Meziměstská vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Meziměstská vrchovina
Meziměstská vrchovina na podzim
Meziměstská vrchovina na podzim

Nejvyšší bod880 m n. m. (Ruprechtický Špičák)

Nadřazená jednotkaBroumovská vrchovina
Sousední
jednotky
Polická vrchovina
Podřazené
jednotky
Javoří hory
Broumovská kotlina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Ruprechtický Špičák
Ruprechtický Špičák
Horninypískovec
PovodíStěnava, Odra
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIVB-1C
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Meziměstská vrchovina je geomorfologický podcelek v severovýchodní části Broumovské vrchoviny v okrese Náchod. Rozprostírá se na ploše 168 km² [1] (v jiném prameni je údaj 171,06 km²)[2] a má průměrnou nadmořskou výšku 475 m. Na jihozápadě sousedí s Polickou vrchovinou a na severovýchodě hraničí s Polskem.

Geologická stavba[editovat | editovat zdroj]

Meziměstská vrchovina je členitá vrchovina v povodí Stěnavy. Dělí se na dvě geologicky i geomorfologicky odlišné jednotky, na Javoří hory a na Broumovskou kotlinu. Javoří hory jsou vyvřelé kupy s nejvyšším vrcholem oblasti – Ruprechtickým Špičákem (880 m n. m.) a Broumovská kotlina s naopak nejmenší nadmořskou výškou při hladině řeky Stěnavy v Otovicích na státní hranici s Polskem (350 m n. m.).

Meziměstská vrchovina je tvořena permskými a triasovými sedimenty, permskými porfyry a melafyry. Má silně rozčleněný erozně denudační reliéf, který je silně tektonicky porušený. Hlavní roli v utváření reliéfu krajiny měly sedimentární procesy, tektonické pohyby a vodní eroze. Během spodního permu v této oblasti probíhala mohutná sopečná činnost, která zde zanechala mocné akumulace vulkanických hornin – Javoří hory. Charakteristické jsou výrazné strukturně podmíněné tvary, jako jsou strukturně denudační plošiny, strukturní hřbety a suky.

Geomorfologické okrsky[editovat | editovat zdroj]

Meziměstská vrchovina se člení na dva geomorfologické okrsky:

  • IVB-1C-a Broumovská kotlina, nejvyšší bod je Supí vrch u Heřmánkovic, 541 m n. m., souřadnice: 50.6326981N, 16.3335336E[3]
  • IVB-1C-b Javoří hory, nejvyšší bod je Ruprechtický Špičák, 880 m n. m., souřadnice: 50.6613206N, 16.2813486E

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Seznam vrchů nad 700 m n. m. (z toho dva převyšují 800 m n. m.):

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Území odvodňují četné potoky a řeka Stěnava do povodí Odry, která ústí do Baltského moře.

Mezi významnější levobřežní přítoky Stěnavy patří potok Starostínský (pramení v Polsku), Vižňovský, Ruprechtický, Uhlířský, Heřmánkovický, Kravský, Svinský a Černý. Významnějšími pravobřežními přítoky Stěnavy jsou potoky Vernéřovický, Jetřichovský, Křinický, Martínkovický a Božanovský.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DEMEK, Jaromír; A KOLEKTIV. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. S. 350. 
  2. Geopark BROUMOVSKO. První kroky. [s.l.]: MAS Broumovsko 51 s. S. 26. 
  3. Marushka - Mapový aplikační server.... sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DEMEK, Jaromír a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 350. 
  • KOPECKÝ; KOPPL. Geopark BROUMOVSKO, První kroky. [s.l.]: MAS Broumovsko 51 s. S. 26. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]