29 hormonů, přičemž jeden z nich, steroid kortizon, se posléze ukázal jako klíčovým při léčbě revmatoidní artritidy. Tento objev mu také vynesl Nobelovu cenu. Dopad objevu se ještě znásobil, když Reichsteinova asistentka Marguerite Steigerová syntetizovala deoxy-kortikosteron, který se ukázal být lékem na Addisonovu chorobu.

V pozdějších letech se začal zajímat o fytochemii a cytologii kapradin, přičemž v posledních třech desetiletích svého života vydal nejméně 80 článků o těchto tématech. Zvláštní zájem věnoval roli chromozomů při hybridizaci a polyploidům (buňkám či organismům, které obsahují více než dva páry chromozomů). Na rostlinách ho také zajímaly glykosidy, tedy látky s širokou možností terapeutického využití.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tadeus Reichstein - Facts. www.nobelprize.org [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné online. 
  2. HILCHEY, Tim. Tadeus Reichstein, 99, Dies; Won Nobel for Cortisone Work. The New York Times. 1996-08-06. Dostupné online [cit. 2018-06-11]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  3. Tadeus Reichstein | Swiss chemist. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-06-11]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]