Santiago Ramón y Cajal
| Santiago Ramón y Cajal | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Santiago Ramón y Cajal |
| Narození | 1. května 1852 Petilla de Aragón, Navarra  Španělské království |
| Úmrtí | 17. října 1934 (ve věku 82 let) Madrid  Španělsko |
| Místo pohřbení | Almudenský hřbitov |
| Bydliště | Petilla de Aragón (1852–1854) Larrés (od 1854) Zaragoza Madrid |
| Alma mater | Lékařská fakulta Zaragozské univerzity (1870–1873) Ústřední univerzita v Madridu Colegio Escuelas Pías of Jaca |
| Povolání | lékař, neurolog, chemik, fotograf, patolog, anatom, politik, esejista, vysokoškolský učitel a výzkumník |
| Zaměstnavatelé | Valencijská univerzita (1884–1887) Barcelonská univerzita (1887–1892) Ústřední univerzita v Madridu (od 1892) |
| Ocenění | Crooneova medaile a přednáška (1894) čestný doktor Harvardovy univerzity (1899) oblíbený syn Zaragozské provincie (1900) velkokříž Řádu Isabely Katolické (1901) velkokříž Řádu Alfonse XII. (1902) … více na Wikidatech |
| Choť | Silveria Fañanásová (1879–1930)[1] |
| Rodiče | Justo Ramón Casasús a Antonia Cajalová Amigasová |
| Příbuzní | Pedro Ramón y Cajal (bratr) |
| Funkce | profesor (od 1887) prezident (1896–1897) akademik Královské akademie exaktních, fyzikálních a přírodních věd (1897–1934) člen Španělské královské akademie (1905–1934) Nobelova cena za fyziologii a lékařství (od 1906) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Santiago Ramón y Cajal (1. května 1852 – 17. října 1934 Madrid) byl španělský histolog, lékař a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu (1906), a to za práce o struktuře nervového systému.[2] Cenu získal spolu s Camillo Golgim. Definoval neuron.[3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Vyučil se ševcem. Studoval na výtvarné škole, odkud byl vyhozen pro karikování profesorů. Otec anatom přitáhl syna k medicíně. Vystudoval lékařství na Univerzitě v Zaragoze, absolvoval roku 1873. V letech 1884–1887 působil jako profesor deskriptivní anatomie na univerzitě ve Valencii, v letech 1887–1892 profesorem histologie a patologické anatomie na univerzitě v Barceloně a v letech 1892–1922 zastával stejný post na univerzitě v Madridu. V roce 1920 nechal král Alfonso XIII. v Madridu zřídit Cajalův ústav (Instituto Cajal), kde pak Cajal působil až do smrti.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jeho nejdůležitější práce se týkají struktury centrálního nervového systému.
V mikroskopické anatomii byl po něm pojmenován typ neuronů mozkové kůry – horizontální nervové buňky Ramóna y Cajal.
Také v CNS podle něho je pojmenován nucleus interstitialis (Cajal) – nervové jádro v mezencefalu v blízkosti jádra Darkševičova.
Kromě toho, v ENS jsou popisovány Cajalovy intersticiální buňky – pacemakery střevní peristaltiky (zadávají "rytmus" kontrakce a relaxace střevní trubice).
Ještě k tomu popsal struktury uvnitř buněčného jádra, dnes známé jako Cajalova tělíska.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online.
- ↑ Santiago Ramón y Cajal - Facts. www.nobelprize.org [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Santiago Ramón y Cajal | Spanish histologist. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-06-11]. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Santiago Ramón y Cajal na Wikimedia Commons 
Osoba Santiago Ramón y Cajal ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Santiago Ramón y Cajal
