Solidární Polsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Solidární Polsko
Solidarna Polska
Logo
ZkratkaSP
Datum založení24. března 2012
PředsedaZbigniew Ziobro
Generální tajemníkAndrzej Dera
Rozkol odPráva a spravedlnosti
Ideologienárodní konzervatismus
sociální konzervatismus
euroskepticismus
Politická pozicepravicekrajní pravice
Politická skupina EPEvropští konzervativci a reformisté
Náboženstvířímskokatolické
Počet členůpřibližně 5 000 (2012)[1]
Barvy     modrá
     červená
Oficiální webhttp://www.solidarna.org/
Zisk mandátů ve volbách
Sejm
20/460
Senát
1/100
Evropský parlament
2/52
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Solidární Polsko (polsky Solidarna Polska, zkráceně SP) je katolicko-nacionalistická politická strana v Polsku vedená Zbigniewem Ziobrem. Vznikla v roce 2012 odtržením od strany Právo a spravedlnost, s níž později v roce 2014 vytvořila alianci Sjednocená pravice.

Ideologie[editovat | editovat zdroj]

Strana je označována za národně konzervativní,[2] nacionalistickou[3] a katolicko-nacionalistickou.[4][5][6] Je také silně sociálně konzervativní.[7][8][9] Je proti interrupci a eutanazii a podporuje prodloužení mateřské dovolené na devět měsíců.[10] Je euroskeptická[11][12] a její rozhodný odpor k stejnopohlavnímu manželství byl uváděn jako hlavní důvod, proč v roce 2012 opustila skupinu Evropští konzervativci a reformisté v Evropském parlamentu.[13] Je také označována za pravicově populistickou, především kvůli svému odporu k imigraci.[14] Je označována za pravicovou[15][16][17] a krajně pravicovou.[18][19][20][21]

Ve svém programu z roku 2013 vyzývala k vládním zásahům do ekonomiky, zejména do daňové politiky.[22] Strana vyzvala k zavedení daně pro velké společnosti včetně supermarketů a podporuje vyšší daně pro ty, kteří vydělávají více než 10 000 zlotých (2 400 eur) měsíčně. Je proti výstavbě jaderné elektrárny v Polsku.[10]

V roce 2022 vyzvala ke zpřísnění zákonů o rouhání v Polsku, například tříleté vězení za urážku církve nebo přerušení mše.[23]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Poslanci Sejmu[editovat | editovat zdroj]

Výsledky voleb[editovat | editovat zdroj]

Sejm[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy % hlasů Mandátů +/– Vláda
2015 5 711 687 37,6
8/460
8 koalice
V rámci koalice se stranou Právo a spravedlnost, která získala celkem 235 křesel.
2019 8 051 935 43,6
18/460
10 koalice
V rámci koalice se stranou Právo a spravedlnost, která získala celkem 235 křesel.

Prezidentské[editovat | editovat zdroj]

Volby Kandidát 1. kolo 2. kolo
Hlasy % hlasů Hlasy % hlasů
2015 Podpořila Andrzeje Dudu 5 179 092 34,8 8 719 281 51,5
2020 Podpořila Andrzeje Dudu 8 450 513 43,5 10 440 648 51,03

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků United Poland na anglické Wikipedii a Solidarna Polska na polské Wikipedii.

  1. Kurski wyreżyseruje kongres Solidarnej Polski [online]. 2012-02-18 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. (polsky) 
  2. KRZYPINSKI, Dariusz; BOICU, Ruxandra, et al. Patterns of Recruitment of Polish Candidates in the 2014 European Parliament Elections. Political Communication and European Parliamentary Elections in Times of Crisis. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2017. S. 245. 
  3. PANKOWSKI, Rafal. Right-Wing Extremism in Poland [PDF]. [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. 
  4. NELSEN, Brent F.; GUTH, James L. Religion and the Struggle for European Union: Confessional Culture and the Limits of Integration. [s.l.]: Georgetown University Press, 2015. 
  5. TIDEY, Alice. Poland to give money to 'LGBT free' towns denied EU funding [online]. Euronews, 2020-09-19 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. 
  6. BURDEAU, Cain. Media, Holocaust laws in Poland draw US condemnation [online]. Courthouse News Service, 2021-08-12 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. 
  7. NAPIERALSKI, Bartosz. Political Catholicism and Euroscepticism. Routledge. [s.l.]: [s.n.], 2017. 
  8. Poland’s fragmented opposition lets the governing party run wild. The Economist [online]. 2021-04-29 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. ISSN 0013-0613. 
  9. PLUCINSKA, Joanna; STEZYCKI, Kuba. Polish doctors torn over mental health as grounds to bypass near-total abortion ban [online]. Reuters, 2021-03-20 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. 
  10. a b New Polish conservative party launched [online]. 2012-03-26 [cit. 2022-09-16]. Dostupné v archivu. 
  11. STOYANOV, Dragomir; Julie Hassing Nielsen; Mark N. Franklin, et al. Central and East European Euroscepticism in 2014: Domestic Politics Matter!. The Eurosceptic 2014 European Parliament Elections: Second Order or Second Rate?. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2017. S. 114. 
  12. CHARLISH, Alan. Polish president says changes needed to judges' disciplinary system [online]. Reuters, 2021-07-30 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. 
  13. Polish MEPs leave ECR group. Politico [online]. [cit. 2022-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  14. ZAGORSKI, Piotr; SANTANA, Andres. Explaining Support for Right-Wing Populist Parties in Central and Eastern Europe. Hamburg: ECPR General Conference, 2018. S. 26. 
  15. Freedom in the World 2015. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 2015. S. 544. (anglicky) 
  16. The rise of the far-right in Poland: No more Eurovision, vegetarians or cyclists. International Business Times [online]. 2016-01-13 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. 
  17. Polish political crisis over EU pandemic recovery fund. Politico [online]. 2021-03-15 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. 
  18. Nigel Farage heads for row over Ukip's anti-gay allies. The Guardian [online]. 2021-12-15 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. 
  19. Why Poland threatened to veto the EU recovery fund [online]. 2021-01-08 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. 
  20. KEATING, Dave. Why Poland’s “win” on the EU climate budget rings hollow. www.newstatesman.com [online]. 2020-07-28 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. 
  21. Money for Nothing? PiS Appears Ready to Call EU's Bluff Over Recovery Funds Standoff [EXCLUSIVE] [online]. 2021-10-22 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. 
  22. Gospodarka [online]. [cit. 2022-09-16]. Dostupné v archivu. 
  23. Polish coalition party proposes three-year jail terms for insulting church or interrupting mass [online]. 2022-04-14 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]