Důl Turów

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Důl Turów
Důl Turów s elektrárnou
Důl Turów s elektrárnou
Základní údaje
Typ díladůl
Těžbahnědé uhlí, kamenivo, jíl
Poloha
StátPolskoPolsko Polsko
KrajDolnoslezské vojvodství
OkresZgorzelec
ObecBogatynia
Souřadnice50°54′35,08″ s. š., 14°54′0,13″ v. d.
Důl Turów
Důl Turów
Provozní údaje
VlastníkPGE Polska Grupa Energetyczna
Období těžby1904–současnost
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Turów (výslovnost [ˈturuf]IPA) je hnědouhelný lom, v jihozápadním cípu Polska v centrální části Bogatyňského výběžku[1] (též zvaného Turoszowský výběžek[2][3][4]). Důl se nachází celý ve gmině Bogatynia a částečně i na území města Bogatynia v okrese Zgorzelec v Dolnoslezském vojvodství. Důl také leží v těsném sousedství německého města Žitava a cca 15 km od Liberce.

Historie a technický popis dolu[editovat | editovat zdroj]

Důl Turów byl založen v roce 1914 a v současnosti má rozlohu přibližně 28 km² a hloubku cca 225 m. V dole je umístěno 12 korečkových rypadel (např. polské rypadlo KWK-1500s s výkonem 4 200 m³/h) a 4 zakladače (např. zakladač ZGOT-11500 s výkonem 11 500 m³/h). Celková délka pásových zařízení činí 79 km.[5] Kromě uhlí se v dole těží i kamenivo, hlíny a jíly pro keramický a chemický průmysl.

Kvůli hnědouhelnému dolu Turów byly zlikvidovány obce Gościszów, Pasternik, Biedrzychowice Górne, Strzegomice a Wigancice Żytawskie. Částečně byly strženy obce Turoszów, Zatonie, Opolno Zdrój a část Bogatyně. Důl tvoří spolu s hnědouhelnou Elektrárnou Turów Turoszowský energetický komplex.

V dubnu 2021 bylo povolení na těžbu prodlouženo do konce roku 2044. S tímto krokem nesouhlasila řada českých obcí u hranic s Polskem, ani české ministerstvo životního prostředí.[6] Soudní dvůr Evropské unie na základě české žaloby vydal v květnu předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Protože firma PGE rozhodnutí ignorovala, vyměřil soud v září Polsku pokutu ve výši 500 000 eur za každý den, kdy bude těžba pokračovat.[7]

Ve čtvrtek 3. února 2022 se v Praze narychlo uskutečnila schůzka mezi polským premiérem Mateuszem Morawieckim a jeho českým protějškem Petrem Fialou, na které byla podepsána dohoda o řešení vlivu těžební činnosti v Dole Turów.[8] V dohodě jsou mj. uvedena opatření proti průsaku vody do prostoru lomu a zaplacení kompenzace české straně.[9][10] Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová následně vyzvedla, že schválený text dohody nedává žádný prostor pro vyvolání dalších sporů mezi Polskem a Českem ani pro přenesení těchto sporů na vyšší mezinárodní úroveň. Mimo jiné také připomněla, že uzavření dohody se v Česku stalo předmětem kritiky, což signalizuje, že pro Polsko zmíněná dohoda představuje „dobrý obchod“.[11]

Rozšíření těžby[editovat | editovat zdroj]

Důl se má rozšířit až na vzdálenost 300 metrů k nejbližšímu českému obydlenému místu, obci Uhelná.[12][13] Důl v obcích na území České republiky na Liberecku snižuje hladinu spodní vody, náprava si na české straně vyžádá mnohamiliardové investice.[14][15] Na německém území důl sahá až k Nise, v okolních obcích se kvůli dolu vyskytují trhliny v domech.[16] V dole by měla probíhat těžba do roku 2044.[17] Firma Citronex provozuje u elektrárny Turów obří skleníky na rajčata, které využívají odpadní teplo elektrárny a které jsou velkým zdrojem světelného znečištění, ohrožují i Jizerskou oblast tmavé oblohy.[18] V roce 2016 skleníky ozařovaly oblohu více než město Liberec.[19][20] Majitel firmy Citronex, Artur Toronowski, přislíbil v roce 2016 zastínění skleníků.[21] Zastínění skleníků však funguje v návaznosti na teplotě, nikoliv na osvětlení. Stínící zařízení tak není použito vždy a obtěžování světlem ze skleníků se opakuje.[22]

Po ukončení těžby po roce 2045 má v dole Turów proběhnout rekultivace a vzniknout umělé jezero.[23] Poláci odhadují, že zatopení lomu může trvat 35–37 let, což rozporuje německá strana, která uvádí dobu napouštění až 144 let.[24]

