Výsadkové vojsko (Rusko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Výsadkové vojsko (Rusko)
Znak výsadkových vojsk Ruské Federace
Znak výsadkových vojsk Ruské Federace
Znak výsadkových vojsk Ruské Federace
ZeměRusko Rusko
Existence2. srpen 1930 - současnost
Typvýsadkové jednotky
Velikost40 000 mužů
Přezdívka„Десант“
Motto„Никто, кроме нас!“
(Nikdo, kromě nás!)
Nadřazené jednotkyOzbrojené síly Ruské federace
Insignie
ZnakZnak VDV
Letouny
DopravníAntonov An-12, Antonov An-22, Antonov An-24, Antonov An-26, Antonov An-124, Iljušin Il-76
Vrtulníky
BitevníMil Mi-24
TransportníMil Mi-8, Mil Mi-17, Mil Mi-26

Ruská výsadková vojska či VDV (rusky Воздушно-десантные войска, Vozdušno-desantnyje vojska jsou samostatnou součástí ruské armády.

Zkratka VDV označuje sovětské, poté ruské, ukrajinské a běloruské výsadkáře. Jedná se o elitní vojenské jednotky schopné za každého počasí zasáhnout do konfliktu v jakémkoli místě na světě v doletu transportních letounů Iljušin Il-76.

Za den vzniku výsadkových jednotek je považován 2. srpen 1930, kdy byl proveden první výsadek dvanáctičlenné skupiny nedaleko Voroněže. Tento den se v Rusku a některých dalších státech bývalého SSSR oslavuje jako Den výsadkářů a konají se bojové ukázky, přehlídky, nácviky bojového umění Systema. Za dobu své existence si prošly několika tvrdými zkouškami, ve kterých prokázaly svou odvahu, houževnatost, neústupnost a své skvělé dovednosti. Počet členů VDV se za éry SSSR pohyboval kolem 100 000 mužů, nyní má VDV zhruba 50 000 členů, z toho 32 - 40 tisíc ruských, počet běloruských a ukrajinských výsadkářů se pohybuje jen v řádech několika tisíc v aktivní službě. V případě potřeby jsou ovšem všechny tyto státy schopny povolat vysloužilé výsadkáře (ty, co si již odsloužili povinnou dvouletou službu) a veterány z Čečny a Afghánistánu. Charakteristickým znamením všech[zdroj?!] výsadkářů zemí bývalého SSSR je modrý baret a heslo Nikdo kromě nás! (Никто, кроме нас!).

Účast v konfliktech[editovat | editovat zdroj]

Členové VDV na oslavách Dne vítězství, v Moskvě (2009).

Ruská invaze na Ukrajinu (2022)[editovat | editovat zdroj]

Ruské výsadkové jednotky hrály klíčovou roli v první fázi invaze na Ukrajinu, jejímž cílem bylo rychlé obsazení hlavního města Kyjeva a svržení legitimní vlády. Úkolem výsadkářů bylo kromě jiného také obsadit dvě klíčová letiště ležící v blízkosti Kyjeva - mezinárodní letiště Hostomel a leteckou základnu u města Vasilkyv. Podle dostupných informací utrpěly ruské výsadkové jednotky značné ztráty. Například novináři britské stanice BBC v případě elitního 331. gardového výsadkového pluku zdokumentovali jen do 13. března 2022 jména 39 padlých příslušníků jednotky, včetně jejího velitele plukovníka Suchareva.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]