Přeskočit na obsah

Dzierżoniów

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dzierżoniów
náměstí
náměstí
Dzierżoniów – znak
znak
Dzierżoniów – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška107 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíDolnoslezské
OkresDzierżoniów
Gminaměstská gmina
Dzierżoniów
Dzierżoniów
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha20,07 km²
Počet obyvatel32 859 (31. 12. 2020)
Hustota zalidnění1 637,2 obyv./km²
Správa
Statusměsto, městská gmina
StarostaDariusz Kucharski
Oficiální webwww.um.dzierzoniow.pl
PSČ58-200 až 58-205
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dzierżoniów (do roku 1946 Rychbach[1], před rokem 1945 Reichenbach) je dolnoslezské historické a průmyslové město v Polsku. Leží v podhůří Sovích hor na řece Piławě. Je sídlem okresu Dzierżoniów a v roce 2020 mělo 32 859 obyvatel.[2] Současný název dostalo roku 1945 na počest katolického faráře Jana Dzierżona.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město má dopravní napojení na železniční síť (Železniční trať KatowiceLegnica, nádraží Dzierżoniów Śląski). Hlavní silniční tahy se nicméně Dzierżoniowu vyhýbají. Ve městě je zřízena síť autobusové dopravy, která je funkční od roku 1950[zdroj?] a která spojuje město s ostatními sídly v blízkém okolí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověké městské hradby

Podle romantické pověsti, zapsané Ludwigem Bechsteinem, město založil římský vojevůdce Lucca v roce 300 společně s Franky a slovanskými Wendy a na návrší vztyčili sochu boha Svantovíta.[3] Slovanské osídlení pozdějšího období potvrzují archeologické nálezy z 9.-12. století.

První písemné doklady pocházejí z roku 1250 a vztahují se k lokátorovi Heinrichovi z Rychenbachu, který obýval tvrz zvanou Homole. Po polovině 13. století bylo město vysazeno na pravidelném půdorysu s velkým tržním náměstím, roku 1258 se připomíná kostel sv. Jiří a roku 1266 zdejší fojt.[4]. Usídlila se zde také komenda řádu johanitů, pozdějšíchi maltézských rytířů.[5] V roce 1290 město získalo pečeť s obrazem svatého Jiří zabíjejícího draka na pozadí městských hradeb – současný městský znak. Nejdříve město patřilo pod správu vratislavských knížat, pod vládou polské dynastie Piastovců. V rozvoji řemesel vynikli od 60. let 13. století tkalci a krejčí, kteří měli od roku 1369 svůj cech. Město se stalo jedním z hlavních center Javorsko-svídnického knížectví. Od roku 1392 bylo město součástí zemí Koruny české a v následujícím století bylo pustošeno během husitských válek.

Roku 1526 v rámci zemí České koruny město přešlo pod vládu Habsburků. Zlatým věkem velkého rozvoje obchodu a řemesel bylo 16. století, skončil počátkem třicetileté války v roce 1618. Během sedmileté války se v blízkosti města odehrála bitva u Reichenbachu, ve které zvítězilo pruské vojsko nad rakouským a přispělo k připojení většiny území Slezska k Prusku. Od druhé poloviny 18. století město zastávalo důležitou diplomatickou funkci.

V 19. století bylo centrem textilního průmyslu. V někdejší vile textilního továrníka Hermanna Cohna nyní sídlí Městské muzeum. Při hospodářské krizi v roce 1848 došlo k ostrým protestům dělníků, které se staly námětem dramatu spisovatele Gerharta Hauptmanna. V roce 1871 se Prusko stalo částí sjednoceného Německa. Od 19. století město investovalo do rozvoje komunikací, a roku 1855 bylo otevřeno železniční spojení se Svídnicí. Na přelomu 19. a 20. století vznikla také lokální železnice.

Po druhé světové válce se změnil název z Rychbachu na Dzierżoniów. V té době bylo vysídleno původní německé obyvatelstvo a nahrazeno obyvatelstvem polským, přesídleným z východních částí země, které byly připojeny k SSSR. Po válce opět došlo k rozvoji průmyslu, jak textilního, tak především elektrotechnického – vznikl závod Diora. Mezi lety 1975 a 1998 patřil Dzierżoniów do Valbřišského vojvodství.

Insignie města[editovat | editovat zdroj]

Městský znak se svatým Jiřím drakobijcem doplňuje také vlajka. Dále má město vlastní fanfáry.[6]

Historické památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Jiří, gotický
  • Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, gotický
  • Kostel Panny Marie Matky církve, klasicismus
  • Kostel Nejsvětější Trojice, gotický
  • Středověké městské hradby
  • Bývalý augustiniánský klášter
  • Socha svatého Jana Nepomuckého, barokní
  • Radnice (Ratusz)
  • Městské muzeum Dzierżoniów (Muzeum Miejskie Dzierżoniowa)
  • Bývalý Hotel Polonia
  • Policejní komisariát
  • Synagoga a židovský hřbitov

Sport[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším fotbalovým klubem ve městě je Lechia Dzierżoniów.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SAPKOWSKI, Andrzej. Narrenturm. 3. Ostrava: Leonardo, 2008. ISBN 80-85951-41-X
  2. Główny Urząd Statystyczny (xls 565 kB)
  3. Ludwig Bechstein: Deutsches Sagenbuch. Meersburg - Leipzig 1930, s. 436.
  4. Dehio-Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen. Schlesien. München 2005, s. 274.
  5. Její archiv je uložen v Národním archivu v Praze
  6. Melodie na webových stránkách města
  7. Lanskroun.eu: Udělení čestného občanství města Lanškroun Ryszardu Szydłowskému (10/2016)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dehio Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen. Schlesien. Deutscher Kunstverlag, München 2005, s.274–278; ISBN 3-422-03109-X

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]