Pierre Laval
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
| Pierre Laval | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | SFIO (1903–1922) nezávislý (1923–1945) |
| Narození | 28. června 1883 Châteldon |
| Úmrtí | 15. října 1945 (ve věku 62 let) Fresnes |
| Místo pohřbení | Cimetière parisien de Thiais (do 1945) Montparnasse (od 1945) |
| Děti | Josée Laval |
| Příbuzní | René de Chambrun[1] |
| Sídlo | Francie (od 1945) |
| Profese | politik a advokát |
| Náboženství | katolická církev |
| Podpis | .png){kind=small} |
| Commons | Pierre Laval |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pierre Etienne Laval (28. června 1883, Châteldon, Francie – 15. října 1945, Fresnes) byl francouzský advokát a politik.
Život[editovat | editovat zdroj]
Byl čtyřikrát prezidentem Rady ministrů – premiérem v dobách Třetí republiky. Během první světové války projevoval pacifistické a levicové smýšlení. Ve dvacátých letech byl starostou-senátorem za Aubervilliers. Tehdy se postupně rozešel s levicí. Po německé invazi v roce 1940 se stal členem vlád vichistické Francie a také premiérem. Je známý zejména svým výrokem: „Přeji si německé vítězství, neboť bez něho by se zítra všude usídlil bolševismus.“ Po osvobození Francie v roce 1945 byl na útěku zatčen, odsouzen k trestu smrti za vlastizradu a popraven zastřelením.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-10-16]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pierre Laval na Wikimedia Commons
