Meziměstská vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Meziměstská vrchovina
Meziměstská vrchovina na podzim
Meziměstská vrchovina na podzim

Nejvyšší bod 881 m n. m. (Ruprechtický Špičák)

Nadřazená jednotka Broumovská vrchovina
Sousední
jednotky
Polická vrchovina
Podřazené
jednotky
Javoří hory
Broumovská kotlina

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Ruprechtický Špičák
Ruprechtický Špičák
Horniny pískovec
Povodí Stěnava, Odra
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IVB-1C
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Meziměstská vrchovina je geomorfologický podcelek v severovýchodní části Broumovské vrchoviny v okrese Náchod. Rozprostírá se na ploše 168 km² [1] (v jiném prameni je údaj 171,06 km²)[2] a má průměrnou nadmořskou výšku 475 m. Na jihozápadě sousedí s Polickou vrchovinou, a na severovýchodě hraničí s Polskem.

Geologická stavba[editovat | editovat zdroj]

Meziměstská vrchovina je členitá vrchovina v povodí Stěnavy. Dělí se na dvě geologicky i geomorfologicky odlišné jednotky, na Javoří hory a na Broumovskou kotlinu. Javoří hory jsou vyvřelé kupy s nejvyšším vrcholem oblasti – Ruprechtickým Špičákem (881 m n. m.) a Broumovská kotlina s naopak nejmenší nadmořskou výškou při hladině řeky Stěnavy v Otovicích na stání hranici s Polskem (350 m n. m.).

Meziměstská vrchovina je tvořena permskými a triasovými sedimenty, permskými porfyry a melafyry. Má silně rozčleněný erozně denudační reliéf, který je silně tektonicky porušený. Hlavní roli v utváření reliéfu krajiny měly sedimentární procesy, tektonické pohyby a vodní eroze. Během spodního permu v této oblasti probíhala mohutná sopečná činnost, která zde zanechala mocné akumulace vulkanických hornin – Javoří hory. Charakteristické jsou výrazné strukturně podmíněné tvary, jako jsou strukturně denudační plošiny, strukturní hřbety a suky.

Geomorfologické okrsky[editovat | editovat zdroj]

Meziměstská vrchovina se člení na dva geomorfologické okrsky:

  • IVB-1C-a Broumovská kotlina, nejvyšší bod je Supí vrch u Heřmánkovic, 541,4 m n. m., souřadnice: 50.6326981N, 16.3335336E[3]
  • IVB-1C-b Javoří hory, nejvyšší bod je Ruprechtický Špičák, 881 m n. m., souřadnice: 50.6613206N, 16.2813486E

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Seznam vrchů nad 700 m n. m. (z toho dva převyšují 800 m n. m.):

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Území odvodňují četné potoky a řeka Stěnava do povodí Odry, která ústí do Baltského moře.

Mezi významnější levobřežní přítoky Stěnavy patří potok Starostínský (pramení v Polsku), Vižňovský, Ruprechtický, Uhlířský, Heřmánkovický, Kravský, Svinský a Černý. Významnějšími pravobřežními přítoky Stěnavy jsou potoky Vernéřovický, Jetřichovský, Křinický, Martínkovický a Božanovský.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DEMEK, Jaromír; A KOLEKTIV. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. S. 350. 
  2. Geopark BROUMOVSKO. První kroky. [s.l.]: MAS Broumovsko 51 s. S. 26. 
  3. Marushka - Mapový aplikační server.... sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DEMEK, Jaromír a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 350. 
  • KOPECKÝ; KOPPL. Geopark BROUMOVSKO, První kroky. [s.l.]: MAS Broumovsko 51 s. S. 26. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]