Robert Koch
| Robert Koch | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Robert Heinrich Hermann Koch |
| Narození | 11. prosince 1843 Clausthal nebo Clausthal-Zellerfeld |
| Úmrtí | 27. května 1910 (ve věku 66 let) Baden-Baden |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Národnost | Němci |
| Alma mater | Univerzita v Göttingenu |
| Povolání | biolog, lékař, vynálezce, fotograf, vysokoškolský učitel, chemik a vojenský lékař |
| Zaměstnavatel | Humboldtova univerzita |
| Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1897) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1905) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1909) Řád červené orlice čestný občan Berlína … více na Wikidatech |
| Choť | Emmy Kochová (1867–1893)[1] Hedwig Kochová (od 1893) |
| Děti | Gertrud Pfuhl |
| Rodiče | Hermann Koch (1814-1877) Mathilde Kochová (1818-1871) |
| Příbuzní | Hugo Koch (sourozenec) William Threlfall (prasynovec) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Robert Koch (11. prosince 1843 – 27. května 1910) byl německý lékař a mikrobiolog, zakladatel bakteriologie a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (1905). Objevil původce tuberkulózy a potvrdil původce anthraxu a cholery (objevitelem bakterie cholery je Filippo Pacini).
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Clausthalu v Německu v rodině důlního úředníka. Medicínu studoval pod vedením Jakoba Henlea na univerzitě v Göttingenu. Za Prusko-francouzské války sloužil jako vojenský lékař ve Wolsteinu.
Jako první prokázal, že Bacillus anthracis je původcem anthraxu (1876) a vypracoval tzv. Kochovy postuláty, soubor pravidel a postupů, které se při prokazování příčinné souvislosti mezi předpokládaným původcem choroby a chorobou samou používají dodnes. Objevil existenci spor anthraxu a popsal jejich stavbu, vysokou odolnost vůči nepříznivým vlivům a schopnost způsobit nákazu i po velmi dlouhé době a stanovil nové bezpečnostní limity, které by bránily rozvoji nemoci.
Die Aetiologie der Tuberkulose, 1884
Vyvinul množství postupů fixace, barvení a fotografování preparátů a nové způsoby pěstování čistých bakteriálních kultur, řadí se mezi průkopníky mikrofotografie.[2] V roce 1882 zveřejnil práci, v níž jako první popsal Mycobacterium tuberculosis, kterému se také občas přezdívá Kochův bacil, a stanovil nová epidemiologická opatření, která měla udržet tuto nemoc pod kontrolou. V roce 1883 objevil Vibrio cholerae a prokázal jeho příčinnou souvislost s cholerou. V roce 1885 se stal profesorem hygieny na univerzitě v Berlíně. V roce 1891 se stal ředitelem nově zřízeného Královského pruského institutu pro infekční nemoci a zůstal jím až do roku 1904.
V roce 1894 přišel s tuberkulinem jakožto lékem a očkovací látkou proti tuberkulóze. Ale tento objev mu přinesl zklamání. Nejenže se ukázal být neúčinný, navíc jeho vedlejší účinky vedly k úmrtím pacientů, což v souvislosti se zfalšováním výsledků laboratorních pokusů, které mělo urychlit zavedení léku, vedlo k dočasnému poklesu Kochovy reputace. Koch totiž do publikace výsledků zařadil i pokusy, které nestihl dokončit či které teprve plánoval. Ve skutečnosti provedl jen malou část z nich, a to ke své velké smůle na objektech, které reagovaly na léčbu tuberkulinem zcela jinak než člověk. Zejména se u nich neobjevovaly prudké alergické reakce, na něž někteří pacienti umírali. Fakt, že se tuberkulin posléze ukázal jako vhodný diagnostický prostředek, pokud jde o přítomnost protilátek proti TBC v těle pacienta, představoval jen malé zadostiučinění.
Koch pokračoval ve svých výzkumech nemocí, cestoval do Afriky, Indie a všude tam, kde se objevovaly epidemie nebezpečných chorob. Jeho práce o etiologii spavé nemoci, malárie, lepry a dalších chorob představují vrcholy lékařského výzkumu na přelomu století.
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Robert Koch byl dvakrát ženat. Poprvé se oženil v červenci 1867 s Emmy Fraatz. Následujícího roku se jim narodila dcera Gertrude, manželství trvalo 26 let. V roce 1893 se rozvedli a později téhož roku se Koch oženil s herečkou Hedwig Freiberg (1872–1945). Svatba tehdy způsobila skandál, protože Kochovi bylo 50 let a nevěsta byla 20letá.[3]
Dne 9. dubna 1910 utrpěl Koch infarkt, z jehož následků se už zcela nezotavil. Zemřel tři dny po své poslední přednášce, 27. května 1910, ve věku 66 let.
Královský pruský institut pro infekční nemoci byl v roce 1942 na jeho počest přejmenován na Institut Roberta Kocha.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ http://prova-d-arte.blogspot.com/2010/10/microphotography-beauty-beyond-visible.html
- ↑ HAVLOVÁ, Květa. Jeden z otců mikrobiologie Robert Koch zemřel před 100 lety. Euro.cz [online]. 2010-5-26. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Koch na Wikimedia Commons
- Bakteriologové
- Němečtí lékaři
- Němečtí fotografové
- Němečtí mikrobiologové
- Pionýři fotografie
- Absolventi Univerzity v Göttingenu
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství
- Tuberkulóza
- Němečtí nositelé Nobelovy ceny
- Zemřelí na infarkt myokardu
- Členové Královské švédské akademie věd
- Narození 1843
- Narození 11. prosince
- Úmrtí 1910
- Úmrtí 27. května
- Úmrtí v Baden-Badenu
- Osobnosti na severomakedonských poštovních známkách
- Vyučující na Humboldtově univerzitě
- Držitelé čestných doktorátů Boloňské univerzity