Meziměstská vrchovina
| Meziměstská vrchovina | |
|---|---|
 Meziměstská vrchovina na podzim | |
| Nejvyšší bod | 880 m n. m. (Ruprechtický Špičák) |
| Nadřazená jednotka | Broumovská vrchovina |
| Sousední jednotky | Polická vrchovina |
| Podřazené jednotky | Javoří hory Broumovská kotlina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Ruprechtický Špičák | |
| Horniny | pískovec |
| Povodí | Stěnava, Odra |
| Souřadnice | 50°39′41″ s. š., 16°16′53″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IVB-1C |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Meziměstská vrchovina je geomorfologický podcelek v severovýchodní části Broumovské vrchoviny v okrese Náchod. Rozprostírá se na ploše 168 km² [1] (v jiném prameni je údaj 171,06 km²)[2] a má průměrnou nadmořskou výšku 475 m. Na jihozápadě sousedí s Polickou vrchovinou a na severovýchodě hraničí s Polskem.
Geologická stavba[editovat | editovat zdroj]
Meziměstská vrchovina je členitá vrchovina v povodí Stěnavy. Dělí se na dvě geologicky i geomorfologicky odlišné jednotky, na Javoří hory a na Broumovskou kotlinu. Javoří hory jsou vyvřelé kupy s nejvyšším vrcholem oblasti – Ruprechtickým Špičákem (880 m n. m.) a Broumovská kotlina s naopak nejmenší nadmořskou výškou při hladině řeky Stěnavy v Otovicích na státní hranici s Polskem (350 m n. m.).
Meziměstská vrchovina je tvořena permskými a triasovými sedimenty, permskými porfyry a melafyry. Má silně rozčleněný erozně denudační reliéf, který je silně tektonicky porušený. Hlavní roli v utváření reliéfu krajiny měly sedimentární procesy, tektonické pohyby a vodní eroze. Během spodního permu v této oblasti probíhala mohutná sopečná činnost, která zde zanechala mocné akumulace vulkanických hornin – Javoří hory. Charakteristické jsou výrazné strukturně podmíněné tvary, jako jsou strukturně denudační plošiny, strukturní hřbety a suky.
Geomorfologické okrsky[editovat | editovat zdroj]
Meziměstská vrchovina se člení na dva geomorfologické okrsky:
- IVB-1C-a Broumovská kotlina, nejvyšší bod je Supí vrch u Heřmánkovic, 541 m n. m., souřadnice: 50.6326981N, 16.3335336E[3]
- IVB-1C-b Javoří hory, nejvyšší bod je Ruprechtický Špičák, 880 m n. m., souřadnice: 50.6613206N, 16.2813486E
Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]
Seznam vrchů nad 700 m n. m. (z toho dva převyšují 800 m n. m.):
- Ruprechtický Špičák (880 m n. m.)
- Široký vrch (841 m n. m.)
- Světlina (796 m n. m.)
- Obírka (781 m n. m.)
- Javorový vrch (777 m n. m.)
- Jelení vrch (751 m n. m.)
- Červená hora (746 m n. m.)
- Březový vrch (743 m n. m.)
- Bobří vrch (740 m n. m.)
- Jedlový vrch (734 m n. m.)
- Malý kopec (726 m n. m.)
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Území odvodňují četné potoky a řeka Stěnava do povodí Odry, která ústí do Baltského moře.
Mezi významnější levobřežní přítoky Stěnavy patří potok Starostínský (pramení v Polsku), Vižňovský, Ruprechtický, Uhlířský, Heřmánkovický, Kravský, Svinský a Černý. Významnějšími pravobřežními přítoky Stěnavy jsou potoky Vernéřovický, Jetřichovský, Křinický, Martínkovický a Božanovský.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ DEMEK, Jaromír; A KOLEKTIV. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. S. 350.
- ↑ Geopark BROUMOVSKO. První kroky. [s.l.]: MAS Broumovsko 51 s. S. 26.
- ↑ Marushka - Mapový aplikační server.... sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DEMEK, Jaromír a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 350.
- KOPECKÝ; KOPPL. Geopark BROUMOVSKO, První kroky. [s.l.]: MAS Broumovsko 51 s. S. 26.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Meziměstská vrchovina na Wikimedia Commons
