Felix Antonín Scheffler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Felix Antonín Scheffler
Felix Anton Scheffler.png
Narození 29. srpna 1701
Mainburg
Úmrtí 10. ledna 1760 (ve věku 58 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix Antonín Scheffler, zéž Felix Anton Schöpfler (29. srpna 1701 Mainburg - 10. ledna 1761 Praha) byl český malíř bavorského původu, autor četných nástěnných a oltářních maleb vrcholného a pozdního baroka v Čechách a ve Slezsku, často pracoval ve službách benediktinů.

Ottavio Piccolomini na klenbě Španělského sálu na zámku v Náchodě
malba v letním refektáři kláštera v Lubuši (Lubiążi)

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v bavorském Mainburgu, kde se nejprve učil v dílně svého otce Wolfganga Schefflera. Dále se učil v Mnichově v dílně Kosmy Damiána Asama malířem oltářních obrazů a barokních nástěnných maleb, zejména iluzivních architektur. Se svým učitelem údajně odjel na svou prvou praxi malovat fresky do benediktinského kláštera v Lehnickém Poli. Od té doby často pracoval ve službách benediktinů ve východních Čechách, ve Slezsku i v Praze.

Jako jeho první samostatné dílo se uvádí výmalba ložnice na zámku Durlach z let 1727-1728. O rok později spolu se svým bratrem Christophem Thomasem vyzdobil freskami schodiště biskupské rezidence ve Wormsu na objednávku Franze Ludwiga von Pfalz-Neuburg, který byl zároveň kurfiřtem mohučským, biskupem vratislavským a velmistrem Řádu Německých rytířů. Z jeho iniciativy rytíři po roce 1730 ve Slezsku založili kostel sv. Kříže v Nyse, který Scheffler vymaloval. Roku 1752 se usadil ve Vratislavi, oženil se s Marií Barborou Heigelovou a pracoval zde pro církev i světskou šlechtu. Roku 1734 jej ve Vratislavi angažoval jako svého dvoního malíře Filip Ludvík ze Sinzendorffu.

V Praze se usadil před rokem roku 1747 s rodinou, vstoupil do malířského cechu, a zde také zemřel. Do Bavorska odtud vyjížděl malovat jen v sezóně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Čechy[editovat | editovat zdroj]

  • Sv. Jan Nepomucký mezi českými patrony, kaple zámecké rezidence benediktinů Hrdly, (1747)
  • Oslava sv. Jiří, patronátní kostel benediktinů Martínkovice (1748)
  • Čeští patroni, sv. Václav; Farní kostel sv. Václava v Broumově (1748)
  • Klášterní kostel sv. Markéty benediktinů v Praze - Břevnově (1748)
  • Knihovna kláštera benediktinů v Praze - Břevnově (1748)
  • Nástropní malba ve Španělském sále zámku v Náchodě (1751)
  • oltářní obraz v hřbitovním kostele sv. Jana Křtitele v Náchodě (1751)
  • Návrhy a provedení fresek v kapli a Hlavním sále zámku v Jemniště (1750), návrh je v Albertině (Vídeň)
  • tři oltářní obrazy pro kostel sv. Kříže v Liberci (1757-1758)

Morava[editovat | editovat zdroj]

  • malby v bývalém jezuitském kostele Nanabevzetí Panny Marie v Brně
  • oltářní obrazy sv. Bernarda a Benedikta v klášterním kostele na Starém Brně (1744-45)

Slezsko[editovat | editovat zdroj]

  • nástropní malby, kostel sv. Kříže, Nysa (1730-1732)
  • nástropní malby, farní kostel ,Javor (30.léta 18. století)
  • oltářní obraz Panny Marie útočiště hříšníků, kostel v Lubawce (1739)
  • nástropní malby v letním refektáři cisterciáckého kláštera v Lubuši
  • soubor obrazů pro kostel benediktinů v Křesoboru (1741-1743) a (1752-1753)
  • fresky Pohřební kaple v katedrále sv. Jana Křtitele ve Vratislavi
  • freska v sále Univerzity ve Vratislavi
  • fresky pro klášterní kostel Panny Marie Růžencové františkánů v Kladsku (1745)
  • malba na klenbě refektáře kláštera františkánů v Kladsku (1744)

Bavorsko[editovat | editovat zdroj]

  • nástropní malby, schodiště biskupské rezidence ve Wormsu pro biskupa Franze Ludwiga von Pfalz-Neuburg
  • oltářní obraz Smrt sv. Benedikta v klášterním kostele v Ettalu
  • fresky v kapli sv. Ignáce, býv. jezuitský kostel sv. Kříže, Landsberg am Lech (1756)
  • nástropní malby v klášterním kostele sv. Markéty, Klášter Baumburg (1556–1557)

Muzea a galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Návrhová kresba pro Jemniště - Albertina, Vídeň
  • Návrhová kresba sv. Ignác a čtyři světadíly - Metropolitní muzeum v New Yorku

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaromír Neumann, Český barok. Odeon Praha 1974, 2.vydání
  • Dějiny českého výtvarného umění II/2, Academia Praha, s. 763
  • Anděla Horová a kolektiv: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 2. díl N-Ž, Academia Praha 1999, s. 735.
  • Paula Georg: Scheffler, Felix Anton. In: Neue Deutsche Biographie (NDB), svazek 22, Berlin 2005, ISBN 3-428-11203-2, s.614 -616 (dostupné online).