Gazprom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Gazprom
Logo
Logo
Gazprom hq.jpg
Právní forma akciová společnost
Založeno 1989
Sídlo Moskva, RuskoRusko Rusko
Souřadnice sídla
Klíčoví lidé Alexey Miller
Oblast činnosti energetika
Produkty těžba a distribuce zemního plynu
těžba a distribuce ropy
Obrat 6,1 bil. ₽ (2016)[1]
Provozní zisk 725,6 mld. ₽ (2016)[1]
Výsledek hospodaření 997,1 mld. ₽ (2016)[1]
Celková aktiva 16,9 bil. ₽ (2016)[1]
Vlastní kapitál 11,4 bil. ₽ (2016)
Zaměstnanci 445 000 (2007)
Majitel ruská vláda (50 % plus jedna akcie)
Dceřiné společnosti Latvijas Gāze
Lietuvos Dujos
Gazprom EP International B.V.
Nigaz
YugoRosGaz
Slovenský plynárenský priemysel
Baltic LNG
Nord Stream AG
RosUkrEnergo
Bosphorus Gaz Corporation
… více na Wikidatech
Ocenění Public Eye People's Award (2014)
Oficiální web www.gazprom.ru
ISIN RU0007661625
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gazprom (rusky Газпром; dlouhá verze: Открытое Aкционерное Oбщество Газпром) je největší ruská akciová společnost a největší exportér zemního plynu na světě.

Hospodářská činnost[editovat | editovat zdroj]

Charakteristika koncernu[editovat | editovat zdroj]

Gazprom dodává zemní plyn mnoha státům Evropské unie, hlavně Německu, Česku, Slovensku, Rakousku, Maďarsku a Polsku. Kromě toho zásobuje východní Evropu a státy bývalého Sovětského svazu včetně Ukrajiny. V posledních letech se rozvíjí i jeho obchod s Tureckem a se státy mimo Evropu, především s Čínou. Gazprom bude těžit plyn i v Bolívii.[2] Dodává plyn i na trh Spojených států, kde drží asi 5% podíl.[zdroj?]

V roce 2005 byla uzavřena smlouva mezi Gazpromem a německými koncerny E.ON a BASF o stavbě velkokapacitního plynovodu pod Baltickým mořem z Ruska přímo do Německa. Tento plynovod zvaný Nord Stream je již v provozu. Členem a později předsedou dozorčí rady společnosti Nordeuropäische Gasleitungs-Gesellschaft (NEGP), která tento plynovod provozuje, se stal bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. V současnosti je již připravena výstavba druhého tahu tohoto plynovodu s názvem Nord Stream 2, kterým by se přepravní kapacita ještě zdvojnásobila. Tato stavba však naráží na silný odpor ze strany Polska, Ukrajiny a také Spojených států.

Gazprom se také ve velkém měřítku zabývá těžbou a distribucí ropy. V roce 2007 měl 445 000 zaměstnanců; do roku 2016 se tento počet zvýšil na 456 000. To znamená, že Gazprom je po armádě Ruské federace druhým největším zaměstnavatelem v zemi, nadto s nadprůměrnými výdělky.[3]

Z akciového kapitálu ve výši 11 400 miliard rublů (₽) koncem roku 2016, což odpovídalo 51,8 miliardy USD, drží ruská vláda kontrolní většinu 50 % plus jednu akcii, zatímco zbývajících téměř 50 % akcií připadá na soukromé investory. Akcie Gazpromu jsou obchodovány na ruských i zahraničních burzách cenných papírů. Předsedou představenstva Gazpromu je Alexej Miller; v jeho dozorčí radě má ruská vláda většinu zástupců.

Od listopadu 2011 Gazprom zcela vlastní běloruskou společnost Beltranshaz provozující tranzitní plynovody do Evropy. Kromě platby ve výši 2,5 miliardy dolarů se Gazprom v rámci obchodu zavázal několik let dodávat Bělorusku levnější plyn.[4]

Gazprom staví v Petrohradu svou novou centrálu s názvem Lakhta Center. Součástí centrály je zatím ještě ne zcela dokončený supermoderní mrakodrap, který je od ledna 2018 vysoký 462 metrů, s 87 podlažími a nástavbou. Tím je již nejvyšší budovou celé Evropy, přičemž další čtyři místa v tomto pořadí patří mrakodrapům v  Moskvě.

