Tchu Jou-jou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tchu Jou-jou
屠呦呦
Tchu Jou-jou ve Stockholmu v prosinci 2015
Narození 30. prosince 1930 (87 let)
Ning-po, Čínská republika
Národnost čínská (rodný jazyk: wu)
Alma mater Lékařská fakulta Pekingské univerzity
Povolání chemička, farmakoložka
oblasti: klinická medicína, lékařská chemie
Známá jako odbornice v tradiční čínské medicíně,
tropickém lékařství, která izolovala artemisinin
Ocenění Nobelova cena (2015)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tchu Jou-jou, čínsky pchin-jinem Tú Yōuyōu,, znaky tradiční 屠呦呦 (* 30. prosince 1930 Ning-po, Če-ťiang) je čínská chemičkafarmakoložka, která jako první izolovala hořčin artemisininpelyňku, který využila v léčbě malárie. Kombinovaná terapie snížila úmrtnost nemoci o 20–30 % a pouze na africkém kontinentu zachránila životy více než 100 tisíc infikovaných za rok.[1]

Za novou účinnou léčbu malárie obdržela v roce 2015 Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství, jakožto první čínský občan.[2] Druhou polovinu ocenění si rozdělili americko-irský parazitolog William C. Campbell a japonský biochemik Satoši Ómura, když byly oceněny jejich objevy na poli nové terapie parazitárních infekcí způsobených hlísticemi.[3][4][2]

Tchu se stala první Číňankou, která obdržela Nobelovu cenu v přírodních vědách a celkem dvanáctou ženou v kategorii lékařství nebo fyziologie. Během profesní dráhy nikdy neuskutečnila zahraniční studijní pobyt, ani neprováděla výzkum mimo rodnou zemi.[5]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1930 v Ning-pu, ležícím v provincii Če-ťiang.[6] Navštěvovala základní školu a první ročníky střední školy Siao-š’ čung-süe (效实中学; Xiàoshí Zhōngxué), odkud v roce 1948 přešla do dalšího středoškolského zařízení Ning-po čung-süe (宁波中学; Níngbō Zhōngxué). Mezi lety 1951–1955 studovala Lékařskou fakultu Pekingské univerzity, která se v roce 1952 stala samostatnou vysokou školou (v dubnu 2000 došlo k jejímu zpětnému začlenění do Pekingské univerzity).[7] Absolvovala ji roku 1955 v oboru farmaceutická věda. Následně získala dvouapůlleté vzdělání v tradiční čínské medicíně.

Po studiu nastoupila do pekingské Akademie čínské medicíny. V souvislosti s postupující čínskou hospodářskou reformou, se plnohodnotnou vědkyní stala teprve v roce 1980. Post školitelky postgraduálních studentů jí byl přiznán v roce 2001. Následně se stala hlavní vědkyní Akademie.[8]

Do roku 2011 byla v čínské vědě řadu desetiletí nepovšimnutou osobou a charakterizována jako „lidmi téměř úplně zapomenutá“.[9] Vzhledem k absenci postgraduálního systému vzdělávání v komunistické Číně až do roku 1979, neabsolvovala žádný doktorandský program, nevycestovala na zahraniční studijní či výzkumný pobyt, ani se nestala členkou žádné čínské národní vědecké akademie.[10][11] Tchu byla později prezentována jako hlavní představitelka první generace vědců čínského lékařského výzkumu od vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949.[12]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Manželem se stal středoškolský spolužák Li Tching-čao. Společně mají dvě dcery, starší z nich působí na univerzitě v Cambridgi.[13]

Objev účinného antimalarika[editovat | editovat zdroj]

Pozadí vědecké práce[editovat | editovat zdroj]

Tchu Jou-jou, 1951

V roce 1967, kdy probíhala Vietnamská válka, požádal severovietnamský vůdce Ho Či Min čínského premiéra Čou En-laje o pomoc s vývojem antimalarik pro vojáky, kteří se vydávali Ho Či Minovou stezkou na jih. Podávání chlorochinu bylo totiž kvůli snadnému rozvoji rezistence neúčinné.

