Přeskočit na obsah

Rusko dnes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rusko dnes
Základní údaje
Právní formaunitary enterprise
Datum založení9. prosince 2013
Adresa sídlaZubovskij bulvar 4, Khamovniki District, Rusko
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Oblast činnostizpravodajství
Produktyzpravodajství
Majitelvláda Ruské federace
Dceřiné společnostiPrime
Sputnik
RIA Novosti
Identifikátory
Oficiální webrossiyasegodnya.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Simonjanová a Kiseljov při návštěvě Putina v redakci Rusko dnes roku 2016

Rusko dnes (rusky Россия сегодня, Rossija segodňa) je ruská tisková agentura, která byla v prosinci 2013 zřízena prezidentským výnosem Vladimira Putina.[1][2]

Tisková agentura má sice stejný název jako původní anglické jméno televizní stanice RT Russia Today, ale podle vlastního tvrzení s ní není žádným způsobem propojena.[3] Šéfredaktorkou obou, agentury Rusko dnes i stanice RT, je Margarita Simonjanová.

Agentura vznikla formálně sloučením státní rozhlasové stanice Hlas Ruska (před 1993 rádio Moskva) a tiskové agentury RIA Novosti. Mediálně (především v Evropě) je tento krok často interpretován jako likvidace druhé zmíněné agentury a zpřísnění dohledu nad tiskem,[4] ruské zdroje výnos prezidenta Putina označují jako sloučení obou institucí.[3] Šéfem sloučené organizace Putin osobně jmenoval svého příznivce Dmitrije Kiseljova.[5]

Jako následovník Hlasu Ruska vznikla agentura Sputnik.

  1. Путин подписал указ о ликвидации РИА "Новости". ТАСС [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. 
  2. ВЕДОМОСТИ. Путин создал информагентство "Россия сегодня". www.vedomosti.ru [online]. 2013-12-09 [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. 
  3. a b Putin dissolves RIA Novosti news agency. america.aljazeera.com [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. 
  4. Putin shuts main state news agency and tightens grip on Russian media. Mail Online [online]. 2013-12-09 [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. 
  5. Putin zrušil agenturu RIA Novosti. Nahradí ji novou a sám jmenuje šéfa. Lidovky.cz [online]. 2013-12-09. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]