Hospodářské výsledky[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 činil celkový obrat obchodní činnosti Gazpromu 6 100 miliard rublů (₽), což tehdy při kurzu zhruba 70 rublů za 1 euro odpovídalo 67 miliardám eur a zhruba 1 800 miliardám Kč. Z toho zůstal koncernu provozní zisk 725,6 miliardy rublů (asi 10 miliard eur). Celková aktiva byla v tom roce vyčíslena na 16 900 miliard ₽ při vlastním kapitálu ve výši 11 400 miliard ₽.[5]

V roce 2017 zaznamenal Gazprom nárůst obratu o 7 % na 6 500 miliard rublů. Tento výsledek vděčí koncern hlavně tomu, že se mu podařilo zvýšit výkony v těžbě ropy, zatímco prodej zemního plynu vzrostl jen o 1 %. Objemově jde přitom jen skoro 50 % plynu do evropských zemí, ale díky o hodně vyšším cenám než na ruském trhu vytvořil obchod s evropskými zákazníky více než 67 % obratu Gazpromu z těžby plynu. Ceny plynu pro ruské zákazníky nesmí překračovat určitou mez, čímž jsou brány ohledy na kupní sílu ruského obyvatelstva i podniků.[6]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Projektová studie nové centrály Gazpromu v Petrohradu (Lakhta Center)
Mrakodrap Lakhta Tower v Petrohradu v lednu 2018

Někteří kritici v ruských obchodech se zemním plynem vidí politickou zbraň, kterou ruská vláda údajně využívá k uplatňování svého vlivu. Podle některých analýz dochází k účelovým změnám cen pro země, které nejsou v oblibě u ruských politiků. Vedení a představitelé Gazpromu to však odmítají.[7] Rozdílné ceny plynu a jiných surovin mohou být uplatňovány, ale jen do výše tržních cen, které se vytvářejí na světových komoditních burzách. Země, které si uchovaly přátelské vztahy s Ruskem, dostávaly tuto surovinu za výhodnějších podmínek. Např. Ukrajina dostávala zemní plyn až do roku 1996 bezplatně,[zdroj?] a i poté pro ni po dlouhá léta platila zvýhodněná cena plynu.[zdroj?]

Sponzorování sportu[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 2007 je Gazprom hlavním sponzorem německého fotbalového klubu FC Schalke 04 z města Gelsenkirchen v Severním Porýní-Vestfálsku. Původní smlouva platila do konce června 2011 a Gazprom platil klubu od té doby základní částku 12 milionů eur (asi 300 milionů Kč) ročně. Včetně příplatků za sportovní úspěchy obdržel FC Schalke 04 za toto období skoro 125 milionů eur. .[8] V květnu 2011 byla smlouva mezi oběma partnery prodloužena do konce června 2017.[9] I poté byla smlouva prodloužena.

Gazprom vlastní úspěšný ruský fotbalový klub Zenit Petrohrad a je hlavním sponzorem také srbského superligového klubu FK Crvena zvezda Bělehrad.

Od sezóny 2012/2013 je Gazprom oficiálním partnerem UEFA Champions League.[10] Od roku 2015 je také partnerem Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA).[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Dostupné online.
  2. Gazprom bude těžit plyn v Bolívii - blisty.cz
  3. Gazprom on the Forbes Global 2000 List, Forbes, https://www.forbes.com/companies/gazprom/, staženo 20. listopadu 2017 (anglicky).
  4. Rusko-běloruské plynové války končí. Gazprom poprvé zcela ovládl plynovody druhého státu. IHNed.cz [online]. 2011-11-29 [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. 
  5. PJSC GAZPROM: IFRS Consolidated Financial Statements with Independent Auditor´s Report, 31 December 2016, http://www.gazprom.com/f/posts/44/307258/gazprom-ifrs-2016-12m-en.pdf, Moskva 2017.
  6. Gasproms Gewinn geht stark zurück (Zisk Gazpromu se značně snížil), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 28. dubna 2018, s. 23 (německy).
  7. Je Gazprom politicky strategický? - euractiv.sk
  8. Gazprom steigt bei Schalke ein (Gazprom se angažuje v Schalke). Kicker, [1], 10. října 2006 (německy).
  9. Gazprom will über Schalke an den Endkunden (Gazprom se chce přes Schalke dostat k zákazníkům. Handelsblatt, [2], 19. května 2011 (německy).
  10. a b Sport-Sponsoring von GAZPROM, https://www.gazprom-germania.de/engagement/sport.html, staženo 17. prosince 2016 (německy).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]