Malárie byla také rozšířena v jihočínských provinciích Chaj-nan, Jün-nan, Kuang-si a Kuang-tung. Čou En-laj přesvědčil Mao Ce-tunga ke zřízení tajného programu nazvaného Projekt 523 na výrobu léčiva, který zahájil činnost 23. května 1967.[14] Po zapojení se do programu Tchu pracovala na Chaj-nanu, kde studovala infikované pacienty.[15]

Vědci do konce 60. let prověřili více než 240 000 sloučenin bez významného účinku. V roce 1969 přistoupila 39letá Tchu k záměru prostudovat látky v rostlinách. Nejdříve se věnovala sběru známých informací a navštěvovala praktické lékaře provozující tradiční medicínu. Závěry shrnula v knize nazvané Sbírka jednotlivých praktických předpisů proti malárii, která obsahovala 640 lékařských předpisů. Její tým také shromáždil na dva tisíce tradičních receptů a testům na myších podrobil 382 extraktů rostlin.[14]

pelyněk roční (Artemisia annua), užívaný pro intermitentní (střídavé) horečky, přinesl žádaný účinek. Recepturu přípravy vědkyně nalezla v 1 600 let starém textu. Nejdříve však látka neúčinkovala, protože byl extrakt získáván tradičním postupem z vroucí vody. Až proces extrahování za nízkých teplot vedl k izolaci účinné antimalarické sloučeniny. Pro daný postup se inspirovala zdrojem v tradiční čínské rostlinné medicíně, zápiscích sepsaných Ke Chungem roku 340 pod názvem Příručka receptů pro akutní léčbu, v nichž stálo, že by rostlina měla být máčena v chladné vodě.[16][17] Tchu dovodila, že teplá lázeň ničí biologicky aktivní látku a proto navrhla studenou cestu. K izolaci čisté formy látky došlo v roce 1972 a čínské pojmenování znělo čching-chao-su (青蒿素, qinghaosu).[1][18][19] Pokusy na myších a opicích prokázaly účinnost.[14]

Vědkyně se dobrovolně nabídla k prvnímu testu látky na člověku (pro zjištění nežádoucích účinků), když uvedla: „Jako vedoucí vědecké skupiny jsem cítila odpovědnost“. Experiment byl bezpečný a následovaly úspěšné klinické studie na pacientech. Výsledky publikovala anonymně v práci z roku 1977.[14] Na čínském zasedání Světové zdravotnické organizace o malárii v roce 1981 přednesla objev účinné látkyartemisininu,[20][21] jež usmrcuje časná vývojová stádia parazitického prvoka Plasmodium.[1] Antimalarika artemisininu postupně zachránila miliony lidských životů, především v rozvojovém světě.[22]

Artemisinin představuje seskviterpenový lakton s peroxidovým můstkem. Má se zato, že právě tento můstek zodpovídá za mechanismus účinku.[23] WHO brání monoterapii[24] před možným rozvojem parazitární rezistence na tuto sloučeninu. V léčbě se proto využívá kombinace artemisininu, či jeho derivátů, s dalšími antimalariky na odlišné chemické bázi. Vedle stoupající preskripce jako antimalarika[25] se také stal zájmem výzkumu nádorových onemocnění.

V roce 2006 došlo ke zveřejnění postupu přenesení odpovídajících genů pelyňku do kvasinek s cílem vytvořit prekurzor artemisininu v bioreaktorech. Tím byly nastoleny podmínky průmyslové výroby a zvýšení produkce účinné látky o desítky tun ročně, což odpovídalo nárůstu v řádu desítek milionů dávek. Takto biosyntetizovaný artemisinin začal být používán v srpnu 2014.[1]

Výběr ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tu Youyou na anglické Wikipedii.

