Přeskočit na obsah

Druhá vláda Donalda Tuska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Druhá vláda Donalda Tuska
Předseda vlády Donald Tusk
Předseda vlády Donald Tusk
Pořadíšestnáctá (od 1989)
PředsedaDonald Tusk
MístopředsedovéElżbieta Bieńkowská (2013–2014)
Janusz Piechociński (2012–2014)
Jan Vincent-Rostowski (2013)
Waldemar Pawlak (2011–2012)
Politické subjektyObčanská platforma
Polská lidová strana
JmenovánaBronislawem Komorowskim
Datum jmenování18. listopadu 2011

Vyslovení důvěry19. listopadu 2011
A 234N 211Z 2 / 447

Konec v úřadu22. září 2014
Důvod ukončenídemise premiéra Tuska
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhá vláda Donalda Tuska představovala šestnáctou vládu Polské republiky od revolučního roku 1989, a to během 7. volebního období Sejmu a 8. volebního období Senátu. Jmenována byla od 18. listopadu 2011 prezidentem republiky Bronisławem Komorowským. Svou činnost ukončila 22. září 2014 poté, co se řízení země ujala vláda Ewy Kopaczové, která navázala na činnost Tuskova kabinetu na stejném dvoukoaličním půdorysu Občanské platformy a lidovců.

Hlasování o důvěře a složení

[editovat | editovat zdroj]

Důvěru dolní komory, Sejmu, vláda získala 19. listopadu 2011, když se pro návrh vyslovilo 234 koaličních poslanců, proti hlasovalo 211 opozičních členů komory, včetně hlavního opozičního subjektu, konzervativní strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského, stejně jako Palikotova hnutí, Svazu demokratické levice. Zdrželi se 2 poslanci a 13 se nezúčastnilo. Kvórum činilo 224 hlasů.[1]

Vládu, která vzešla z výsledku parlamentních voleb v říjnu 2011, vedl centropravicově orientovaný politik Donald Tusk. Kabinet byl tvořen dvěma politickými subjekty: liberálně konzervativní stranou Občanská platforma a křesťansko-demokratickou Polskou lidovou stranou.

Kabinet měl, k datu svého působení, nejmladší věkový průměr od revolučního roku 1989. Z první Tuskovy vlády v něm při jmenování zasedlo osm ministrů, dalších deset do něj vstoupilo nově.[2] V důsledku kauzy odposlechů nejvyšších polských představitelů, publikovaných v časopisu Wprost, nechal premiér Tusk znovu hlasovat o důvěře v červnu 2014. Vláda ji v Sejmu získala poměrem 237:203 poslanců, když se hlasování zúčastnilo 440 členů dolní komory.[3]

Poté, co 9. září 2014 podal premiér Tusk demisi do rukou prezidenta republiky Komorowského, byla jím vláda pověřena výkonem funkce do jmenování nového kabinetu. Dne 15. září téhož roku došlo ke jmenování stávající maršálky Sejmu Ewy Kopaczovové, za novou premiérku. Její vláda složila přísahu a řízení země se ujala 22. září 2014.[4] Donald Tusk opustil premiérskou funkci v důsledku jmenování za předsedu Evropské rady, s nástupem do úřadu od 1. prosince 2014.

