Přeskočit na obsah

James Dewey Watson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
James D. Watson
James D. Watson (1960)
James D. Watson (1960)
Narození6. dubna 1928
Chicago
Úmrtí6. listopadu 2025 (ve věku 97 let)
East Northport
Alma materChicagská univerzita (1943–1947)
Indianská univerzita v Bloomingtonu (1948–1950)
South Shore High School
PracovištěKalifornský technologický institut (1953–1955)
Cold Spring Harbor Laboratory (1968–2007)
Národní instituty zdraví
Univerzita v Cambridgi
Harvardova univerzita
Oborybiochemie, genetika, molekulární biologie, molekulární genetika, struktura DNA a molekulární biochemie
OceněníCena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1960)
Nobelova cena za fyziologii a lékařství (1962)
Guggenheimovo stipendium (1965)
Cena Johna J. Cartyho za rozvoj vědy (1971)
Prezidentská medaile svobody (1977)
… více na Wikidatech
RodičeJames Dewey Watson
PodpisJames D. Watson – podpis
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Dewey Watson (6. dubna 1928 Chicago – 6. listopadu 2025[1] East Northport, New York) byl americký molekulární biolog, genetik a biochemik, jeden z objevitelů struktury molekuly DNA. Watson, Francis Crick a Maurice Wilkins dostali v roce 1962 Nobelovu cenu za medicínu za objasnění molekulární struktury nukleových kyselin;[2] objev byl učiněn za pomoci Rosalindy Franklinové. Zveřejnění struktury dvojité šroubovice DNA bylo považováno za zlomový bod ve vědě, porozumění životu se zásadně změnilo a začala éra moderní molekulární biologie a genetiky.

V roce 1947 získal na Chicagské univerzitě titul B.Sc. v oboru zoologie, v roce 1950 pak titul Ph.D. v oboru zoologie na Indiana University. Od roku 1951 spolupracoval s Francisem Crickem na objevování struktury DNA za pomocí rentgenové difrakce. Od roku 1956 byl členem katedry biologie na Harvardově univerzitě, kde od roku 1958 působil jako docent, od roku 1961 jako profesor. Zkoumal zde především roli RNA při syntéze proteinů. Mezi roky 1988 a 1992 se zapojil do Projektu lidského genomu (Human Genome Project). V roce 1997 obdržel Národní vyznamenání za vědu.

V roce 2007 vzbudilo kontroverze jeho vyjádření, že černoši jsou méně inteligentní než běloši.[3]

Mládí a studia

[editovat | editovat zdroj]

James Watson se narodil 6. dubna 1928 v Chicagu jako jediný syn do rodiny podnikatele, jehož předkové byli převážně angličtí přistěhovalci z koloniální éry.[4] Watsonova matka byla katolička a otec anglikán, který ztratil víru v Boha. Watson vyrůstal jako katolík, ale v 11 letech přestal chodit na mši a věnoval se „hledání vědeckých a humanistických poznatků“.[5]

Navštěvoval veřejné školy, základní školu Horace Manna a střední školu South Shore.[4] Fascinovalo ho pozorování ptáků, což byl koníček, který sdílel se svým otcem, a proto uvažoval o studiu ornitologie.[6][7] Zapsal se na Chicagskou univerzitu, kde získal v patnácti letech stipendium na školné.[4] Po přečtení knihy Erwina Schrödingera What Is Life? v roce 1946 změnil své profesní ambice ze studia ornitologie na genetiku.[8] V následujícím roce získal na Chicagské univerzitě titul bakaláře přírodních věd v oboru zoologie.[4]

Vědecká kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1947 Watson opustil Chicagskou univerzitu a stal se postgraduálním studentem na Indiana University v Bloomingtonu, kde v roce 1950 získal titul doktora filozofie. Jeho školitelem byl Salvador Luria.[4]

Po ročním postdoktorandském pobytu na Kodaňské univerzitě u Hermana Kalckara a Oleho Maaløeho působil v Cavendishově laboratoři na Univerzitě v Cambridge v Anglii, kde se seznámil se svým budoucím spolupracovníkem Francisem Crickem.[4]

Model dvoušroubovice DNA

Objev dvojité šroubovice

[editovat | editovat zdroj]

V polovině března 1953 Watson a Crick odhalili strukturu DNA ve formě dvojité šroubovice. Pro svůj objev využili klíčové experimentální údaje shromážděné na King's College v Londýně britskou chemičkou Rosalind Franklinovou, nicméně jí za to neposkytli náležitý kredit.[9] Watson a Crick předložili vědeckému časopisu Nature článek s názvem „Molekulární struktura nukleových kyselin: Struktura deoxyribonukleové kyseliny“, který byl publikován 25. dubna 1953.[10] Představili zde model DNA tvořený dvěma komplementárními řetězci stočenými do dvojité šroubovice. Jejich objev vysvětlil mechanismus ukládání a přenosu genetické informace.

