Jean Dausset

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jean Dausset
Jean Dausset (1968)
Jean Dausset (1968)
Narození19. října 1916
Toulouse
Úmrtí6. června 2009 (ve věku 92 let)
Palma de Mallorca
Alma materLékařská fakulta v Paříži
Lycée Michelet, Vanves
PracovištěFrancouzská kolej (1977–1987)
Lékařská fakulta v Paříži
Institut national de la santé et de la recherche médicale
Oborimunologie
Oceněnístříbrná medaile Národního centra vědeckého výzkumu (1967)
Prix de l'Etat (1967)
Cena Roberta Kocha (1977)
Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (1977)
Seznam nositelů Wolfovy ceny za lékařství (1978)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean Dausset [žán dósse] (19. říjen 1916, Toulouse6. červen 2009, Palma de Mallorca) byl francouzský lékař a imunolog, který roku 1980 získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství (spolu s Barujem Benacerrafem a Georgem Davisem Snellem), a to za základní objevy v imunogenetice, zejména za rozvoj studia histokompatibilních antigenů (tj. antigenů odpovědných za tkáňovou neslučivost).[1] Tyto objevy významně ovlivnily lékařskou praxi v oblasti transplantací orgánů a transfúzí krve.[2]

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí lékaře, ve dvou letech se s rodiči přestěhoval do Biarritz a v jedenácti do Paříže. Maturoval z matematiky na Lycée Michel a otec ho přesvědčil, aby studoval medicínu, jenže Jean neuspěl v přijímací zkoušce. Když vypukla válka, narukoval do severní Itálie, ale 1940 se vrátil a pilně studoval medicínu. Připojil se k armádě Svobodné Francie v severní Africe, kde se věnoval hlavně transfuzím krve. Po válce pracoval jako lékař hematolog v pařížských nemocnicích a v letech 1948-1952 v dětské nemocnici v Bostonu a hledal příčiny tkáňové neslučivosti. Po návratu byl členem skupiny radikálních lékařů, kteří prosazovali reformu lékařského vzdělávání a stal se poradcem ministra školství. V roce 1958 prosadili reformu, která nejlepší nemocnice připojila k univerzitám a začala podporovat výzkum.

Roku 1963 byl jmenován profesorem na lékařské fakultě pařížské Sorbonny (od roku 1977 na Université Paris VII) a roku 1965 s pražskými spolupracovníky objevili antigeny Hu-1 a H-2. Roku 1977 získal Gairdnerovu cenu a byl zvolen do Francouzské akademie věd a do Národní akademie věd USA, roku 1978 byl jmenován profesorem na Collège de France a roku 1980 získal Nobelovu cenu. Z těchto prostředků založil nadaci a Centrum pro studium lidského polymorfismu (CEPH) v Paříži.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Dausset na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]