Pokrytectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pokrytectví, též licoměrnost, přetvářka či neupřímnost, je morální vada. Jde o úmyslný či neúmyslný rozpor mezi vědomým chováním osoby a jejím vnitřním nebo prezentovaným přesvědčením. Člověka, který se takto chová, označujeme za pokrytce.

Pokrytec je historicky spjat s Biblí. Nalezneme jej např. ve starozákonní Knize žalmů a mnohem častěji v Novém zákoně. Z evangelistů jej používal nejvíce svatý Matouš. Dle jeho slov Ježíš Kristus pranýřoval nejenom skrývání zlých úmyslů, ale také na odiv stavěnou přehnanou zbožnost, která však nebyla skutečnou vírou v Boha.

Etymologický význam slova[editovat | editovat zdroj]

Samotné slovo pochází z řeckého hypokrites označujícího herce. Herci měnící své kostýmy a masky během představení se postupem času stali symbolem přetvářky. V řadě jazyků je proto hypokrita a odvozená slova (např. anglický a francouzský hypocrite, španělský hipócrita či italský ipocrita) označením pro pokrytce. Slovanské jazyky naopak používaly slovo licoměrník a jemu podobné výrazy (např. srbský licemer, chorvatský licemjer či polský licemiernik). Avšak zatímco později např. srbština od licemera přešla k hipokritovi, čeština si překloněním slova pokrýt (kdo se pokrývá přetvářkou) vytvořila vlastní výraz – pokrytec.[1]

Problémy ve stanovení přesného významu[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako tomu je u dalších výrazů morálního charakteru, narazíme při pokusu o přesné vymezení pojmu pokrytectví na několik problémů. Za pokrytce lze pokládat člověka jednajícího vědomě či nevědomě v rozporu se svými skutečnými nebo prezentovanými zásadami. Toto vymezení zahrnuje několik možností:

  • Osoba s plným vědomím jedná v rozporu se svými vnitřními i prezentovanými zásadami. Např. hlásá a je vnitřně ztotožněna s vegetariánstvím, ale maso jí. Jde o nejčistší formu pokrytectví.
  • Osoba jedná v plném rozporu s prezentovanými zásadami, ale v souladu s vnitřním přesvědčením. Např. hlásá, že jíst maso je nemorální, ale dělá tak v rozporu se svým vnitřním přesvědčením pro to, aby se neznelíbila sociální skupině vegetariánů. Přesto maso konzumuje. V tomto případě lze jednání označit za pokrytecké či vypočítavé.
  • S velkými problémy se setkáme u jednání, které je v souladu s prezentovanými zásadami, ale v rozporu s vnitřním přesvědčením. Např. pokud osoba ostatním předkládá nepravdivé hodnoty, ale protože nemá odvahu jednat podle vlastních zásad, řídí se těmi, které hlásá. Zde sice osoba o svém přesvědčení klame, ale o pokrytectví se nejedná a jednat nemůže. Rozpor mezi vnitřním přesvědčením a chováním totiž v tomto případě může odhalit pouze osoba sama, nikoliv její okolí. Pokud, ale k veřejnému odhalení dojde, lze osobu za pokryteckou považovat.
  • Osoba nevědomky jedná v rozporu se svými vnitřními i prezentovanými zásadami. Např. veřejně uznává a vnitřně se ztotožňuje s vegetariánstvím, ale jí ústřice, které za maso nepovažuje. Zde pokrytectví může odhalit pouze pohled další osoby.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3 strany = 484.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOLT, Jason. Simpsonovi a filosofie.. Praha : XYZ, 2010. ISBN 978-80-7388-216-7. Kapitola Springfieldské pokrytectví., s. 260-286.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]