Watson přednesl příspěvek o dvojšroubovicové struktuře DNA na 18. sympoziu o virech v Cold Spring Harbor počátkem června 1953, šest týdnů po zveřejnění článku v Nature. Symposium bylo pro mnohé první příležitostí vidět model dvojité šroubovice DNA. Watson, Crick a Wilkins byli v roce 1962 oceněni za svůj výzkum struktury nukleových kyselin Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství.[4]

Rosalind Franklinová zemřela v roce 1958 a protože se Nobelovy ceny neudělují posmrtně, nemohla být nominována. Watson a Crick byli za využití nezveřejněných snímků z rentgenové difrakce DNA, které shromáždila Franklinová a její student Raymond Gosling, veřejně kritizováni za to, že náležitě neuznali přínos Franklinové k objevu struktury dvojité šroubovice.[11][12]

Harvardova univerzita

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1956 přijal Watson místo na katedře biologie Harvardovy univerzity v Cambridge ve státě Massachusetts. Jeho práce na Harvardu se soustředila na RNA a její roli při přenosu genetické informace. Členem harvardské fakulty zůstal až do roku 1976, přestože již osm let předtím převzal vedení laboratoře Cold Spring Harbor Laboratory.[7]

Během svého působení na Harvardu se zúčastnil protestu proti válce ve Vietnamu, kde vedl skupinu 12 biologů a biochemiků volajících po „okamžitém stažení amerických vojsk z Vietnamu“.[13] V roce 1975, u příležitosti třicátého výročí bombardování Hirošimy, byl Watson jedním z více než 2 000 vědců a inženýrů, kteří se před prezidentem Geraldem Fordem vyslovili proti šíření jaderných zbraní s argumentem, že neexistuje žádná ověřená metoda pro bezpečnou likvidaci radioaktivního odpadu a že jaderné elektrárny představují bezpečnostní hrozbu kvůli možnosti teroristického odcizení plutonia.[14]

Cold Spring Harbor Laboratory

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1968 byl Watson jmenován ředitelem laboratoře Cold Spring Harbor Laboratory (CSHL) v Laurel Hollow ve státě New York. Laboratoř vedl přibližně 35 let, poté působil jako její předseda a později jako čestný předseda.[15]

Během svého působení výrazně rozšířil financování laboratoře a výzkumné i vědecké vzdělávací programy. Přesunul těžiště výzkumu na studium rakoviny a zároveň z ní učinil přední světové výzkumné centrum v oblasti molekulární biologie. Zahájením programu zaměřeného na studium příčin rakoviny vědci pod Watsonovým vedením významně přispěli k pochopení genetických základů rakoviny.[16]

V roce 1994 se ujal funkce prezidenta a působil v ní 10 let. Poté byl jmenován předsedou a tuto funkci zastával až do své rezignace v roce 2007 kvůli tvrzení, že existuje genetická souvislost mezi rasou a inteligencí. V roce 2019, po odvysílání dokumentárního filmu, ve kterém Watson zopakoval své názory na rasu a genetiku, mu CSHL odebrala čestné tituly a přerušila s ním veškeré styky.[17]

James Watson v roce 1992

Projekt lidského genomu

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1988 spolupracoval s Národními instituty zdraví (NIH) a pomáhal založit Projekt lidského genomu. V roce 1990 byl jmenován vedoucím projektu a působil zde do 10. dubna 1992.[18] Projekt opustil po sporech s novou ředitelkou NIH Bernadine Healy. Nesouhlasil s jejími snahami o získání patentů na genové sekvence a popíral vlastnické nároky na „přírodní zákony“.[8]

