Výsadkové vojsko (Rusko)
| Výsadkové vojsko (Rusko) | |
|---|---|
 Znak výsadkových vojsk Ruské Federace | |
| Země |  Rusko |
| Existence | 2. srpen 1930 - současnost |
| Typ | výsadkové jednotky |
| Velikost | 40 000 mužů |
| Přezdívka | „Десант“ |
| Motto | „Никто, кроме нас!“ (Nikdo, kromě nás!) |
| Nadřazené jednotky | Ozbrojené síly Ruské federace |
| Insignie | |
| Znak |  |
| Letouny | |
| Dopravní | Antonov An-12, Antonov An-22, Antonov An-24, Antonov An-26, Antonov An-124, Iljušin Il-76 |
| Vrtulníky | |
| Bitevní | Mil Mi-24 |
| Transportní | Mil Mi-8, Mil Mi-17, Mil Mi-26 |
Ruská výsadková vojska či VDV (rusky Воздушно-десантные войска, Vozdušno-desantnyje vojska jsou samostatnou součástí ruské armády.
Zkratka VDV označuje sovětské, poté ruské, ukrajinské a běloruské výsadkáře. Jedná se o elitní vojenské jednotky schopné za každého počasí zasáhnout do konfliktu v jakémkoli místě na světě v doletu transportních letounů Iljušin Il-76.
Za den vzniku výsadkových jednotek je považován 2. srpen 1930, kdy byl proveden první výsadek dvanáctičlenné skupiny nedaleko Voroněže. Tento den se v Rusku a některých dalších státech bývalého SSSR oslavuje jako Den výsadkářů a konají se bojové ukázky, přehlídky, nácviky bojového umění Systema. Za dobu své existence si prošly několika tvrdými zkouškami, ve kterých prokázaly svou odvahu, houževnatost, neústupnost a své skvělé dovednosti. Počet členů VDV se za éry SSSR pohyboval kolem 100 000 mužů, nyní má VDV zhruba 50 000 členů, z toho 32 - 40 tisíc ruských, počet běloruských a ukrajinských výsadkářů se pohybuje jen v řádech několika tisíc v aktivní službě. V případě potřeby jsou ovšem všechny tyto státy schopny povolat vysloužilé výsadkáře (ty, co si již odsloužili povinnou dvouletou službu) a veterány z Čečny a Afghánistánu. Charakteristickým znamením všech[zdroj?!] výsadkářů zemí bývalého SSSR je modrý baret a heslo Nikdo kromě nás! (Никто, кроме нас!).
Účast v konfliktech[editovat | editovat zdroj]
- Bitva o jezero Chasan (SSSR)
- Bitva o Chalchin Gol (SSSR)
- Velká vlastenecká válka (SSSR)
- Invaze do Československa (SSSR)
- Válka o Náhorní Karabach (SSSR)
- Sovětská válka v Afghánistánu (SSSR)
- První i druhá válka v Čečně (Rusko)
- Rusko-ukrajinská válka
- Invaze na Krym
- Válka na východní Ukrajině (Rusko účast svých výsadkářů stále popírá[zdroj?!])
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)[editovat | editovat zdroj]
Ruské výsadkové jednotky hrály klíčovou roli v první fázi invaze na Ukrajinu, jejímž cílem bylo rychlé obsazení hlavního města Kyjeva a svržení legitimní vlády. Úkolem výsadkářů bylo kromě jiného také obsadit dvě klíčová letiště ležící v blízkosti Kyjeva - mezinárodní letiště Hostomel a leteckou základnu u města Vasilkyv. Podle dostupných informací utrpěly ruské výsadkové jednotky značné ztráty. Například novináři britské stanice BBC v případě elitního 331. gardového výsadkového pluku zdokumentovali jen do 13. března 2022 jména 39 padlých příslušníků jednotky, včetně jejího velitele plukovníka Suchareva.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Výsadkové vojsko Ruska na Wikimedia Commons
