Severní Doněc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Severní Doněc
Се́верский Доне́ц
Сі́верський Доне́ць
Severní Doněc u Šypylivky, Luhanská oblast
Severní Doněc u Šypylivky, Luhanská oblast
Základní informace
Délka toku1053 km
Plocha povodí98 900 km²
Průměrný průtok200 m³/s
SvětadílEvropa
Pramen
Ústí
Protéká
RuskoRusko Rusko (Bělgorodská oblast), UkrajinaUkrajina Ukrajina (Charkovská, Doněcká, Luhanská oblast), RuskoRusko Rusko (Rostovská oblast)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Azovské moře, Don
Povodí řek Don a Severní Doněc
Povodí řek Don a Severní Doněc
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severní Doněc,[1] nebo řidčeji Severský Doněc, též zkráceně Doněc, Donec (rusky Северский Донец – Severskij Doněc; ukrajinsky Сіверський Донець – Siverskyj Donec), je řeka, jejíž pramen (Bělgorodská oblast) i ústí (Rostovská oblast) leží v jihozápadním Rusku, nejdelší část toku však leží na Ukrajině (Charkovská, Doněcká, Luhanská oblast). Je 1053 km dlouhá. Povodí má rozlohu 98 900 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Na horním toku nad městem Bělgorodem je řeka přehrazena hrázemi a je v podstatě tvořena kaskádou přehrad. Níže byla postavena Pečeněžská přehrada, jež má rozlohu 86 km² a zásobuje vodou město Charkov. Pod ní se říční údolí rozšiřuje a v říční nivě se nachází řada starých ramen. U Doněcku teče řeka v úzké dolině a nedaleko ústí se rozděluje na tři ramena. Ústí jako největší přítok zprava do Donu, jenž patří do úmoří Azovského moře.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Zdrojem vody jsou převážně sněhové srážky. Průměrný průtok vody ve vzdálenosti 119 km od ústí činí 159 m³/s. Zamrzá v prosinci až v lednu, někdy až na začátku února a rozmrzá na konci až na začátku dubna. Od února do dubna dosahuje nejvyšších vodních stavů.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vodní doprava je možná v délce 222 km do města Doněck. Řeka dala název Donbasu, těžební a průmyslové oblasti na východní Ukrajině. Větší města na řece jsou Bělgorod (Rusko), na Ukrajině pak Čuhujiv, Izjum, Svjatohirsk, Rubižne, Lysyčansk, Severodoněck, Sčasťje, opět v Rusku Doněck, Kamensk-Šachtinskij, Bělaja Kalitva. V ústí leží přístav Usť-Doněck. U obce Rajhorodok se od řeky odpojuje přivaděč Severní Doněc – Donbas o délce 130 km.

Ruská invaze na Ukrajinu[editovat | editovat zdroj]

V roce 2022 během ruské invaze na Ukrajinu probíhají na obou březích řeky intenzivní boje, protože meandrující řeka představuje přírodní překážku pro postup vojenských jednotek. Ruská armáda utrpěla značné ztráty při pokusech o překročení řeky. Podle rozvědky Spojeného království vrhlo Rusko značné síly do okolí měst Izjumu a Severodoněck s cílem prolomit ukrajinskou obranu směrem ke Slovjansku a Kramatorsku, aby dosáhlo obklíčení ukrajinských vojsk a jejich izolování od logistiky a posil ze západu Ukrajiny.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BOHÁČ, Pavel, a kolektiv. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2019. 212 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-88197-16-4. S. 128. České standardizované exonymum: Severní Doněc; variantní jméno: Doněc, Severský Doněc; oficiální jméno: Severskij Doněc, Siverskyj Donec. 
  2. ONDRÁČKOVÁ, Tereza. Obránci na východě Ukrajiny bojují o řeku Severní Doněc. Okupantům ničí pontonové mosty. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-05-13 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]