V lednu roku 2020 vydala polská strana povolení k rozšíření dolu Turów.[25] V březnu téhož roku navíc prodloužilo polské ministerstvo klimatu koncesi státní elektrárenské společnosti PGE na těžbu hnědého uhlí v tomto dole o dalších šest let.[26]

V květnu roku 2021 Soudní dvůr Evropské unie nařídil okamžitě zastavit těžbu hnědého uhlí v dolu Turów. Toto nařízení vyplývá z četných žádostí ze strany České republiky a Německa. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu.[27]

Dne 7. října 2022 vydal ředitel polského Generálního ředitelství ochrany životního prostředí (Generalna Dyrekcja Ochrony Środowiska, GDOŚ) stanovisko, umožňující vydat vlastníkovi dolu – firmě PGE – licenci, která by vedla k legalizaci dalšího rozšíření těžby uhlí na česko-polské hranici až do roku 2044. Polské ekologické organizace reagovaly prohlášením, že se budou domáhat soudního zrušení zmíněného stanoviska.[28]

Kritika rozšíření dolu[editovat | editovat zdroj]

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: doplnit o kritiku dohody, uzavřené v únoru 2022 premiéry Polska a ČR

Rozhodnutí o rozšíření dolu vyvolalo odmítavé reakce v Česku i Německu, v jejichž bezprostřední blízkosti se polský důl nachází. Obcím na české i německé straně vadí, že těžařská činnost ohrožuje vodní zdroje v jejich okolí.[29] Proti rozšíření dolu se dlouhodobě staví Liberecký kraj, který podal stížnost k Evropské komisi, protože postup Polska považuje za nezákonný.[30] Proti rozšíření dolu vznikla v Česku petice podepsaná 13 000 lidmi, v níž se žádá Evropská komise o bezodkladnou akci. Peticí se zabýval Evropský parlament a poslanci jeho petičního výboru vyzvali v červenci Evropskou komisi k ráznějšímu postupu vůči Polsku. Většina poslanců se vyslovila pro to, aby s Polskem bylo zahájeno řízení pro porušení práva EU. Z českých poslanců odsoudil polské jednání Tomáš Zdechovský, podle něhož polská strana naprosto selhala, když odmítá dialog s ČR nad připomínkami k rozšíření těžby, a označil její jednání za aroganci.[31] V prosinci 2020 oznámila Anna Cavazzini, saská europoslankyně za stranu Zelených, že Evropská komise potvrdila námitky ČR proti porušením předpisů na dole Turów, a ČR se tak může obrátit na Evropský soudní dvůr kvůli prosazování práva EU. To ovšem nebrání oběma stranám v mimosoudním urovnání sporu. Evropská politička Cavazzini nyní požaduje „zastavení nelegální těžby v Turowě, dokud nebudou vyřešeny všechny právní otázky“.[32]

Česká republika se kvůli Turówu obrátila na Evropský soudní dvůr, ten v září 2021 rozhodl o tom, že Polsko musí zastavit těžbu v dolu. V případě nezastavení těžby pak má Polsko hradit sankci půl milionu EUR za každý den těžby.[33] Polsko ale v těžbě pokračovalo dál a ignorovalo platby pokut Evropské unii.[34] To se nelíbilo autorům petice prosazující zastavení těžby v dole. Ti se mj. dožadovali, aby unie zvýšila sankce vůči polské straně.[35]

Podle iniciativy Společně pro vodu důl i nadále způsobuje ekologickou újmu na české straně, přičemž voda ve vrtech na české straně v červnu 2023 i nadále klesala.[36]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Letecký pohled na Důl Turów
    Letecký pohled na Důl Turów
  • Letecký pohled, vpředu město Žitava, za dolem Bogatynia
    Letecký pohled, vpředu město Žitava, za dolem Bogatynia
  • Těžba lignitu
    Těžba lignitu
  • Těžební stroje (2012)
    Těžební stroje (2012)
  • Těžební stroj (2014)
    Těžební stroj (2014)
  • Těžba
    Těžba

