Ropucha krátkonohá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxRopucha krátkonohá
alternativní popis obrázku chybí
Ropucha krátkonohá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaobojživelníci (Amphibia)
Řádžáby (Anura)
Čeleďropuchovití (Bufonidae)
Rodropucha (Epidalea)
Binomické jméno
Epidalea calamita
Laurenti, 1768
Mapa rozšíření ropuchy krátkonohé
Mapa rozšíření ropuchy krátkonohé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ropucha krátkonohá (Bufo calamita) je druh žáby z čeledě ropuchovití (Bufonidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ropucha krátkonohá nedorůstá do větší délky než 8 cm. Poznáme ji podle žlutobílého nebo bílého proužku uprostřed hřbetu, zelené duhovky oka a krátkých zadních nohou. Proto neskáče jako jiné žáby, ale pohybuje se rychlým lezením.

Druhové jméno[editovat | editovat zdroj]

Komplexní práce  kolektivu Frost et al. (2006)[2] navrhla rozdělení rodu Bufo na rody Epidalea a Pseudepidalea, z čehož druhý jmenovaný po jisté kontroverzi[3] byl posléze nahrazen již dříve vymezovaným rodovým označením Bufotes. V češtině se sice název všech tří tuzemských ropuch tradičně řazených do rodu Bufo nezměnil, ale část autorů českých publikací začala používat nově vytvořené vědecké názvy.

V běžném odborném či populárně naučném textu se dosud často objevuje rodové jméno Bufo. Staré vědecké názvy rodu Bufo zároveň stále figurují ve vyhláškách Ministerstva životního prostředí, a tak i ve všech pracích, které se opírají o legislativní ochranu.

Z toho vyplývá, že novější "Epidalea calamita" a dosud rozšířené "Bufo calamita" jsou synonyma. Ovšem nový rod "Epidalea" je užší, než býval rod "Bufo" - je tvořen právě jen ropuchou krátkonohou.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je rozšířená od Portugalska a Španělska přes Francii do střední Evropy a jižního Švédska. Na východ výskyt zasahuje až do Litvy.

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

ČR leží na východní hranici areálu druhu. Ropucha krátkonohá byla do nedávna známá pouze z Čech, na Moravě a Slezsku byla objevena teprve v roce 2019. Nejvýchodnějšími oblastmi jejího výskytu u nás jsou Osoblažsko a okolí Krnova.

Ekologie a biotop[editovat | editovat zdroj]

Ropucha krátkonohá

Dává přednost lehčím půdám, protože přezimuje zahrabaná ve velké hloubce – až dva metry; i přes den se ráda zahrabává do vlhkého písku, má na zadních chodidlech výraznou lištu. Konečky prstů má tmavé. Černá, šedě skvrnitá vajíčka v dlouhých řadách klade do vysychajících tůní, proto je jejich vývoj velmi rychlý. Sameček tohoto druhu má rezonanční měchýřek a jeho hlas se podobá trylku ropuchy zelené, je však nenápadnější. Ropucha je odolná vůči suchu, proto ji někdy, hlavně v křovinách, zastihneme i přes den. Skoro půl roku tráví v nehybném stavu, zahrabává se na zimovišti už v září či v říjnu a opouští jej v březnu, někdy až v dubnu. Jako všechny ropuchy dospívá až třetím nebo čtvrtým rokem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ropucha krátkonohá na slovenské Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-07]
  2. FROST, Darrel R.; GRANT, Taran; FAIVOVICH, Julián. The amphibian tree of life. Bulletin of the AMNH ; no. 297. digitallibrary.amnh.org. 2006. Dostupné online [cit. 2021-06-23]. (anglicky) 
  3. Je ropucha dost Bufo?. www.casopis.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZWACH, Ivan. Obojživelníci a plazi České republiky. Praha: Grada Publishing, 2009. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]