Renato Dulbecco

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Renato Dulbecco
Renato Dulbecco (1966)
Renato Dulbecco (1966)
Narození22. února 1914
Catanzaro, Italské královstvíItalské království Italské království
Úmrtí19. února 2012 (ve věku 97 let)
La Jolla, Kalifornie, USAUSA USA
BydlištěLa Jolla (do 2012)
Spojené státy americké (1947–2012)
Milán
Imperia
NárodnostItalové a Italoameričané
Alma materTurínská univerzita (do 1936)
Povolánívirolog a lékař
ZaměstnavateléKalifornský technologický institut
Kalifornská univerzita v San Diegu
Projekt lidského genomu
Indiana University
OceněníJohn Scott Medal (1958)
Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1964)
Cena Howarda Taylora Rickettse (1965)
Paul-Ehrlich-und-Ludwig-Darmstaedter-Preis (1967)
Cena Louisy Grossové Horwitzové (1973)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Renato Dulbecco (22. únor 1914, Catanzaro19. únor 2012, La Jolla, Kalifornie) byl italsko-americký biolog a virolog. Roku 1975 získal Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství za objevy týkající se interakce mezi nádorovými viry a genetickým materiálem buňky.[1]

Vystudoval lékařství na turínské univerzitě, jeho spolužáky zde byli další dva pozdější držitelé Nobelovy ceny, Salvador Luria a Rita Leviová-Montalciniová. Za druhé světové války bojoval v řadách italské armády ve Francii a na Východní frontě, ale po vstupu Němců do Itálie přešel k partyzánům a zapojil se do protifašistického odboje. Po osvobození se krátce věnoval politice, byl radním Turína, ale rychle se vrátil k vědě. Roku 1946 ho navštívil v Itálii Luria a přemluvil ho k odchodu do USA. Odešel tam roku 1947, pracoval nejprve v Luriově laboratoři v Indianě a posléze v týmu Maxe Delbrücka na California Institute of Technology.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]