Józef Cyrankiewicz

Józef Cyrankiewicz
Józef Cyrankiewicz
Stranická příslušnost
Členství	Polská sjednocená dělnická strana; Polská socialistická strana
Narození	23. dubna 1911 ; Tarnów
Úmrtí	20. ledna 1989 (ve věku 77 let) ; Varšava
Místo pohřbení	Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
Choť	Nina Andrycz (1947–1968)
Alma mater	Jagellonská univerzita
Profese	politik
Náboženství	ateismus
Ocenění	Řád budovatelů lidového Polska; Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina; Řád praporu práce 1. třídy; velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska; Partyzánský kříž; … více na Wikidatech
Commons	Józef Cyrankiewicz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Józef Adam Zygmunt Cyrankiewicz (23. dubna 1911 – 20. ledna 1989) byl polský komunistický politik, jeden z klíčových představitelů socialistického režimu v Polsku po druhé světové válce. V letech 1970–1972 byl předsedou Státní rady (obdoba prezidenta). V letech 1947–1952 a 1954–1970 předsedou rady ministrů (premiérem).^[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci Polska byl v letech 1941–1945 vězněn v koncentračním táboře Osvětim. Původně byl člen Polské socialistické strany (Polska Partia Socjalistyczna), v letech 1945–1948 byl jejím generálním tajemníkem. PPS a Polská dělnická strana (Polska Partia Robotnicza) vytvořily roku 1948 Polskou sjednocenou dělnickou stranu (Polska Zjednoczona Partia Robotnicza), která byla v éře komunistického režimu hegemonní politickou silou. Cyrankiewicz byl jedním z hlavních strůjců sjednocení, a byl pak členem ústředního výboru PSDS v letech 1948–1971. Jeho druhou manželkou byla herečka Nina Andrycz.^[2]

Působení[editovat | editovat zdroj]

V roce 1956 Cyrankiewicz tvrdě potlačil nepokoje v Poznani, které vznikly po Chruščovově projevu o Stalinových zločinech na XX. sjezdu KSSS, a v roce 1970 potlačil nepokoje na pobřeží, při nichž zahynulo 42 lidí a asi 1 000 bylo zraněno.^[3] Zemřel krátce před pádem režimu.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Polská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Partyzánský kříž – Polsko, 1946^[4]
Řád grunwaldského kříže II. třídy – Polsko, 29. května 1946^[5]
velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska – Polsko, 22. července 1949^[6]
Řád praporu práce I. třídy – Polsko, 23. dubna 1951^[7]^[8]
Řád budovatelů lidového Polska – Polsko

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 21. října 1965^[9]^[10]^[11]
velkokříž Řádu čestné legie – Francie, 1967^[12]

Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina – Sovětský svaz, 1969

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Cyrankiewicz Józef, v Encyklopedii PWN.
↑ Nina Andrycz nie żyje. Aktorka, druga żona Cyrankiewicza miała 101 lat.
↑ Andrzej Krajewski, Józef Cyrankiewicz, czyli jak kończą idealiści.. www.newsweek.pl [online]. [cit. 2018-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12.
↑ Uchwała Prezydium Krajowej Rady Narodowej z dnia 12 czerwca 1946 r. o odznaczeniach w uznaniu dla wielkich zasług, położonych w czasie najazdu niemieckiego lat 1939-1945 przy organizowaniu oddziałów partyzanckich i prowadzeniu walki z najeźdźcą.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.
↑ Uchwała Prezydium Krajowej Rady Narodowej z dnia 29 maja 1946 r. o odznaczeniach za zasługi położone w walce z okupantem i udział w pracach konspiracyjnych w okresie okupacji.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.
↑ Postanowienie o odznaczeniu z dnia 22 lipca 1949 r.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.
↑ Zarządzenie Prezydenta Rzeczypospolitej z dnia 23 kwietnia 1951 r. w sprawie nadania Orderu "Sztandar Pracy".. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.
↑ Nowiny Rzeszowskie : organ KW Polskiej Zjednoczonej Partii Robotniczej. 1951, R. 3, nr 119-149 (maj). www.pbc.rzeszow.pl. 1951. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-23. (anglicky) Archivováno 23. 4. 2021 na Wayback Machine.
↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.
↑ Dziennik Polski. 1965, nr 246 (16 X) = nr 6747. [s.l.]: Krakowskie Wydawnictwo Prasowe RSW "Prasa" Dostupné online.
↑ Dziennik Bałtycki, 1965, nr 246. bibliotekacyfrowa.eu. 1965-10-16. Dostupné online [cit. 2020-07-27]. (polsky)
↑ Zbigniew Dunin-Wilczyński: Legia Honorowa. Zarys historii orderu. Ostrołęka 1997, s. 62.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

