Kramatorsk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kramatorsk
Краматорськ
Náměstí s Palácem kultury a techniky
Náměstí s Palácem kultury a techniky
Kramatorsk – znak
znak
Kramatorsk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastDoněcká
RajónKramatorský
Kramatorsk
Kramatorsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha356 km²
Počet obyvatel180 487
Hustota zalidnění507 obyv./km²
Správa
Vznik1868
Adresa obecního úřaduпл. Леніна 2
84313 м. Краматорськ
Telefonní předvolba6264
PSČ84313
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kramatorsk (ukrajinsky Краматорськ; rusky Краматорск) je průmyslové město v Donbasu na východní Ukrajině. Leží na severu Doněcké oblasti na řece Kazennyj Torec (přítok Severního Donce), zhruba 100 km severně od Doněcku. K 1. lednu 2020 zde žilo 152 120 obyvatel (s obcemi spadajícími pod Kramatorskou městskou radu celkem 201 950). Je tak druhým největším městem v Ukrajinou ovládané části Doněcké oblasti (po Mariupoli). Od října 2014 je správním centrem Doněcké oblasti.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Kramatorsk a přilehlé obce leží v údolí řeky Kazennyj Torec a jeho přítoků, obklopené kopci, mezi kterými jsou rokle. Nejnižší nadmořská výška 60 metrů je v obci Jasnogorka. Na březích řeky a jejích přítoků při obci Biljanka se vypínaly strmé svahy Křídové hory (Крейдяна гора), nyní zčásti deformované dlouhodobou těžbou. Hranice města leží v nejvyšších nadmořských výškách od 177,3 m do 199,1 m ve vesnici Vasylivska Pustoš.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sídlo vzniklo roku 1868 při tehdy budované železniční stanici. Současný název se vyvinul z původních verzí Krom-Torskij (Кром-Торський) a Kram-na-Tori (Крам-на-Торі). Vznik prvních obcí oblasti dnešní Kramatorské aglomerace od druhé poloviny 19. století zapříčinila potřeba pracovních sil při těžbě křídy, keramické hlína okrového zbarvení a pískovce (na písek i na stavební kámen), které se dosud zpracovávají ve zdejších závodech. Vzácnější je alabastr (sádrovec drahokamové odrůdy). Těžba si vyžádala zbudování železniční trati.

Již v roce 1887 zde založila belgická akciová společnost W. Sterzer a synové první strojírenský podnik. Roku 1892 otevřeli němečtí podnikatelé Fitzner a Gamper první strojírnu, v roce 1898 slévárnu oceli a železné litiny. Strojírny dodávaly zařízení pro hutní provozy a uhelné doly. V dílnách se opravovaly i lokomotivy a železniční vagóny. V roce 1917 se výroba zastavila a byla obnovena v roce 1920. V roce 1926 získal Kramatorsk statut sídla městského typu. V roce 1929 v rámci 1. pětiletky vznikl Novokramatorský závod těžkého strojírenství, který je v současnosti komplexem různých továren, po něm vznikl Starokramatorský závod.

Na začátku 20. století měl Kramatorsk přes 12 000 obyvatel, jednu nemocnici, dvě školy, poštu a šest kostelů. Město se postupně modernizovalo a mělo v předvečer první světové války mj. meziměstskou telefonní ústřednu, fotbalový klub a kino. Roku 1926 Kramatogorsk získal statut obce městského typu, městem byl prohlášen roku 1932. Postupně se stal důležitým průmyslovým centrem (především strojírenství) a železničním uzlem. Od roku 1928 je zde zavedena tramvajová a trolejbusová doprava.

Ruská agrese 2014–2015[editovat | editovat zdroj]

Železniční nádraží (2014)
Skála u obce Belokuzminovka

Dne 12. dubna 2014 za války na východní Ukrajině obsadili ozbrojení proruští demonstranti místní radnici a policejní stanici.[1] Po měsících bojů se však 5. července 2014 vojenské jednotky separatistů stáhly[2] a umožnily návrat ukrajinské vojenské posádky i obyvatel. 7. února 2015 ruská střela Tornádo, vypálená od hranic z obce Gorlivka, zasáhla skupinu lidí, vyžádala si 15 mrtvých a nejméně 63 zraněných. 1. května 2015 ukrajinští demonstranti strhli Leninův pomník.

Ruská agrese 2022[editovat | editovat zdroj]

Od čtvrtka 7. dubna 2022 čekaly na nádraží tisíce civilních obyvatel na evakuaci z důvodu ohrožení válečnou situací. Ruské rakety nádraží zasáhly. Zemřelo 50 lidí.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel
1898 1912 1926 1928 1933 1939 1959
12 000 12 000 12 000 12 300 78 000 94 000 115 000
1970 1979 1989 1994 2001 2005 2008
150 500 178 163 198 094 202 700 181 025 174 892 173 700

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Novokramatorský závod těžkého strojírenství je v současnosti komplexem různých továren, druhým největším výrobním podnikem je Starokramatorský závod.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Chrám sv. Pantelejmona ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu, největší ze čtyř chrámů
  • Chrám řecké ortodoxní církve
  • Dům kultury a techniky Novokramatorského strojírenského závodu (1950–1965, architekt D. M. Batalov)
  • Pomníky: obelisk obětem nacismu z let 1941–19̈43, Pomník vojákům Rudé armády z roku 1945 v podobě tanku, Pomník herci Leonidu Bykovovi (1928–1979), který se ve městě narodil.
Pohled na Kramatorsk z Medové hory
Pohled na Kramatorsk z Medové hory

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ukraine crisis: Casualties in Sloviansk gun battles [online]. BBC.com, 2014-04-13 [cit. 2014-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Separatists cleared from Sloviansk and Kramatorsk. Kyiv Post. July 7, 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Nádraží v Kramatorsku, kde tisíce Ukrajinců čekaly na evakuaci, zasáhly ruské rakety. 50 mrtvých. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-04-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]