Tadeus Reichstein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tadeus Reichstein
Thadeus Reichstein ETH-Bib Portr 10137.jpg
Narození20. července 1897
Włocławek
Úmrtí1. srpna 1996 (ve věku 99 let)
Basilej, ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
BydlištěKyjev
Jena
Alma materSpolková vysoká technická škola v Curychu
Povoláníchemik, lékař, botanik, vysokoškolský učitel a vědec
ZaměstnavatelUniverzita v Basileji
OceněníMarcel Benoist Prize (1947)
Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1950)
Centenary Prize (1952)
Copleyho medaile (1968)
zahraniční člen Královské společnosti
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tadeus Reichstein, (20. června 1897 Włocławek1. srpna 1996 Basilej, Švýcarsko) byl polsko-švýcarský chemik. Spolu s Edwardem Calvinem Kendallem a Philipem Showalterem Henchem obdržel roku 1950 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu, a to za objevy týkající se hormonů kůry nadledvin, jejich struktury a biologických účinků.[1] Jejich objevy otevřely dveře lékařskému využití kortizonu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v polsko-židovské rodině. Dětství strávil v Kyjevě, kde byl jeho otec inženýrem. Poté rodina žila v německé Jeně, od osmi let žil ve švýcarské Basileji. Vystudoval chemii na vysoké technické škole (Eidgenossische Technische Hochschule) v Curychu, roku 1922 zde získal doktorát.[2] Poté, od roku 1930, pracoval na oddělení organické chemie Spolkového technologického institutu v Curychu. V letech 1946–1967 byl profesorem organické chemie na univerzitě v Basileji.[3] Krom Nobelovy ceny získal roku 1968 též Copleyho medaili.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho výzkum se zpočátku specializoval vitamíny. Nezávisle na Normanovi Haworthovi vyrobil vitamín C – název průmyslového procesu syntézy vitaminu C nese dodnes jeho jméno, Reichsteinův proces.

Posléze se obrátil k výzkumu na hormonů. Spolu s kolegy izolovali 29 hormonů, přičemž jeden z nich, steroid kortizon, se posléze ukázal jako klíčovým při léčbě revmatoidní artritidy. Tento objev mu také vynesl Nobelovu cenu. Dopad objevu se ještě znásobil, když Reichsteinova asistentka Marguerite Steigerová syntetizovala deoxy-kortikosteron, který se ukázal být lékem na Addisonovu chorobu.

V pozdějších letech se začal zajímat o fytochemii a cytologii kapradin, přičemž v posledních třech desetiletích svého života vydal nejméně 80 článků o těchto tématech. Zvláštní zájem věnoval roli chromozomů při hybridizaci a polyploidům (buňkám či organismům, které obsahují více než dva páry chromozomů). Na rostlinách ho také zajímaly glykosidy, tedy látky s širokou možností terapeutického využití.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tadeus Reichstein - Facts. www.nobelprize.org [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné online. 
  2. HILCHEY, Tim. Tadeus Reichstein, 99, Dies; Won Nobel for Cortisone Work. The New York Times. 1996-08-06. Dostupné online [cit. 2018-06-11]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  3. Tadeus Reichstein | Swiss chemist. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-06-11]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]