Občanská koalice
| Občanská koalice | |
|---|---|
| Koalicja Obywatelska | |
 | |
| Zkratka | KO |
| Datum založení | 2018 |
| Lídr | Donald Tusk |
| Sídlo | Wiejska 12a 00-490 Varšava |
| Typ strany | volební koalice |
| Členské strany | Občanská platforma Nowoczesna Polská iniciativa Strana zelených AGROunie Dobré hnutí |
| Ideologie | liberalismus[1][2] pro-evropanismus[3] atlantismus[3] |
| Politická pozice | střed |
| Barvy | |
| Volební výsledek | 30,7 (volby 2023) |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Sejm | 157/460
|
| Senát | 41/100
|
| Evropský parlament | 15/52
|
| Shromáždění vojvodství | 173/552
|
| Starostové | 33/107
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Občanská koalice (zkratka KO, polsky Koalicja Obywatelska), celým názvem Občanská koalice PO .N iPL Zelení (polsky Koalicja Obywatelska PO .N iPL Zieloni), je polská politická koalice sdružující opoziční skupiny kolem Občanské platformy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Občanská koalice vznikla původně jako aliance stran Občanská platforma a Nowoczesna pro regionální volby v roce 2018. V těch se umístila na druhém místě s 27 % hlasů. Na konci roku 2018 bylo oznámeno rozšíření koalice pro parlamentní volby v říjnu 2019. KO v sobě zahrnula i Zelené a menší liberální a regionální uskupení; lídryní se stala Małgorzata Kidawa-Błońska z Občanské platformy. Ve volbách ale koalice prohrála s vládnoucí stranou Právo a spravedlnost, když obdržela pouze 27 % hlasů.
Občanská koalice pokračuje i do parlamentních voleb 2023, kdy ji vede expremiér Donald Tusk z Občanské platformy.
Ideologie[editovat | editovat zdroj]
Přestože je jasnou hlavní silou v koalici středopravicová Občanská platforma, ostatní strany se nacházejí na různých stranách politického spektra od středolevice po pravici. Sjednocujícími prvky je opozice vůči vládě PiS, společensky liberální postoje, podpora liberální demokracie, Evropské unie a NATO.
Ve volbách má Občanská koalice silnou podporu na severozápadě země a ve velkých městech jako Varšava, Poznaň, Gdaňsk, Vratislav, Lodž a Krakov. Menší podporu má na venkově a v konzervativním východním Polsku.[4]
Složení[editovat | editovat zdroj]
Složení pro parlamentní volby 2023[editovat | editovat zdroj]
| Strana | Ideologie | Lídr | Volby 2023 | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Sejm | Senát | ||||
| Občanská platforma | Liberální konzervatismus | Donald Tusk | 122/460
|
36/100
| |
| Nowoczesna | Liberalismus | Adam Szłapka | 6/460
|
0/100
| |
| Polská iniciativa | Progresivismus | Barbara Nowacka | 3/460
|
0/100
| |
| Strana zelených | Zelená politika | Małgorzata Tracz Wojciech Kubalewski |
3/460
|
0/100
| |
| AGROunie | Agrární socialismus | Michał Kołodziejczak | 1/460
|
0/100
| |
| Dobré hnutí | Klasický liberalismus | Paweł Szramka | 1/460
|
0/100
| |
| Nezávislí a ostatní | 22/460
|
5/100
| |||
Podporující strany[editovat | editovat zdroj]
| Strana | Ideologie | Lídr | Sejm | Senát | |
|---|---|---|---|---|---|
| Ano! Za Polsko | Regionalismus | Jacek Karnowski | 0/460
|
0/100
| |
| Liga polských rodin | Sociální konzervatismus | Witold Bałażak | 0/460
|
0/100
| |
| Sdružení demokratické levice | Sociální demokracie | Jerzy Teichert | 0/460
|
0/100
| |
Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]
Parlament Polska[editovat | editovat zdroj]
Sejm[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet | % | Počet | ± | |||
| 2019 | 5 060 355 | 27,4 | 134/460
|
▼32 | ▬ 2. | Opozice |
| 2023 | 6 629 402 | 30,7 | 157/460
|
▲23 | ▬ 2. | |
Senát[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Počet | % | Počet | ± | ||
| 2019 | 6 490 306 | 35,7 | 43/100
|
▲9 | ▬ 2. |
| 2023 | 6 187 296 | 28,9 | 41/100
|
▼2 | ▲1. |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Kandidát | První kolo | Druhé kolo | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hlasy | v % | Výsledek | Hlasy | v % | Výsledek | ||
| 2020 | Rafał Trzaskowski | 5 917 340 | 30,5 | 2. | 10 018 263 | 49,0 | prohrál |
Shromáždění vojvodství[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Počet | % | Počet | ± | ||
| 2018 | 4 162 720 | 27,0 | 194/552
|
▲15 | ▼2. |
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Civic Coalition (Poland) na anglické Wikipedii.
- ↑ ZOMMER, Mikolaj B. Colors of Polish Opposition. Friedrich Naumann Foundation [online]. 2021-02-25 [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WALKER, Shaun. Opposition parties face 'existential' battle in Poland and Hungary. The Guardian [online]. Varšava: 2019-10-11 [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HOFFMAN, Steven. 2019 election for Poland’s parliament: What you need to know. Krakow Post [online]. 2019-10-12 [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOFFMAN, Steven. Imperial borders still shape politics in Poland and Romania. The Economist [online]. 2018-11-21 [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Občanská koalice na Wikimedia Commons
