Přeskočit na obsah

Hrdly (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrdly
Základní informace
Slohbarokní
ArchitektKilián Ignác Dientzenhofer
Výstavba1746–1747
Poloha
AdresaHrdly, Bohušovice nad Ohří, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Hrdly
Hrdly
Další informace
Rejstříkové číslo památky17724/5-2046 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrdly je název zámku s hospodářským dvorem ve stejnojmenné vesniciBohušovic nad Ohříokrese Litoměřice. Byl postaven v průběhu šestnáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby, na které se podílel Kilián Ignác Dientzenhofer. Hospodářský dvůr se zámkem je chráněn jako kulturní památka.[1] Samostatně byla jako památka chráněna také kovárna, která stála ve východní části vnitřního dvora. Po částečném zřícení stavby existenci tohoto objektu ukončila demolice v roce 2006.[1]

První panské sídlo je v Hrdlech zmiňováno v roce 1620, kdy „ves s dvorem a rezidencí“ koupil Václav Vilém z Roupova na Žitenicích. Byl jím renesanční zámek postavený pravděpodobně břevnovským klášterem poté, co roku 1523 vykoupil panství ze zástavy. Po potlačení stavovského povstání byl roku 1621 majetek Václava z Roupova zkonfiskován a Hrdly se vrátily zpět klášteru. Během válek o rakouské dědictví byla vesnice i s dvorem v letech 1742 a 1744 vydrancována. Poškozené renesanční sídlo bylo v letech 1746–1747 nahrazeno barokním zámkem postaveným podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Zámek roku 1824 vyhořel, a v důsledku požáru zanikla část umělecké výzdoby areálu.[2] Areál zámku není veřejnosti přístupný, vnitřní prostory byly přestavěny na byty.[1]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

Renesanční sídlo tvořila jednopatrová budova krytá šindelovou střechou s hodinovou věží. Uvnitř se nacházela kaple svatého Tomáše, sklepy s lednicí, předsíň, komora, kuchyně a šest pokojů.[2] Po barokní přestavbě zámek získal obdélný půdorys se čtyřbokou věžicí na střeše a s krátkým příčným křídlem na západě. Přízemní místnosti jsou zaklenuté valenými a křížovými klenbami. V sousedství věžice se nachází zámecká kaple zvýrazněné párem pilastrů na obou průčelích. Ze dvora se do ní vstupuje obdélným portálem se supraportou a osvětluje ji velké kasulové okno. Interiér zaklenutý plackovou klenbou s postranními poli valené klenby má zkosené rohy. Klenba je zdobená freskovými malbami českých patronů.[3]


  1. a b c Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-29]. Identifikátor záznamu 128386 : Zemědělský dvůr. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b ANDĚL, Rudolf, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrdly – zámek, s. 156–157. 
  3. POCHE, Emanuel, kolektiv. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Hrdly, s. 469–470. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]