Aleksander Skrzyński

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Aleksander Józef Skrzyński
Skrzynski A.jpg

12. předseda vlády druhé Polské republiky
Ve funkci:
20. listopadu 1925 – 5. května 1926
Předchůdce Władysław Grabski
Nástupce Wincenty Witos

12. a 17. ministr zahraničí
Polska
Ve funkci:
16. prosince 1922 – 26. května 1923
Předchůdce Gabriel Narutowicz
Nástupce Marian Seyda
Ve funkci:
27. července 1924 – 5. května 1926
Předchůdce Maurycy Zamoyski
Nástupce Kajetan Dzierżykraj-Morawski
Stranická příslušnost
Členství Stronnictwo Prawicy Narodowej

Narození 9. března 1882
Zagórzany
Úmrtí 25. září 1931 (ve věku 49 let)
Łąkociny, PolskoPolsko Polsko
Alma mater Jagellonská univerzita
Profese politik a diplomat
Ocenění velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
velkokříž Řádu peruánského slunce
komandér velkokříže Řádu polární hvězdy
Řád svatého Sávy
Velkokříž Řádu rumunské koruny
… více na Wikidatech
Commons Kategorie Aleksander Skrzyński
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aleksander Józef Skrzyński (19. března 188225. září 1931) byl polský právník, politik, předseda polské vlády v letech 19251926.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v obci Zagórzany v Haliči. V letech 19001904 studoval práva na univerzitě ve Vídni a během let 19041906 v Krakově. Po tomto datu obdržel titul JUDr.[1] Po ukončení studií pracoval ve Lvově, poté v Gorlicích. Později se připojil k rakouským diplomatickým službám. V roce 1912 byl jmenován komorníkem na dvoře císaře Františka Josefa a přestěhoval se na velvyslanectví v Haagu.

Během první světové války sloužil v armádě, postupně byl povýšen z vojína až na poručíka. Působil po boku generála Tadeusze Rozwadowského. V roce 1916 byl přesunut do zálohy.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Po válce vstoupil do Strany národní pravice. V červnu 1919 byl jmenován velvyslancem v Bukurešti. Ve vládě Władysława Sikorského se stal ministrem zahraničních věcí. Po pádu vlády byl velvyslancem v Londýně. Roku 1924 byl znovu jmenován ministrem zahraničí ve druhé vládě Władysława Grabského.

Příští vládu sestavil on sám, vedl ji do roku 1926.

Po diplomatických a politických aktivitách se věnoval podnikání v dřevařském průmyslu. Zemřel v nemocnici na následky zranění po autonehodě. Je pochován v Pałaci Skrzyńskich v obci Zagórzany, v malopolském vojvodství.[2][3]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo CZE Rad Bileho Lva 3 tridy BAR.svg Řád Bílého lva I. třídy[4]
EstonskoEstonsko Estonsko EST Cross of Liberty Civilian Service.png Kříž svobody I. třídy, civilní verze[4][5] 1925, 29. dubna
FinskoFinsko Finsko FIN Order of the White Rose Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu bílé růže[4]
FrancieFrancie Francie Legion Honneur GC ribbon.svg velkokříž Řádu čestné legie[4]
IslandIsland Island ISL Icelandic Order of the Falcon - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu islandského sokola[6] 1924, 10. prosince
Italské královstvíItalské království Italské království Cavaliere di Gran Croce OCI Kingdom BAR.svg velkokříž Řádu italské koruny[4]
PeruPeru Peru PER Order of the Sun of Peru - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu peruánského slunce[4]
PolskoPolsko Polsko[4] POL Polonia Restituta Komandorski BAR.svg komtur Řádu znovuzrozeného Polska[7] 1922, 2. května
POL Polonia Restituta Wielki BAR.svg velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska[8] 1923, 2. května
RumunskoRumunsko Rumunsko ROM Order of the Crown of Romania 1881 GCross BAR.svg Řád rumunské koruny I. třídy
ROM Order of the Star of Romania 1877 GCross BAR.svg velkokříž Řádu rumunské hvězdy[4]
Srbské královstvíSrbské království Srbské království SRB-SHS-YUG Orden Svetog Save VKrst BAR.svg velkokříž Řádu svatého Sávy
ŠvédskoŠvédsko Švédsko SWE Royal Order of the Polar Star (1748-1975) - Commander Grand Cross BAR.png komtur velkokříže Řádu polární hvězdy[4]
VatikánVatikán Vatikán Order Pius Ribbon 1kl.png velkokíž Řádu Pia IX.[4]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PODGÓRSKI, Tomasz. Aleksander Skrzyński: Chybić nie umiem - trafić nie chciałem. Interia.pl [online]. 2013-11-29. Dostupné online. 
  2. Pałac w Zagórzanach. Historia pałacu.. Gmina.gorlice.pl [online]. Fotogalerie. Dostupné online. 
  3. BAŁDA, Waldemar. Ród Skrzyńskich. Klejnotu ropa nie plamiła. Interia.pl [online]. 2014-02-22. Fotografie. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j Aleksander Józef Skrzyński. www.ipsb.nina.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. (polsky) 
  5. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. 
  6. web.archive.org [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. PREZYDIUM, Polska Rada Ministrów. Order Odrodzenia Polski : trzechlecie pierwszej kapituły : 1921-1924. [s.l.]: Warszawa Dostupné online. S. 15. 
  8. Order Odrodzenia Polski. Trzechlecie pierwszej kapituły 1921–1924, S. 20

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]