kol.: Malá československá encyklopedie, Praha, Encyklopedický institut ČSAV 1984.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Józef Cyrankiewicz na Wikimedia Commons

[1] Cyrankiewicz Józef, v Encyklopedii PWN.

[2] Nina Andrycz nie żyje. Aktorka, druga żona Cyrankiewicza miała 101 lat.

[3] Andrzej Krajewski, Józef Cyrankiewicz, czyli jak kończą idealiści.. www.newsweek.pl [online]. [cit. 2018-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12.

[4] Uchwała Prezydium Krajowej Rady Narodowej z dnia 12 czerwca 1946 r. o odznaczeniach w uznaniu dla wielkich zasług, położonych w czasie najazdu niemieckiego lat 1939-1945 przy organizowaniu oddziałów partyzanckich i prowadzeniu walki z najeźdźcą.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.

[5] Uchwała Prezydium Krajowej Rady Narodowej z dnia 29 maja 1946 r. o odznaczeniach za zasługi położone w walce z okupantem i udział w pracach konspiracyjnych w okresie okupacji.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.

[6] Postanowienie o odznaczeniu z dnia 22 lipca 1949 r.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.

[7] Zarządzenie Prezydenta Rzeczypospolitej z dnia 23 kwietnia 1951 r. w sprawie nadania Orderu "Sztandar Pracy".. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.

[8] Nowiny Rzeszowskie : organ KW Polskiej Zjednoczonej Partii Robotniczej. 1951, R. 3, nr 119-149 (maj). www.pbc.rzeszow.pl. 1951. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-23. (anglicky) Archivováno 23. 4. 2021 na Wayback Machine.

[9] Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.

[10] Dziennik Polski. 1965, nr 246 (16 X) = nr 6747. [s.l.]: Krakowskie Wydawnictwo Prasowe RSW "Prasa" Dostupné online.

[11] Dziennik Bałtycki, 1965, nr 246. bibliotekacyfrowa.eu. 1965-10-16. Dostupné online [cit. 2020-07-27]. (polsky)

[12] Zbigniew Dunin-Wilczyński: Legia Honorowa. Zarys historii orderu. Ostrołęka 1997, s. 62.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

Prezident Polska

Druhá Polská republika (1918–1939)	Gabriel Narutowicz (1922) • Stanisław Wojciechowski (1922–1926) • Ignacy Mościcki (1926–1939)

Polská republika (1944–1952)	Bolesław Bierut

Polská lidová republika (1952–1989) předseda státní rady První tajemník Polské sjednocené dělnické strany	Aleksander Zawadzki • Edward Ochab • Marian Spychalski • Józef Cyrankiewicz • Henryk Jabłoński • Wojciech Jaruzelski Bolesław Bierut • Edward Ochab • Władysław Gomułka • Edward Gierek • Stanisław Kania • Wojciech Jaruzelski

