Max Delbrück

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Max Delbrück
Maxdelbrück-cr.jpg
Narození4. září 1906
Berlín
Úmrtí9. března 1981 (ve věku 74 let)
Pasadena
Místo pohřbeníMountain View Cemetery and Mausoleum
Alma materUniverzita v Göttingenu
Povolánígenetik, vysokoškolský učitel, fyzik, virolog, biofyzik, astrofyzik a molekulární biolog
ZaměstnavateléVanderbiltova univerzita (1940–1947)
Kalifornský technologický institut
OceněníKimber Genetics Award (1964)
zahraniční člen Královské společnosti (1967)
Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1969)
Cena Louisy Grossové Horwitzové (1969)
společník Americké akademie umění a věd
… více na Wikidatech
ChoťMary Adeline Delbrück[1]
DětiTobias Delbruck
RodičeHans Delbrück a Lina Thierschová
PříbuzníEmmi Bonhoefferová (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max Ludwig Henning Delbrück (4. září 1906 – 9. března 1981) byl německo-americký biofyzik a genetik, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1969. Za objevy týkající se replikačního mechanismu a genetické struktury vitrů ji spolu s ním obdrželi Alfred Hershey a Salvador Luria.

Max Delbrück pocházel z Berlína. Jeho otec Hans Delbrück byl historik, pradědečkem z matčiny strany byl chemik Justus von Liebig. Maxovi sourozenci Justus Delbrück a Emmi Bonhoefferová, byli členy protinacistického odboje. Právník Justus byl spolu se svými příbuznými Klausem a Dietrichem Bonhoefferovými v roce 1945 popraven za přípravu atentátu na Hitlera.

Max Delbrück získal roku 1930 doktorát z fyziky na univerzitě v Göttingenu. Od roku 1932 pracoval jako asistent Lise Meitnerové na výzkumu radioaktivního štěpení a radioaktivního záření. Fenomén disperze elektronů na jádrech atomů, který v té době přepověděl, byl později nazván podle něho.

Roku 1937 Delbrück získal stipendium na Kalifornském technologickém institutu (Kaltech), kde se začal věnovat výzkumu v oblasti molekulární biologie. Roku 1939 zde s E. L. Ellisem publikovali článek „The growth of bacteriophage“, v němž popsali, že viry se množí naráz v jednom kroku, nikoli postupně dělením jako buněčné organismy.

Po vyčerpání stipendia roku 1939 přešel Delbrück na Vanderbiltovu univerzitu v Nashville, kde učil fyziku a vedl biologickou laboratoř. Roku 1941 se seznámil se Salvadorem Luriou a oba vědci začali spolupracovat. Později se k jejich týmu připojil i Alfred Hershey. Jejich první výsledky se týkaly bakteriální rezistence vůči virové infekci. Takzvaným fluktuačním testem pak dokázali, že Darwinova teorie přirozeného výběru následkem náhodných mutací se vztahuje i na bakterie, čímž přispěli k definitivnímu zamítností lamackistických teorií dědičnosti.

Roku 1947 se Delbrück vrátil na Kaltech, kde zůstal jako profesor biologie až do konce své kariéry. Mimoto založil Institut molekulární genetiky v Kolíně nad Rýnem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]