Pekka Haavisto
| Pekka Olavi Haavisto | |||||||||||||
 | |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
|
| |||||||||||||
| Narození |
23. března 1958 (60 let) Helsinky, Finsko | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Partner(ka) | Nexar Antonio Flores | ||||||||||||
| Alma mater | Helsinská univerzita | ||||||||||||
| Webová stránka | www.pekkahaavisto.net | ||||||||||||
| Commons | Kategorie Pekka Haavisto | ||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||
Pekka Olavi Haavisto (nar. 23. března 1958, Helsinky) je finský politik, předseda Zeleného svazu.
Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]
Havisto byl členem finského parlamentu v letech 1987–1995 a během let 1993–1995 byl předsedou Zeleného svazu. V první vládě Paava Lipponena (1995–1999) se stal ministrem životního prostředí a zároveň byl prvním evropským ministrem ze strany zelených, který měl ministerstvo životního prostředí na starosti.[1] V letech 1999-2005 pracoval pro OSN a vedl program OSN pro životní prostředí. V roce 2007 se vrátil zpět do finského parlamentu.
V roce 2012 se zúčastnil finských prezidentských voleb. V prvním kole získal 18,8 % hlasů,[2] a postoupil tak spolu se Saulim Niinistem do druhého kola, kde prohrál s 37,4 % hlasů.[3]
3. listopadu 2018 byl zvolen předsedou Zeleného svazu po odstoupení Touka Aalta trpícího depresí.
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Pekka Haavisto vystudoval politologii na Helsinské univerzitě. Od roku 2002 žije v registrovaném partnerství s Antoniem Florem, který původem pochází z Ekvádoru.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b {title}. haavisto2012.fi [online]. [cit. 2012-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11.
- ↑ [1]
- ↑ [2]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pekka Haavisto ve Wikimedia Commons - Oficiální stránky
