Felix Antonín Scheffler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Felix Antonín Scheffler
Felix Anton Scheffler.png
Narození 29. srpna 1701
Mainburg
Úmrtí 10. ledna 1760 (ve věku 58 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix Antonín Scheffler, zéž Felix Anton Schöpfler (29. srpna 1701 Mainburg - 10. ledna 1761 Praha) byl český malíř bavorského původu, autor četných nástěnných a oltářních maleb vrcholného a pozdního baroka v Čechách a ve Slezsku, často pracoval ve službách benediktinů.

Ottavio Piccolomini na klenbě Španělského sálu na zámku v Náchodě
malba v letním refektáři kláštera v Lubuši (Lubiążi)

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v bavorském Mainburgu, kde se nejprve učil v dílně svého otce Wolfganga Schefflera. Dále se učil v Mnichově v dílně Kosmy Damiána Asama malířem oltářních obrazů a barokních nástěnných maleb, zejména iluzivních architektur. Se svým učitelem údajně odjel na svou prvou praxi malovat fresky do benediktinského kláštera v Lehnickém Poli. Od té doby často pracoval ve službách benediktinů ve východních Čechách, ve Slezsku i v Praze.

Jako jeho první samostatné dílo se uvádí výmalba ložnice na zámku Durlach z let 1727-1728. O rok později spolu se svým bratrem Christophem Thomasem vyzdobil freskami schodiště biskupské rezidence ve Wormsu na objednávku Franze Ludwiga von Pfalz-Neuburg, který byl zároveň kurfiřtem mohučským, biskupem vratislavským a velmistrem Řádu Německých rytířů. Z jeho iniciativy rytíři po roce 1730 ve Slezsku založili kostel sv. Kříže v Nyse, který Scheffler vymaloval. Roku 1752 se usadil ve Vratislavi, oženil se s Marií Barborou Heigelovou a pracoval zde pro církev i světskou šlechtu. Roku 1734 jej ve Vratislavi angažoval jako svého dvoního malíře Filip Ludvík ze Sinzendorffu.

V Praze se usadil před rokem roku 1747 s rodinou, vstoupil do malířského cechu, a zde také zemřel. Do Bavorska odtud vyjížděl malovat jen v sezóně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Čechy[editovat | editovat zdroj]

  • Sv. Jan Nepomucký mezi českými patrony, kaple zámecké rezidence benediktinů Hrdly, (1747)
  • Oslava sv. Jiří, patronátní kostel benediktinů Martínkovice (1748)
  • Čeští patroni, sv. Václav; Farní kostel sv. Václava v Broumově (1748)
  • Klášterní kostel sv. Markéty benediktinů v Praze - Břevnově (1748)
  • Knihovna kláštera benediktinů v Praze - Břevnově (1748)
  • Nástropní malba ve Španělském sále zámku v Náchodě (1751)
  • oltářní obraz v hřbitovním kostele sv. Jana Křtitele v Náchodě (1751)
  • Návrhy a provedení fresek v kapli a Hlavním sále zámku v Jemniště (1750), návrh je v Albertině (Vídeň)
  • tři oltářní obrazy pro kostel sv. Kříže v Liberci (1757-1758)

Morava[editovat | editovat zdroj]

  • malby v bývalém jezuitském kostele Nanabevzetí Panny Marie v Brně
  • oltářní obrazy sv. Bernarda a Benedikta v klášterním kostele na Starém Brně (1744-45)

Slezsko[editovat | editovat zdroj]

  • nástropní malby, kostel sv. Kříže, Nysa (1730-1732)
  • nástropní malby, farní kostel ,Javor (30.léta 18. století)
  • oltářní obraz Panny Marie útočiště hříšníků, kostel v Lubawce (1739)
  • nástropní malby v letním refektáři cisterciáckého kláštera v Lubuši
  • soubor obrazů pro kostel benediktinů v Křesoboru (1741-1743) a (1752-1753)
  • fresky Pohřební kaple v katedrále sv. Jana Křtitele ve Vratislavi
  • freska v sále Univerzity ve Vratislavi
  • fresky pro klášterní kostel Panny Marie Růžencové františkánů v Kladsku (1745)
  • malba na klenbě refektáře kláštera františkánů v Kladsku (1744)

Bavorsko[editovat | editovat zdroj]

  • nástropní malby, schodiště biskupské rezidence ve Wormsu pro biskupa Franze Ludwiga von Pfalz-Neuburg
  • oltářní obraz Smrt sv. Benedikta v klášterním kostele v Ettalu
  • fresky v kapli sv. Ignáce, býv. jezuitský kostel sv. Kříže, Landsberg am Lech (1756)
  • nástropní malby v klášterním kostele sv. Markéty, Klášter Baumburg (1556–1557)

Muzea a galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Návrhová kresba pro Jemniště - Albertina, Vídeň
  • Návrhová kresba sv. Ignác a čtyři světadíly - Metropolitní muzeum v New Yorku

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaromír Neumann, Český barok. Odeon Praha 1974, 2.vydání
  • Dějiny českého výtvarného umění II/2, Academia Praha, s. 763
  • Anděla Horová a kolektiv: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 2. díl N-Ž, Academia Praha 1999, s. 735.
  • Paula Georg: Scheffler, Felix Anton. In: Neue Deutsche Biographie (NDB), svazek 22, Berlin 2005, ISBN 3-428-11203-2, s.614 -616 (dostupné online).