Gazprom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gazprom
Gazprom hq.jpg
Právní forma akciová společnost
Sídlo Moskva, Rusko
Oblast činnosti energetika
Produkty těžba a distribuce zemního plynu
těžba a distribuce ropy
Obrat $ 99,1 mld (2009)
Výsledek hospodaření $ 25,7 mld (2009)
Zaměstnanci 445.000 (2007)
Majitelé Ruská vláda (50,01%)
Oficiální web www.gazprom.ru
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gazprom (rusky Газпром; dlouhá verze: Открытое Aкционерное Oбщество Газпром) je největší ruská společnost a největší exportér zemního plynu na světě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Gazprom se také ve velkém zabývá těžbou a distribucí ropy, dodává plyn hlavně pro Střední Evropu, východní Evropu a státy bývalého Sovětského svazu, ale obchoduje i mimo Evropu. Gazprom bude těžit plyn i v Bolívii.[1] Gazprom dodává plyn i na trh Spojených států, kde drží asi 5% podíl.[zdroj?] Někteří kritici v tom vidí politickou zbraň, kterou využívá Kreml, a že dochází k účelovým změnám cen pro země, které nejsou v oblibě u ruských politiků. Vedení a představitelé Gazpromu to však odmítají.[2] Tato teorie má ale vážné trhliny, zvláště když se podíváme na poměr světových tržních cen plynu a cen, které musí platit české domácnosti distributorovi německé skupině RWE. Zatímco Gazprom prodával RWE surovinu za světové ceny na pětiletém minimu, české domácnosti platí ceny odvozené od maximálních cen plynu z roku 2008.[zdroj?]

Rozdílné ceny plynu a jiných surovin mohou být uplatňovány, ale jen do výše tržních cen stanovených světovými burzami. Země, které si uchovaly přátelské vztahy s Ruskem, dostávaly tuto surovinu za výhodnějších podmínek. Např. Ukrajina nemusela do roku 1996 platit za plyn vůbec.[zdroj?]

Od listopadu 2011 Gazprom zcela vlastní běloruskou společnost Beltranshaz provozující tranzitní plynovody do Evropy. Kromě zaplacení 2,5 miliardy dolarů se Gazprom v rámci obchodu zavázal několik let dodávat Bělorusku levnější plyn.[3]

Gazprom staví v Petrohradu svou novou centrálu Gazprom Tower, který je vysoký již 390 metrů, má se však dostat až na výšku 440 metrů se 110 podlažími. Je již nyní (říjen 2017) nejvyšší budovou celé Evropy, přičemž další čtyři místa v tomto pořadí patří mrakodrapům v Moskvě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gazprom bude těžit plyn v Bolívii - blisty.cz
  2. Je Gazprom politicky strategický? - euractiv.sk
  3. Rusko-běloruské plynové války končí. Gazprom poprvé zcela ovládl plynovody druhého státu. IHNed.cz [online]. 2011-11-29 [cit. 2011-11-30]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]