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Poláci postaví u hranic 52 větrníků, starostové z Frýdlantska se bouří
  2. ↑ Koplania Węgla Brunatnego Turów
  3. ↑ Zagrożenia ekologiczne regiony turoszowskiego
  4. ↑ Transformacja regionu – Zklaster
  5. ↑ Důl hnědého uhlí Turów - Doly a důlní díla, podzemní stavby. www.atrakcjetechniki.karr.pl [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-12. 
  6. ↑ Polské úřady prodloužily Dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Česko nesouhlasí. ČT 24 [online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ Polsko má kvůli těžbě v dole Turów platit penále půl milionu eur denně, rozhodl Soudní dvůr EU. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-09-20 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Premiéři Fiala a Morawiecki zažehnali přeshraniční spor, podepsali dohodu o Turówu. ČT24 [online]. 2022-02-03 [cit. 2022-02-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ Česko stáhlo žalobu kvůli Turówu, uvedl Morawiecki. Čeká se na peníze, reagují Češi. ČT24 [online]. 2022-02-04 [cit. 2022-02-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ CECHL, Pavel. Kvůli Turówu klesly spodní vody o desítky metrů. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-02-05 [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ Moskwa: Umowa z Czechami ws. Turowa nie pozostawia elementów grożących sporem w przyszłości. Gospodarka.pl [online]. 2022-02-09 [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (polsky) 
  12. ↑ Polsko chce rozšířit příhraniční povrchový důl u Bogatyně — Události v regionech (Praha). www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ Liberecký kraj odmítá plánované rozšíření těžby uhlí v Polsku - Ekolist.cz. Ekolist.cz [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  14. ↑ Rozšíření polského dolu připraví české obce o spodní vodu. Prognózy jsou hrozivé. Deník.cz [online]. 2016-01-20 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ Strhne povrchový důl Turów podzemní vodu v regionu?. Občanský spolek Černá Louže - Polesí [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-03. 
  16. ↑ planet-franken-online.de: 2 Kraftwerke. www.planet-franken-online.de [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online. 
  17. ↑ Kraj zatlačí na Polsko přes vládu, kvůli dolu čeká miliardové škody. iDNES.cz [online]. 2016-01-26 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online. 
  18. ↑ Skleníky v Bogatynie tvoří na obloze oranžové peklo. Jablonecký deník [online]. 2016-01-30 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online. 
  19. ↑ Martin Mašek: Polské skleníky září noční oblohou jako velké město - Ekolist.cz. Ekolist.cz [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online. 
  20. ↑ Skleníky v Polsku svítí jako stotisícový Liberec, lidé si stěžují. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-06-18]. Dostupné online. 
  21. ↑ Neprotestujte, zářící skleníky zakryjeme, vzkázala po mlčení polská firma. iDNES.cz [online]. 2016-03-04 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online. 
  22. ↑ https://hlidacipes.org/jako-kdyz-hori-nebe-tma-je-dnes-vzacne-zbozi-prilis-svetla-skodi-lidem-i-prirode/
  23. ↑ RADEK, Kult,. Lignit v trojmezí - česko-německo-polském. Technická univerzita v Liberci. 2011-01-01. Dostupné online [cit. 2016-06-22]. 
  24. ↑ Bude z Turówa vodní nádrž? Napuštění potrvá až 144 let. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. 
  25. ↑ Poláci povolili rozšíření hnědouhelného dolu Turów. Liberecký kraj se chce bránit všemi možnostmi. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 
  26. ↑ Důl Turów dostal novou koncesi, polská vláda ji prodloužila o šest let. ČT24. 24.3.2020. Dostupné online. 
  27. ↑ Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v dole Turów, nařídil soud EU. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-05-21 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. 
  28. ↑ Kopalnia Turów będzie dalej niszczyć środowisko – tak zdecydował GDOŚ [online]. Eko-Unia, 2022-10-07 [cit. 2022-11-13]. Dostupné online. (polsky) 
  29. ↑ Důl Turów dostal novou koncesi, polská vláda ji prodloužila o šest let. ČT24. 24.3.2020. Dostupné online. 
  30. ↑ Poláci povolili rozšíření dolu Turów, Liberecký kraj se odvolá. ČT24. 29.1.2020. Dostupné online. 
  31. ↑ ECHO24. „Stali jste se neskutečně arogantní,“ vyčetl Zdechovský Polákům důl Turów - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2020-07-14 [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 
  32. ↑ Turow: EU stellt sich gegen Polen. Sächsische Zeitung [online]. DDV Mediengruppe, 2020-12-18 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. ISSN 0232-2021. (německy) 
  33. ↑ Polsko musí za těžbu v Turówě platit pokutu půl milionu eur denně, práce v dole ale nepřeruší. ČT24 [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 
  34. ↑ Polsko stále nezačalo platit pokutu za těžbu v dolu Turów. Částka šplhá ke 13 milionům korun denně. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 
  35. ↑ ENERGOZROUTI.CZ. Polsko nadále ignoruje zákaz těžby v dole Turów, radní chce razantní zvýšení sankcí. EnergoZrouti.cz [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 
  36. ↑ Hladina vody v okolí Turówa stále klesá, upozorňuje iniciativa. ČT24 [online]. 2023-06-27 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Důl_Turów&oldid=23528621“