Trzebnica
| Trzebnica | |
|---|---|
 Radnice na náměstí | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°18′ s. š., 17°3′ v. d. |
| Nadmořská výška | 150–253 m n. m. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Dolnoslezské |
| Okres | Trzebnica |
| Gmina | Trzebnica |
  Trzebnica | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 10,61 km² |
| Počet obyvatel | 13 674 (2023) |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Marek Długozima |
| Vznik | 13. století |
| Oficiální web | trzebnica |
| Telefonní předvolba | (+48) 71 |
| PSČ | 55-100 |
| Označení vozidel | DTR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trzebnica (česky Třebnice[1], německy Trebnitz) je město v Polsku v Dolnoslezském vojvodství v okrese Trzebnica. Leží 22 km severně od Vratislavi. V roce 2023 zde žilo 13 674 obyvatel.[2]
Ve městě žila a zemřela Hedvika Slezská a narodil se Jan Willenberg. Místní bazilika svatého Bartoloměje a svaté Hedviky Slezské je nejstarším poutním místem v Polsku.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Trzebnici obklopuje nevysoká pahorkatina Wzgórza Trzebnickie.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Před rokem 1138 to byla tržní osada, která náležela k majetku kláštera premonstrátů sv. Vincence ve Vratislavi a polského magnáta Piotra Wlosta († 1150). V roce 1138 ji získal slezský piastovský kníže Vladislav II. Vyhnanec, po něm jeho syn, kníže Boleslav I., který se vrátil z vyhnanství v roce 1163. Jeho syn, vévoda Jindřich I. na přání své manželky Hedviky založil v roce 1202 klášter cisterciaček, do něhož pozval řeholnice z kláštera sv. Theodora v Bamberku, budovy dal vystavět v romámnsko-gotickém stylu. Byl to první ženský klášter ve Slezsku. První abatyší se stala Petrissa, bývalá učitelka svaté Hedviky, původem z Kitzingenu ve Frankách. Zakládací listinu kláštera v Třebnici podepsal 23. června 1203 vévoda Jindřich I. za přítomnosti Hedvičina bratra, bamberského biskupa Eckberta, a Hedvičina strýce, bamberského dómského probošta Poppa. V roce 1203 byla také obnovena tržní práva. V témže roce je v listině zmíněn farní kostel svatého Petra, který však pravděpodobně existoval již v roce 1138. V roce 1329 bylo Slezsko s Třebnicí připojeno k zemím České koruny, s nimi od roku 1526 součástí Habsburské říše a po válkách o dědictví slezské se roku 1741 stalo součástí Pruska. v roce 1430 husité vyplenili město i klášter. Velké ztráty město utrpělo také za Třicetileté války.
Během druhé světové války i po osvobození Rudou armádou z 25. ledna 1945 utrpělo město četné ztráty obyvatelstva, požárům podlehlo asi 60 procent městské architektury.
Administrativa
[editovat | editovat zdroj]Město je sídlem městsko-vesnické gminy Trzebnica, která má rozlohu 200,19 km² a žije zde 22 569 obyvatel.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Bazilika svatého Bartoloměje a svaté Hedviky Slezské
- Klášter Třebnice – klášter cisterciaček, barokní stavební komplex dokončen roku 1726; klášter byl zrušen roku 1780 a poslední kněžna-abatyše Dominika von Gillern zemřela roku 1810; pohřebiště čtyř slezských Piastovců: Jindřich I. Bradatý, Hedvika Slezská, Adéla Zbyslava Slezská, náhrobní deska Konráda II. Olešnického
- Kostel sv. Petra a Pavla, na základech ze 13. století byl přestavěn v novogotickém stylu v letech 1845–1855
- Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého mezi anděly, barokní z roku 1738
- Radnice – založena roku 1605, přestavěná v baroku a v 19. století, nyní sídlo regionálního muzea
- Židovský hřbitov
Muzea
[editovat | editovat zdroj]- Muzeum kultu svaté Hedviky
- Regionální vlastivědné a historické muzeum
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Hedvika Slezská piastovská kněžna, světice a patronka Slezska
- Marie Leszczyńská (1703–1768), polská princezna a francouzská královna
- Jan Willenberg (1571–1613), rytec a tiskař, zdejší rodák, zemřel v Praze, pohřben je zde
- Ernst Niekisch (1889-1967), německý politik, teoretik nacionálního bolševismu a publicista
Gallerie
[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Petra a Pavla
Náměstí s radnicí
Bazilika sv. Bartoloměje a Hedviky a klášter
Bazilika sv. Bartoloměje a Hedviky
Hrob svaté Hedviky
Náhrobní deska Konráda II. Olešnického
Románská krypta baziliky
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SAPKOWSKI, Andrzej. Narrenturm. 3. Ostrava: Leonardo, 2008. ISBN 80-85951-41-X
- ↑ GUS. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2023 roku. stat.gov.pl [online]. [cit. 2025-06-22]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trzebnica na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Trzebnica na Facebooku
- Trzebnica na Youtube
- Trzebnica na X