Třetí Polská republika (od 1990)	Wojciech Jaruzelski (1989–1990) • Lech Wałęsa (1990–1995) • Aleksander Kwaśniewski (1995–2005) • Lech Kaczyński (2005–2010) • Bronisław Komorowski (úřadující) • Bogdan Borusewicz úřadující • Grzegorz Schetyna úřadující • Bronisław Komorowski (2010–2015) • Andrzej Duda (od 2015)

Premiéři Polska

Polské království (1916–1918)	Jan Kucharzewski (1917–1918) • Antoni Ponikowski (1918) • Jan Kanty Steczkowski (1918) • Jan Kucharzewski (1918) • Józef Świeżyński (1918) • Władysław Wróblewski (1918)

Polská lidová republika (1918)	Ignacy Daszyński (1918)

Druhá Polská republika (1918–1939)	Jędrzej Moraczewski (1918–1919) • Ignacy Jan Paderewski (1919) • Leopold Skulski (1919–1920) • Władysław Grabski (1920) • Wincenty Witos (1920–1921) • Antoni Ponikowski (1921–1922) • Artur Śliwiński (1922) • Julian Nowak (1922) • Władysław Sikorski (1922–1923) • Wincenty Witos (1923) • Władysław Grabski (1923–1925) • Aleksander Skrzyński (1925–1926) • Wincenty Witos (1926) • Kazimierz Bartel (1926) • Józef Piłsudski (1926–1928) • Kazimierz Bartel (1928–1929) • Kazimierz Świtalski (1929) • Kazimierz Bartel (1929–1930) • Walery Sławek (1930) • Józef Piłsudski (1930) • Walery Sławek (1930–1931) • Aleksander Prystor (1931–1933) • Janusz Jędrzejewicz (1933–1934) • Leon Kozłowski (1934–1935) • Walery Sławek (1935) • Marian Zyndram-Kościałkowski (1935–1936) • Felicjan Sławoj Składkowski (1936–1939)

Exilové polské vlády (1939–1990)	Władysław Sikorski (1939–1943) • Stanisław Mikołajczyk (1943–1944) • Tomasz Arciszewski (1944–1947) • Tadeusz Komorowski (1947–1949) • Tadeusz Tomaszewski (1949–1950) • Roman Odzierzyński (1950–1953) • Jerzy Hryniewski (1954) • Stanisław Mackiewicz (1954–1955) • Hugon Hanke (1955) • Antoni Pająk (1955–1965) • Aleksander Zawisza (1965–1970) • Zygmunt Muchniewski (1970–1972) • Alfred Urbański (1972–1976) • Kazimierz Sabbat (1976–1986) • Edward Szczepanik (1986–1990)

Polská lidová republika (1944–1989)	Edward Osóbka-Morawski (1944–1947) • Józef Cyrankiewicz (1947–1952) • Bolesław Bierut (1952–1954) • Józef Cyrankiewicz (1954–1970) • Piotr Jaroszewicz (1970–1980) • Edward Babiuch (1980) • Józef Pińkowski (1980–1981) • Wojciech Jaruzelski (1981–1985) • Zbigniew Messner (1985–1988) • Mieczysław Rakowski (1988–1989) • Czesław Kiszczak (1989) • Tadeusz Mazowiecki (1989)

Třetí Polská republika (od 1989)	Tadeusz Mazowiecki (1989–1991) • Jan Krzysztof Bielecki (1991) • Jan Olszewski (1991–1992) • Waldemar Pawlak (1992) • Hanna Suchocká (1992–1993) • Waldemar Pawlak (1993–1995) • Józef Oleksy (1995–1996) • Włodzimierz Cimoszewicz (1996–1997) • Jerzy Buzek (1997–2001) • Leszek Miller (2001–2004) • Marek Belka (2004–2005) • Kazimierz Marcinkiewicz (2005–2006) • Jarosław Kaczyński (2006–2007) • Donald Tusk (2007–2014) • Ewa Kopaczová (2014–2015) • Beata Szydłová (2015–2017) • Mateusz Morawiecki (od 2017)