  1. a b c d VRTIŠKA, Ondřej. Nobelova cena za boj s malárií a parazitickými hlísticemi. Vesmír [online]. 2015-10-05 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. 
  2. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2015 [online]. Nobel Media AB, 5 October 2015 [cit. 2015-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. "William C Campbell, Satoshi Ōmura and Youyou Tu win Nobel prize in medicine", The Guardian, 5 October 2015. Ověřeno k 5 October 2015. 
  4. "Irish scientist wins Nobel Prize for Medicine", RTE News, rte.ie, 5 October 2015. Ověřeno k 5 October 2015. 
  5.  "Artemisinin: Discovery from the Chinese Herbal Garden"(2011). Cell 146 (6): 855–8. doi:10.1016/j.cell.2011.08.024. PMID 21907397. 
  6. Magic Drug Saved Half Billion People [online]. Phoenix Television News, Hong Kong, 16 March 2007 [cit. 2011-09-13]. Dostupné online. (čínsky) 
  7. Introduction [online]. Peking University Health Science Center, 27 October 2010 [cit. 2011-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Official Biography [online]. China Academy of Chinese Medical Sciences [cit. 2011-09-14]. Dostupné online. (čínsky) 
  9. Hong Kong Wen Wei Po [cit. 2011-09-13]. Dostupné online. (čínsky) 
  10. Luxiao Zou. Chinese Scientist Wins Nobel Prize in Medicine; China Hails the Laureate with Reflection [online]. People's Daily, October 6, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Sohu News, 13 September 2011 [cit. 2011-09-13]. Dostupné online. (čínsky) 
  12. Sohu News, 29 September 2009 [cit. 2011-09-13]. Dostupné online. (čínsky) 
  13. zh:同学们眼中的"三无教授":屠呦呦 [online]. Sina.com, 13 October 2011 [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b c d The modest woman who beat malaria for China, Phil McKenna, New Scientist, 15 November 2011
  15. Tom Phillips. Tu Youyou: how Mao’s challenge to malaria pioneer led to Nobel prize [online]. The Guardian, October 6, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Lasker Award Rekindles Debate Over Artemisinin's Discovery | Science/AAAS | News [online]. News.sciencemag.org [cit. 2014-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Miller L.H. and Su X. (16 September 2011).  "Artemisinin: discovery from the Chinese herbal garden". Cell 146 (6): 855–858. CAMBRIDGE, MA 02139, USA:Cell Press. doi:10.1016/j.cell.2011.08.024. ISSN 0092-8674. PMID 21907397. PMC:3414217. 
  18. Geoff Brown. Special Issue Artemisinin (Qinghaosu): Commemorative Issue in Honor of Professor Youyou Tu on the Occasion of her 80th Anniversary [online]. Molecules, 2010 [cit. 2011-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. TU, Youyou. Acceptance remarks by Tu Youyou [online]. New York, NY 10017 USA: LASKER FOUNDATION. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Jeff Guo. How a secret Chinese military drug based on an ancient herb won the Nobel Prize [online]. October 6, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Youyou Tu. The discovery of artemisinin (qinghaosu) and gifts from Chinese medicine [online]. Nature, 11 October 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Elizabeth Weise. 'America's Nobel' awarded to Chinese scientist [online]. USA Today, 12 September 2011 [cit. 2011-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Royal Society of Chemistry (July 2006).  "Artemisinin and a new generation of antimalarial drugs". Education in Chemistry. 
  24. WHO calls for an immediate halt to provision of single-drug artemisinin malaria pills [online]. WHO, 19 January 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Douglas NM, Anstey NM, Angus BJ, Nosten F, Price RN (June 2010).  "Artemisinin combination therapy for vivax malaria". Lancet Infect Dis 10 (6): 405–16. doi:10.1016/S1473-3099(10)70079-7. PMID 20510281. 
  26. Tu Youyou 屠呦呦 [online]. China Vitae [cit. 2012-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Chen Zhili Congratulates Lasker Award Winner Tu Youyou [online]. Women of China, 22 September 2011 [cit. 2012-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Tu Youyou [online]. Lasker Foundation, 12 September 2011 [cit. 2011-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Warren Alpert Foundation, 4 June 2015 [cit. 2015-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Nobel Prize announcement [online].[cit. 2015-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]