Složení vlády

[editovat | editovat zdroj]
Úřad foto člen vlády subjekt období
předseda vlády Donald Tusk PO 20071116a16. listopadu 2007 – 22. září 2014
místopředseda vlády Elżbieta Bieńkowská PO 20131127a27. listopadu 2013 – 22. září 2014'
Janusz Piechociński PSL 20121206a6. prosince 2012 – 22. září 2014
Jan Vincent-Rostowski PO 20130225a25. února 2013 – 20131127a27. listopadu 2013
Waldemar Pawlak PSL 20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski PO 20111118a18. listopadu 2011 – 22. září 2014
ministr vnitra Jacek Cichocki nestraník 20111118a18. listopadu 2011 – 20130225a25. února 2013
Bartłomiej Sienkiewicz nestraník 20130225a25. února 2013 – 22. září 2014
ministr spravedlnosti Jarosław Gowin PO 20111118a18. listopadu 2011 – 20130506a6. května 2013
Marek Biernacki PO 20130506a6. května 2013 – 22. září 2014
ministr státní správy a digitalizace Michał Boni nestraník 20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
Rafał Trzaskowski PO 20131203a3. prosince 2013 – 22. září 2014
ministr zemědělství a rozvoje venkova Marek Sawicki PSL 20111118a18. listopadu 2011 – 20120726a26. července 2012
20140317a17. března 2014 – 22. září 2014
Stanisław Kalemba PSL 20120731a31. července 2012 – 20140317a17. března 2014
ministr kultury a národního dědictví Bogdan Zdrojewski PO 20111118a18. listopadu 2011 – 22. září 2014
ministr hospodářství Waldemar Pawlak PSL 20111118a18. listopadu 2011 – 20121127a27. listopadu 2012
Janusz Piechociński PSL 20121206a6. prosince 2012 – 22. září 2014
ministr životního prostředí Marcin Korolec nestraník 20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
Maciej Grabowski nestraník 20131127a27. listopadu 2013 – 22. září 2014
ministr financí Jan-Vincent Rostowski PO 20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
Mateusz Szczurek nestraník 20131127a27. listopadu 2013 – 22. září 2014
ministr zdravotnictví Bartlomiej Arłukowicz PO 20111118a18. listopadu 2011 – 22. září 2014
ministryně infrastruktury a rozvoje
(zřízeno)
Elżbieta Bieńkowská PO 20131127a27. listopadu 2013 – 22. září 2014
ministr práce a sociálních věcí Władysław Kosiniak-Kamysz PSL 20111118a18. listopadu 2011 – 22. září 2014
ministr národní obrany Tomasz Siemoniak PO 20111118a18. listopadu 2011 – 22. září 2014
ministryně školství Krystyna Szumilasová PO 20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
Joanna Kluziková Rostkowská PO 20131127a27. listopadu 2013 – 22. září 2014
ministryně regionálního rozvoje
(zrušeno)
Elżbieta Bieńkowská PO 20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
ministryně pro vědu a vysoké školství Barbara Kudrycká PO 20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
Lena Kolarská-Bobińská PO 20131203a3. prosince 2013 – 22. září 2014
ministr sportu a cestovního ruchu Joanna Muchová PO 20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
Andrzej Biernat PO 20131127a27. listopadu 2013 – 22. září 2014
ministr státní pokladny Mikołaj Budzanowski nestraník 20111118a18. listopadu 2011 – 20130424a24. dubna 2013
Włodzimierz Karpiński PO 20130424a24. dubna 2013
ministr dopravy a výstavby
(zrušeno)
Sławomir Nowak PO 20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
ministr bez portfeje Tomasz Arabski nestraník 20111118a18. listopadu 2011 – 20130225a25. února 2013
Jacek Cichocki nestraník 20130225a25. února 2013 – 22. září 2014

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Second Cabinet of Donald Tusk na anglické Wikipedii.

  1. Głosowanie nr 37 - posiedzenie 1. Dnia 19-11-2011 godz. 10:53:05 [online]. Sejm, 2011-11-19 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. (polsky) 
  2. VAVROUŠKA. Nová polská vláda Donalda Tuska získala v parlamentu důvěru. Český rozhlas [online]. 2011-11-19 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. 
  3. Tusk nechal hlasovat o důvěře. Dostal ji. Euroskop [online]. 2014-06-26 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. 
  4. V čele Polska stojí žena, Tuska vystřídala maršálka Sejmu. iDNES.cz [online]. 2014-09-15 [cit. 2014-09-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]