Ropucha krátkonohá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRopucha krátkonohá
alternativní popis obrázku chybí
Ropucha krátkonohá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída obojživelníci (Amphibia)
Řád žáby (Anura)
Čeleď ropuchovití (Bufonidae)
Rod ropucha (Epidalea)
Binomické jméno
Epidalea calamita
Laurenti, 1768
Mapa rozšíření ropuchy krátkonohé
Mapa rozšíření ropuchy krátkonohé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita, starší název Bufo calamita) je druh žáby z čeledě ropuchovití (Bufonidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ropucha krátkonohá nedorůstá do větší délky než 8 cm. Poznáme ji podle žlutobílého nebo bílého proužku uprostřed hřbetu, zelené duhovky oka a krátkých zadních nohou. Proto neskáče jako jiné žáby, ale pohybuje se rychlým lezením.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je rozšířená od Portugalska a Španělska přes Francii do střední Evropy a jižního Švédska. Na východ výskyt zasahuje až do Litvy.

Ekologie a biotop[editovat | editovat zdroj]

Ropucha krátkonohá

Dává přednost lehčím půdám, protože přezimuje zahrabaná ve velké hloubce – až dva metry; i přes den se ráda zahrabává do vlhkého písku, má na zadních chodidlech výraznou lištu. Konečky prstů má tmavé. Černá, šedě skvrnitá vajíčka v dlouhých řadách klade do vysychajících tůní, proto je jejich vývoj velmi rychlý. Sameček tohoto druhu má rezonanční měchýřek a jeho hlas se podobá trylku ropuchy zelené, je však nenápadnější. Ropucha je odolná vůči suchu, proto ji někdy, hlavně v křovinách, zastihneme i přes den. Skoro půl roku tráví v nehybném stavu, zahrabává se na zimovišti už v září či v říjnu a opouští jej v březnu, někdy až v dubnu. Jako všechny ropuchy dospívá až třetím nebo čtvrtým rokem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ropucha krátkonohá na slovenské Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZWACH, Ivan. Obojživelníci a plazi České republiky. Praha : Grada Publishing, 2009.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]