Střední vojenský okruh

Střední vojenský okruh
	Znak Středního vojenského okruhu
Země	Ruská federace
Vznik	21. října 2010
Typ	vojenský okruh
Posádka	Jekatěrinburg
Velitelé	Andrej Mordvičev
Nadřazené jednotky	Ministerstvo obrany; Ruské federace

Střední vojenský okruh (rusky Центральный военный округ) je jeden ze čtyř vojenských okruhů, na něž jsou územně rozděleny Ozbrojené síly Ruské federace. Okruh zahrnuje vojenské útvary, instituce a zařízení rozmístěná na Sibiři, v Povolží a na Urale. Střední vojenský okruh byl zformován na základě výnosu prezidenta Ruské federace č. 1144 ze dne 20. září 2010 v rámci vojenské reformy Ozbrojených sil Ruské federace na základě bývalého Povolžsko-Uralského vojenského okruhu a části bývalého Sibiřského vojenského okruhu.^[1] Vojska Středního vojenského okruhu jsou dislokována na území třech federálních okruhů (Povolžského, Uralského a na části Sibiřského federálního okruhu).

V sestavě okruhu se nachází také 201. vojenská základna, která je umístěna v Tádžikistánu. Plocha, na které se rozkládá Střední vojenský okruh a jeho zóna odpovědnosti jej řadí mezi největší ze všech čtyř vojenských okruhů.

Zóna odpovědnosti Středního vojenského okruhu má rozlohu 7,06 milionů kilometrů čtverečních (což činí 40 % rozlohy Ruské federace).

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Jednotky a útvary v přímé podřízenosti velení okruhu[editovat | editovat zdroj]

1. mobilní brigáda radiační, chemické a biologické ochrany (Šichany)
59. samostatná brigáda velení (Verchňaja Pyšma)
179. spojovací brigáda "územní" (Jekatěrinburg)
201. vojenská základna (Dušanbe, Tádžikistán)
7. samostatná tanková brigáda (Čebarkul)
28. protiletadlová raketová brigáda (Čebarkul)
12. samostatná ženijní brigáda (Ufa)
29. samostatná brigáda radiační, chemické a biologické ochrany (Jekatěrinburg)
18. brigáda radioelektronického boje (Jekatěrinburg)
5. samostatná železniční brigáda (Abakan)
43. samostatná železniční brigáda (Jekatěrinburg)
48. samostatná železniční brigáda (Omsk)
473. okruhové výcvikové centrum přípravy mladších specialistů motostřeleckých vojsk (Porošino-Elanskij)

2. gardová vševojsková armáda (Samara)[editovat | editovat zdroj]

21. samostatná motostřelecká brigáda (Tockoje)
15. samostatná motostřelecká brigáda (Roščinskij)
92. raketová brigáda (Tockoje)
385. gardová dělostřelecká brigáda (Tockoje)
581. oddíl dělostřeleckého průzkumu (Tockoje-2)
950. reaktivní dělostřelecký pluk (Tockoje-2)
7017. základna oprav a údržby výzbroje a techniky (Buzuluk)
297. protiletadlová raketová brigáda (Alkino)
91. brigáda velení(Roščinskij)
105. brigáda materiálně technického zabezpečení (Roščinskij)

41. vševojsková armáda (Novosibirsk)[editovat | editovat zdroj]

32. samostatná motostřelecká brigáda (Šilovo)
35. samostatná gardová motostřelecká brigáda (Alejsk)
74.samostatná gardová motostřelecká divize(Jurga)
55. samostatná horská motostřelecká brigáda (Kyzyl)
103.základna oprav a údržby výzbroje a techniky(Šilovo)
104. základna oprav a údržby výzbroje a techniky(Alejsk)
187. základna oprav a údržby výzbroje a techniky (Nižněudinsk)
119. raketová brigáda (Jelanskij)
232. reaktivní dělostřelecká brigáda (Čebarkul)
120. gardová dělostřelecká brigáda (Jurga)
7019. základna oprav a údržby výzbroje a techniky(Čistyje Ključi)
61. protiletadlová raketová brigáda (Bijsk)
35. brigáda velení (Kočeněvo)
106.samostatná brigáda materiálně technického zabezpečení (Jurga)

Vzdušně výsadková vojska[editovat | editovat zdroj]

31. samostatná gardová výsadková úderná brigáda (Uljanovsk)
242. výcvikové centrum pro přípravu mladších specialistů vzdušně výsadkových vojsk (Omsk)

Průzkumné a zpravodajské jednotky[editovat | editovat zdroj]

3. samostatná gardová brigáda zvláštního určení (Toljatti)
24. samostatná brigáda zvláštního určení (Novosibirsk)
39. samostatná radiotechnická brigáda zvláštního určení (Orenburg)

Vojenské vzdušné síly a protivzdušná obrana[editovat | editovat zdroj]

14. armáda vojenských vzdušných sil a protivzdušné obrany (Jekatěrinburg)

Velení[editovat | editovat zdroj]

generálporučík V. V. Čirkin — od 9. července do 26. dubna 2012^[2].
generálporučík V. V. Gerasimov — od 26. dubna 2012 do 9. listopadu 2012^[3].
generálmajor A.V. Dvornikov — pověřený velitel od 9. listopadu do 24. prosince 2012
generálplukovník N.V Bogdanovskij — od 24. prosince 2012 do 12. července 2014
generálplukovník V.B. Zarudnickij — od 12. července 2014 do 22. listopad 2017
generálporučík A. Lapin — od 22. listopad 2017 do 22. říjen 2022
generálmajor A. Linkov — od 22. říjen 2022 do 17. února 2023
generálplukovník A. Mordvičev — od 17. února 2023

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Указ Президента России от 20.09.2010 № 1144 «О военно-административном делении Российской Федерации». graph.document.kremlin.ru [online]. [cit. 2016-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-31.
↑ Назначен командующий и начальник штаба Центрального военного округа
↑ Указ Президента Российской Федерации от 26 апреля 2012 года № 515 «О назначении на должность и освобождении от должности военнослужащих Вооружённых Сил Российской Федерации». graph.document.kremlin.ru [online]. [cit. 2016-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-19.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Střední vojenský okruh na Wikimedia Commons

[autogenerated1-1] Указ Президента России от 20.09.2010 № 1144 «О военно-административном делении Российской Федерации». graph.document.kremlin.ru [online]. [cit. 2016-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-31.

[2] Назначен командующий и начальник штаба Центрального военного округа

[3] Указ Президента Российской Федерации от 26 апреля 2012 года № 515 «О назначении на должность и освобождении от должности военнослужащих Вооружённых Сил Российской Федерации». graph.document.kremlin.ru [online]. [cit. 2016-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-19.

[1]

[2]

[3]