Kostel svatého Václava (Broumov)

Kostel svatého Václava
	Kostel svatého Václava
Místo
Stát	Česko
Kraj	Královéhradecký
Obec	Broumov
Souřadnice	50°34′59,57″ s. š., 16°20′3,28″ v. d.
Základní informace
Diecéze	královéhradecká
Vikariát	Náchod
Farnost	Broumov
Zasvěcení	svatý Václav
Architektonický popis
Architekt	Kilián Ignác Dientzenhofer
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1729
Specifikace
Délka	11 m
Šířka	7 m
Stavební materiál	kámen
Další informace
Ulice	V Kopečku
Kód památky	20791/6-1539 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava v Broumově je jedním z barokních kostelů broumovské skupiny. Stavba chráněná jako národní kulturní památka je dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera.^[1]

Historie

Na místě tohoto kostela, v prostoru u tehdejší dolní brány, začali po vydání Rudolfova majestátu stavět broumovští protestanti svůj kostel. V roce 1618 rozhodl opat broumovského kláštera Wolfgang Selender o uzavření tohoto luteránského kostela. Stížnost luteránů se dostala ke stavovskému sněmu. Na první schůzi sněmu se ale nedostala a další zasedání císař Matyáš zakázal. Dne 23. května 1618 proběhla pražská defenestrace a tím začala první etapa třicetileté války. Běžně se uvádí, že jedním z podnětů k ní – vedle poboření kostela v Hrobu na Teplicku – bylo i uzavření tohoto kostela. K němu však ve skutečnosti došlo až v době pobělohorské r. 1622; předchozí pokusy o uzavření byly neúspěšné.^[2]

Luteránský kostel za třicetileté války vyhořel, na jeho místě byla postavena v roce 1676 za opata Tomáše Sartoria kaple svatého Václava, která také vyhořela v roce 1684. O stavbě současného kostela rozhodl opat Otmar Zinke a kostel byl dokončen roku 1729. V roce 1788 byl kostel zrušen, obnoven a znovu užíván pro církevní účely byl od roku 1885.

Po roce 1950 byl kostel uzavřen a sloužil i jako skladiště. Po roce 1989 byl navrácen původnímu poslání, opraven a znovu vysvěcen na svátek patrona 28. září 1995.

Od 1. července 2022 je kostel chráněn národní kulturní památka.^[1]

Architektura

Půdorys kostela je tvaru prodlouženého řeckého kříže se zaoblenými rohy stavby. Nevelký kostel je začleněn do řady domů. Průčelí je rozděleno římsou. V dolní části průčelí je hlavní vstup a průčelí je dvěma toskánskými pilíři rozdělena na tři části, nad vchodem je obloukovité okno a po stranách výklenky.

Interiér

Fresky uvnitř kostela z roku 1784 jsou od Felixe Antonína Schefflera a je na nich znázorněna apoteóza sv. Václava. Na hlavní oltáři je obraz sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého od Wilhelma Kandlera z 19. století.

Bohoslužby

Bohoslužby se konají ve středu v 17.00.

Galerie

Průčelí kostela
Kostel
Oltář
Freska
Socha svaté Anny
Půdorys

Reference

↑ ^a ^b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-07-02]. Identifikátor záznamu 131637 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ KILIÁN, Jan. 11. 12. 1617: Zboření kostela v Hrobu: Na cestě k defenestraci. 1. vyd. Praha: Havran, 2007. 169 s. (Dny, které tvořily české dějiny; sv. 16). ISBN 978-80-86515-79-3. Kapitola Broumovská paralela, s. 106–107.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons
Nástěnné malby v kostele sv. Václava v Broumově

[mn-1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-07-02]. Identifikátor záznamu 131637 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] KILIÁN, Jan. 11. 12. 1617: Zboření kostela v Hrobu: Na cestě k defenestraci. 1. vyd. Praha: Havran, 2007. 169 s. (Dny, které tvořily české dějiny; sv. 16). ISBN 978-80-86515-79-3. Kapitola Broumovská paralela, s. 106–107.

[1]

[2]