V roce 2007 se Watson stal po Craigu Venterovi druhým člověkem,[19] který zveřejnil vlastní kompletně nasekvenovaný genom na internetu.[8] Zdůvodnil to slovy: „Zveřejňuji sekvenci svého genomu online, abych podpořil rozvoj éry personalizované medicíny, v níž lze informace obsažené v našich genomech využít k identifikaci a prevenci nemocí a k vytváření individualizovaných léčebných postupů.“[20]

Pozdější léta

[editovat | editovat zdroj]

V pozdějších letech byl Watsonův odkaz pošramocen kvůli rasistickým, sexistickým a homofobním poznámkám, v nichž znevažoval různé skupiny lidí s poukázáním na určité genetické odlišnosti.[21] V říjnu 2007 vyvolal kontroverzi veřejným prohlášením, v němž naznačil, že inteligence Afričanů nemusí být stejná jako u jiných národů a že v průběhu času mohou v důsledku genetické diverzity vzniknout intelektuální rozdíly mezi geograficky oddělenými národy. Watsonovy výroky byly okamžitě označeny za rasistické. Ačkoli toto obvinění popřel, odstoupil ze své funkce v Cold Spring Harbor Labolatory a necelé dva týdny poté oficiálně oznámil svůj odchod do důchodu. Později po odvysílání dokumentu americké televize American Masters: Decoding Watson, v němž prohlásil, že jeho názory na rasu a inteligenci se nezměnily, mu vedení laboratoře v roce 2019 odebralo čestné tituly, které mu byly dříve uděleny.[22][9]

Watson se rozhodl vydražit medaili laureáta Nobelovy ceny v aukci Christie’s. Část prostředků získaných z prodeje chtěl věnovat na ochranu přírody na Long Islandu a na financování výzkumu na Trinity College v Dublinu.[23][24] Byl prvním žijícím nositelem Nobelovy ceny, který dal svou medaili do aukce.[25] V roce 2014 ji za 4,1 milionu dolarů koupil ruský miliardář Ališer Usmanov, který ji vědci následně vrátil.[26]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1968 se oženil a s manželkou Elizabeth měli v letech 1970 až 1972 dva syny. V roce 1974 se rodina trvale usadila v Cold Spring Harbor. U staršího syna se projevila v dospělosti schizofrenie.[8]

Watson zemřel po krátké infekci ve věku 97 let v hospicové péči v East Northportu ve státě New York.[15]

Publikační činnost

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1965 vydal učebnici The Molecular Biology of the Gene (česky Molekulární biologie genu, 1982), která se dočkala mnoha opakovaných vydání a stala se nejužívanějším moderním biologickým učebním textem. O tři roky později vydal autobiografickou knihu The Double Helix (česky Tajemství DNA, 1995), která se stala jedním z nejznámějších populárně-vědeckých děl 20. století. Kniha nabízí osobní pohled na okolnosti objevu struktury DNA a vyvolala rozsáhlé diskuse o etice vědecké práce i o roli jednotlivých vědců při zmíněném objevu.[27]

