Dmitrij Kiseljov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o ruském žurnalistovi. Další významy jsou uvedeny na stránce Dmitrij Kiseljov (rozcestník).
Dmitrij Kiseljov
Kiselyov, 2008.jpg
Narození 26. dubna 1954 (63 let)
Moskva
Alma mater Fakulta jazyků Petrohradské statní univerzity
Zaměstnavatelé Vserossijskaja gosudarstvennaja televizionnaja i radioveščatelnaja kompanija
Rusko dnes
Ocenění Řád Za zásluhy o vlast IV. stupně
Řád Přátelství
Řád svatého Sergeje Radoněžského 2. třídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dmitrij Konstantinovič Kiseljov (rusky: Дми́трий Константи́нович Киселёв, * 26. dubna 1954 Moskva) je ultrakonzervativní[1] ruský novinář a moderátor.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval skandinávskou filologii na Ždanovově leningradské státní univerzitě.[2] Hned po studiích nastoupil do norské a polské redakce zahraničního vysílání sovětského rozhlasu (Gostěleradio SSSR), později se stal korespondentem celostátní sovětské televize. V letech 19891991 vedl oddělení televizních zpráv prvního programu ústřední televize a ve funkcích vedoucího redakcí různých zpravodajských a politických pořadů několika ruských stanic pracoval i v dalších letech. Od roku 2008 je zástupcem generálního ředitele mediálního holdingu VGTRK (rusky: Всероссийская государственная телевизионная и радиовещательная компания, Celoruská státní televizní a rozhlasová společnost).[3]

V prosinci 2013 Vladimir Putin vyhlásil dekret, podle kterého dojde ke sloučení tiskové agentury RIA Novosti a zahraničního televizního vysílání, stanice Rusko Dnes. Šéfem sloučené organizace rozhodl jmenovat právě Kiseljova.[1]

Je autorem dokumentárního cyklu o rozpadu Sovětského svazu s názvem SSSR: ztroskotání (rusky: СССР: Крушение) a několika dokumentů jako 100 dní Gorbačova, 100 dní Jelcina, Sacharov a dalších.

V květnu 2011 obdržel Řád přátelství.

Kontroverzní vystoupení[editovat | editovat zdroj]

V říjnu roku 2012, u příležitosti 60. narozenin prezidenta, srovnal Putina se Stalinem a prohlásil mj.: „Podle rozsahu činnosti je politik Putin ze svých předchůdců 20. století srovnatelný jen se Stalinem. Jeho metody jsou ale principiálně jiné. … Bojeschopnost armády je obnovena, atomová rovnováha potvrzena, teritoriální celistvost uchována, plat Rusů vyrostl v rublech 13krát, penze 10krát. Rusko je přitom svobodné jako nikdy ve své historii.“[4] Za tato slova byl některými jinými ruskými novináři zkritizován a obviněn z licoměrnosti a konformismu.[5]

V prosinci 2013, v době kyjevských protestů proti prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, ve svém pořadu rozebíral úsilí připojit Ukrajinu k Evropské unii jako protiruský krok koalice Švédska, Litvy a Polska, a to jako odvetu za porážku v bitvě u Poltavy v roce 1709.[6] V březnu 2014 upoutal na svou osobu pozornost světových médií, když prohlásil „Rusko je jedinou zemi, která může z USA udělat radioaktivní popel“[7]

Opakovaně podnikl verbální útoky na homosexuály a označoval oponenty Kremlu za nacisty.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Putin zrušil agenturu RIA Novosti. Nahradí ji novou a sám jmenuje šéfa. Lidovky.cz [online]. 2013-12-09. Dostupné online.  
  2. Biografija Dmitrija Kiseljova. RIA Novosti [online]. 2013-12-09. Dostupné online.  (rusky) 
  3. Novyj veduščij "Vestěj něděli" planirujet izmeniť format programmy. RIA Novosti [online]. 2012-08-23. Dostupné online.  
  4. Vladimira Putina pozdravili po tělevizoru. Kommersant [online]. 2012-10-10. Dostupné online.  (rusky) 
  5. Čelovek iz tělevizora. Radio Echo Moskvy [online]. 2012-10-20. Přepis rozhlasového pořadu. Dostupné online.  (rusky) 
  6. Žolto-goluboj ekran : Kak ukrainskoe i rossijskoe TV osveščalo sobytija v Kieve. Lenta [online]. 2013-12-02. Dostupné online.  (rusky) 
  7. Můžeme USA změnit v radioaktivní popel, pohrozil Putinův moderátor. iDNES.cz [online]. 2014-03-17. Dostupné online.  
  8. V EU vás čeká dekadence a pořady o kadění, hrozí ruská televize Kyjevu. iDNES.cz [online]. 2013-12-04. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]