Družkivka
| Družkivka Дружківка | |
|---|---|
 | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°37′13″ s. š., 37°31′40″ v. d. |
| Nadmořská výška | 101 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Doněcká |
| Rajón | Kramatorský |
  Družkivka | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 46,53 km² |
| Počet obyvatel | 53 977 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 160 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1781 |
| Oficiální web | druzhkovka |
| Telefonní předvolba | 6267 |
| PSČ | 84200–84290 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Družkivka (ukrajinsky Дружківка, rusky Дружковка) je město (do července 2020 město oblastního významu) v Doněcké oblasti na Ukrajině. Náleží do kramatorské aglomerace. Rozkládá se blízko soutoku řek Křivý Torec a Kazenný Torec. Od Doněcku je vzdálená vzdušnou čárou 66 kilometrů, po silnicích 75 km, po železnici 72 km. Před ruskou invazí v roce 2022 ve městě žilo přibližně 54 tisíc[1] obyvatel.
Podnebí v okolí Družkivky je charakterizované horkými léty, mírně chladnými zimami, nízkými srážkami, proměnlivými směry větrného proudění a pozvolným přechodem mezi ročními dobami. Mluvilo se zde převážně rusky.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Sídlo vzniklo v 18. století, první zmínka o něm je z roku 1781.
V roce 1870 při budování železnice Kursk-Charkov-Azov byla šest kilometrů severně od osady (svobody) Paršakovka vybudována železniční stanice Družkovka, při níž se vytvořila dělnická osada a s níž Paršakovka časem splynula.
Na počátku 20. století se ves Družkovka nacházela v bachmutském újezdu (okrese) jekatěrinoslavské gubernie a byly v ní tyto podniky: litinové a ocelové hutě (postavené Francouzi, hlavní výrobek: kolejnice), ocelové hutě s technickým závodem (postavený Belgičany, produkoval díly pro železnici), cukrovar. V místě v té době žilo kolem šesti tisíc lidí. Do roku 1913 se počet obyvatel zvýšil na 13,5 tisíce, v místě se usadilo mnoho rolníků z orelské a kurské gubernie. Ves měla dvě nemocnice, dva kostely a čtyři základní školy. Během prvních sovětských pětiletek byl v místě vybudován závod na výrobu drobného kovového zboží, elektrárna a stávající kovozávody byly vybaveny novými provozy.
27. října 1938 dostala obec Družkovka statut města. Do roku 1939 v něm žilo 32 tisíc lidí, bytový fond se od roku 1913 ztrojnásobil. Ve městě byly následujícího roku nemocnice, čtyři lékařská střediska, osm všeobecně vzdělávacích škol, dělnická přípravka, večerní oddělení strojírenské technické školy, kino, dva kluby a sportovní stadion.
Během druhé světové války byla Družkivka 26. října 1941 obsazena německými vojsky, osvobozena byla definitivně 6. září 1943 jednotkami 279. střelecké divize pod velením plukovníka Čerjakova.
V poválečných desetiletích byly ve městě postaveny závod na výrobu stavebních materiálů, závod na výrobu plynu, porcelánka, úpravna rud a postaven silniční most přes řeku Křivý Torec. V roce 1981 byl na Leninově ulici vztyčen pamětní znak na oslavu dvoustého výročí první zmínky o městě. Dne 12. září 2008, v předvečer Dne města, byl u budovy městské rady odhalen památník kozáků.
Dne 12. dubna 2014 za proruských protestů na Ukrajině obsadili ozbrojení proruští demonstranti místní radnici a policejní stanici,[2] na rozdíl od okolních měst se však Družkivce větší ozbrojené střety vyhnuly. Město bylo ovládnuto ukrajinskou armádou 5. července[3] téhož roku. Od podzimu 2014 je v Družkivce umístěna útočná výsadková brigáda ukrajinské armády.
Výnosem prezidenta Ukrajiny z 1. října 2025 nese Družkivka čestný titul Město-hrdina Ukrajiny.[3]
Kvůli blížící se frontové linii bylo město od srpna 2025 evakuováno.[4] V říjnu 2025 byl uzavřen místní tramvajový provoz,[5] v dubnu 2026 ve města zůstalo více než 6 tis. obyvatel.[6] K srpnu 2026 byla Družkivka vzdálena asi 15 kilometrů od frontové linie, přičemž byla prakticky každodenně bombardována.[7]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Železniční stanice Družkivka byla obsluhována místními i dálkovými vlaky se spojením do Ukrajiny i Ruska. Autobusová stanice nahradila v roce 2007 staré autobusové nádraží, které bylo zdemolováno.
Automobilová doprava mohla využít dálkovou silnici státního významu N20, která spojovala Slovjansk a Mariupol a procházela Družkivkou.
Tramvajová doprava ve městě fungovala od roku 1945, celkem měla síť o délce 26,5 kilometru. Kolem roku 2020 byly provozovány tři linky (z původních šesti), na nich zastaralé vozy KTM-5, částečně nově nahrazené několika ojetými vozy Tatra T3. V říjnu 2025 byl tramvajový provoz uzavřen.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Druzhkivka na anglické Wikipedii.
- 1 2 Cities & towns of Ukraine. Dostupné online. [cit. 2025-11-03].
- ↑ Ukraine crisis: Casualties in Sloviansk gun battles [online]. BBC.com, 2014-04-13 [cit. 2014-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 Президент присвоїв почесну відзнаку «Місто-герой України» 16 містам. www.president.gov.ua [online]. 2025-10-01 [cit. 2025-10-01]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Ukraine reportedly evacuated 7,000 people from frontline areas of Donetsk region in one day. Meduza [online]. [cit. 2026-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 HINČICA, Libor. Na Ukrajině uzavřeli tramvajový provoz kvůli ruskému bombardování. Československý Dopravák [online]. 2025-11-19 [cit. 2026-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Філашкін розповів, скільки людей залишається у Дружківці. Апостроф [online]. [cit. 2026-05-18]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Video: To nedopadne dobře, naříkají Ukrajinci v Družkivce. Rusové se blíží. Seznam Zprávy [online]. 2026-08-31 [cit. 2026-08-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Družkivka na Wikimedia Commons