James Watson (uprostřed) a Francis Crick (vpravo) si podávají ruce s Maclynem McCartym (vlevo)
  • The Molecular Biology of the Gene (1965, 1970, 1976, 1987, 2003, 2007, 2013, 2025), česky Molekulární biologie genu (1982)
  • The Double Helix (1968)
  • The DNA Story (1981)
  • The Molecular Biology of the Cell (1983, 1989, 1994)
  • Recombinant DNA: A Short Course (1983, 1992), česky Rekombinantní DNA (1983, 1988)
  • A Passion for DNA (2000)
  • Genes, Girls, and Gamow: After the Double Helix (2002), česky Geny, ženy a Gamow (2004)
  • DNA: The Secret of Life (2003), česky Tajemství DNA (2003, 2005)
  • Avoid Boring People: Lessons from a Life in Science (2007)
  • Father to Son: Truth, Reason and Decency (2014)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku James Watson na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Zemřel americký vědec Watson, spoluobjevitel struktury DNA. Seznam Zprávy [online]. 2025-11-07. Dostupné online.
  2. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1962 - NobelPrize.org. NobelPrize.org [online]. [cit. 2025-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-09-19. (anglicky)
  3. ↑ Nositel Nobelovy ceny Watson je rasista. iHNed.cz [online]. 2007-10-19 [cit. 2020-06-26]. Dostupné online.
  4. 1 2 3 4 5 6 7 Nobel Prize in Physiology or Medicine 1962. NobelPrize.org [online]. [cit. 2026-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
  5. ↑ WATSON, James. Nobel Scientist: I Place My Faith in Human Gods. TIME. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-12-08. (anglicky)
  6. ↑ Obituary: James Watson. www.bbc.com [online]. 2025-11-07 [cit. 2026-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
  7. 1 2 The DNA molecule is shaped like a twisted ladder.. www.dnaftb.org [online]. [cit. 2026-06-08]. Dostupné online.
  8. 1 2 3 4 TAN, Siang Yong; MCCOY, Alli N. James Dewey Watson (1928-): Co-discoverer of the structure of DNA. Singapore Medical Journal. 2020-10, roč. 61, čís. 10, s. 507–508. PMID: 33225368 PMCID: PMC7930307. Dostupné online [cit. 2026-06-08]. ISSN 2737-5935. doi:10.11622/smedj.2020145. PMID 33225368.
  9. 1 2 Zemřel spoluobjevitel struktury DNA a nobelista James Watson. Reputaci si pošramotil - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2025-11-08 [cit. 2026-06-08]. Dostupné online.
  10. ↑ WATSON, J. D.; CRICK, F. H. Molecular structure of nucleic acids; a structure for deoxyribose nucleic acid. Nature. 1953-04-25, roč. 171, čís. 4356, s. 737–738. PMID: 13054692. Dostupné online [cit. 2026-06-08]. ISSN 0028-0836. doi:10.1038/171737a0. PMID 13054692.
  11. ↑ James Watson, Francis Crick, Maurice Wilkins, and Rosalind Franklin. Science History Institute. 2016-06-01. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-21. (anglicky)
  12. ↑ MADDOX, Brenda. The double helix and the 'wronged heroine'. Nature. 2003-01, roč. 421, čís. 6921, s. 407–408. Dostupné online [cit. 2026-06-08]. ISSN 1476-4687. doi:10.1038/nature01399. (anglicky)
  13. ↑ Faculty Support Grows For Anti-War Proposal, The Harvard Crimson, October 3, 1969.
  14. ↑ Three Harvard Scientists Lead Call to Stop Nuclear Reactors, The Harvard Crimson, August 5, 1975.
  15. 1 2 DEAN, Cornelia. James D. Watson, Co-Discoverer of the Structure of DNA, Is Dead at 97. The New York Times. 2025-11-07. Dostupné online [cit. 2026-06-09]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  16. ↑ James D. Watson, Ph.D. [online]. [cit. 2026-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
  17. ↑ „Otec DNA“ James Watson přišel o čestné tituly kvůli rasistickým výrokům | 100+1 zahraniční zajímavost. www.stoplusjednicka.cz [online]. [cit. 2026-06-06]. Dostupné online.
  18. ↑ National Human Genome Research Institute (NHGRI) | National Institutes of Health (NIH). www.nih.gov [online]. 2025-01-21 [cit. 2026-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
  19. ↑ WADE, Nicholas. Genome of DNA Discoverer Is Deciphered. The New York Times. 2007-06-01. Dostupné online [cit. 2026-06-09]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  20. ↑ CSHL - Genotype Viewer. www.cshl.edu [online]. [cit. 2026-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-12-05.
  21. ↑ James Watson: Titan of science with tragic flaws. AAAS [online]. [cit. 2026-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
  22. ↑ James Watson | Biography, Nobel Prize, Discovery, & Facts | Britannica. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2026-06-08]. (anglicky)
  23. ↑ James Watson selling Nobel prize 'because no-one wants to admit I exist' [online]. [cit. 2026-06-09]. Dostupné online.
  24. ↑ Dr. James D. Watson's Nobel Medal and Related Papers [online]. [cit. 2026-06-09]. Dostupné online.
  25. ↑ MAGAZINE, Brendan Borrell, Nature. DNA Laureate James Watson's Nobel Medal Sells for $4.1 Million. Scientific American [online]. [cit. 2026-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
  26. ↑ ČESKO, Forbes. Zemřel James Watson, nositel Nobelovy ceny a spoluobjevitel struktury DNA [online]. 2025-11-08 [cit. 2026-06-06]. Dostupné online.
  27. ↑ Watson James D. [online]. [cit. 2026-06-08]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=James_Dewey_Watson&oldid=25954996“