Vláda Janusze Jędrzejewicze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vláda Janusze Jędrzejewicze
Vláda v den svého jmenování
Pořadí dvacátá šestá (od 1918)
Předseda Janusz Jędrzejewicz
Politické subjekty BBWR
PPS
Jmenována Ignacym Mościckým
Datum jmenování 10. května 1933
Konec v úřadu 13. května 1934
Posloupnost vlád

Vláda Janusze Jędrzejewicze byla vládou Druhé Polské republiky pod vedením premiéra Janusze Jędrzejewicze. Kabinet byl jmenován prezidentem Ignacym Mościckým 10. května 1933 po demisi předchozí Prystorovy vlády. Kabinet podal demisi po roce svého fungování 13. května 1934[1].

Jędrzejewicz byl pověřen sestavením kabinetu ve stejný den, co Prystor na jednání vlády oznámil svou demisi.[2] Prezident Mościcki nechal při sestavování vlády Jędrzejewiczovi volnou ruku, ale maršál Piłsudski mu doporučil, aby v kabinetu nadále zasedali Józef Beck, Bronisław Pieracki a Emil Kaliński. Jędrzejewicz později přiznal, že všechny kabinety po květnovém převratu vlastně byly vládami Piłsudského a on na tom nechtěl nic měnit.[3] Premiér chtěl dát najevo, že jeho vláda navazuje na předešlý kabinet. Jedinou změnou ve složení vlády bylo obsazení postu ministra zemědělství a zemědělských reforem.

Zahraniční politiku vlády řídil přes Józefa Becka maršál Piłsudski. Toho zase při každodenním řízení resortu vojenství zastupoval Felicjan Sławoj Składkowski. Premiéra zase v době, kdy nebyl ve Varšavě, zastupoval ministr vnitra Pieracki.[4] Jędrzejewicz jako premiér nebyl příznivce častých vládních zasedání, a to se tak během prvních pěti měsíců konalo pouze šestkrát. Premiér vládu raději řídil pomocí individuálních schůzek s jednotlivými ministry.[4]

Vláda pracovala na dvou klíčových aktech. Připravovala novou ústavu a schválila německo-polský pakt o neútočení.[4] Největším problémem vlády ale byla hospodářská krize. Piłsudski premiérovi doporučil, aby se vyvaroval příliš rozsáhlých reforem, což mu doporučili i předchozí premiéři Prystor a Sławek. Kabinet tedy pokračoval v hospodářské politice Pystorovy vlády. Samotný premiér se ale ekonomikou nezabýval a věnoval se hlavně školství a osvětě.[4]

V dubnu 1934 se Jędrzejewicz rozhodl podat demisi, i když jej od toho zrazovali Piłsudski i prezident Mościcki. Premiér se ale hájil tím, že od samého počátku mluvili pouze o tom, že bude vést vládu jen rok.[4]

Složení vlády[editovat | editovat zdroj]

Portfej Ministr / člen vlády Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Předseda vládyBBWR1933051010. května 19331934051313. května 1934
Ministr vnitraBBWR1933051010. května 19331934051313. května 1934
Ministr zahraničíBBWR1933051010. května 19331934051313. května 1934
Ministr vojenstvínestraník1933051010. května 19331934051313. května 1934
Ministr spravedlnostinestraník1933051010. května 19331934051313. května 1934
Ministr náboženství a veřejného vzděláváníBBWR1933051010. května 19331934022323. února 1934
BBWR1934022323. února 19341934051313. května 1934
Ministr pokladuBBWR1933051010. května 19331934051313. května 1934
Ministr průmyslu a obchodunestraník1933051010. května 19331934051313. května 1934
Ministr zemědělství a zemědělských reforemnestraník1933051010. května 19331934051313. května 1934
Ministr sociální péčeBBWR1933051010. května 19331934051313. května 1934
Ministr komunikacíPPS1933051010. května 19331934051313. května 1934
Ministr pošt a telegrafůnestraník1933051010. května 19331934051313. května 1934

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Rząd Janusza Jędrzejewicza na polské Wikipedii a Janusz Jędrzejewicz na polské Wikipedii.

  1. KALENDARIUM HISTORII II RZECZPOSPOLITEJ
  2. JĘDRZEJEWICZ. W służbie idei. Fragmenty pamiętnika i pism. Londýn: [s.n.], 1972. S. 169. 
  3. AJNENKIEL. Polska po przewrocie majowym. Zarys dziejów politycznych Polski 1926-1939. Warszawa: Wiedza Powszechna, 1980. ISBN 8321400477. S. 309. 
  4. a b c d e NAŁĘCZ; NAŁĘCZ. Janusz Jędrzejewicz, premier Rzeczypospolitej 10 V 1933 – 13 V 1934. In: CHOJNOWSKI; WRÓBEL. Prezydenci i premierzy Drugiej Rzeczypospolitej. Wrocław – Warszawa – Kraków: Zakład Narodowy imienia Ossolińskich, 1992. ISBN 83-04-038547. S. 330-332.