Klášter Dolní Ročov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klášter Nanebevzetí Panny Marie v Dolním Ročově
Klášter Dolní Ročov
Klášter Dolní Ročov
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
MístoDolní Ročov
Souřadnice
Základní informace
Řádaugustiniáni
Založení1373
Zrušení1950
Obnovení1989
Odkazy
Kód památky43254/5-1389 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter Nanebevzetí Panny Marie v Dolním Ročově je augustiniánská fundaceDolním Ročově z konce 14. století určená pro dvanáct řeholníků, původně zvaná Področov.[1] Od počátku fungování konventu je doloženo vaření piva přímo v klášteře.[2]

Historie kláštera[editovat | editovat zdroj]

Ročovský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
Ročovský klášter

Zakladatelem kláštera byl roku 1373[3] Albrecht starší z Kolowrat, který zde byl na vlastní přání po své smrti také pohřben, jeho náhrobek se dodnes nachází v kostele a koluje o něm kolowratská pověst. Zakladatel se zavázal klášter vystavět a ekonomicky ho zabezpečit. Přitom si však pro sebe i své potomky zajistil právo disponibility a dohledu nad klášterními statky. Takže i jeho synové Albrecht mladší, Purkart a Herbort klášter nadále finančně podporovali. Rod Kolovratů zůstal štědrým donátorem po celou dobu trvání kláštera a pomáhal finančně dotovat opravy a přestavby klášterních budov a zajišťoval chod kláštera a přidružených budov.

Roku 1376 byli do nového kláštera uvedeni první mniši. Roku 1380 byl kostel konsekrován. Husitskými válkami byl silně poškozen, ale patrně zničen nebyl. 15. a 16. století byla obdobím v úpadku. Až v sedmdesátých letech 16. století se klášter začal postupně zotavovat.

Největší pohromou po husitských válkách byla pro klášter válka třicetiletá. Roku 1631 byl konvent napaden Sasy, vyloupen a pobořen.[3] Po třicetileté válce finančně zajistil rozsáhlé opravy kláštera další z Kolowratů, Kryštof Jaroslav.

V letech 1715–1718 Jan Blažej Santini na zadání Norberta Leopolda Libštejnského z Kolovrat přistavěl do průčelí kostela velikou věž a zřídil hřbitovní kapli. Roku 1743 bylo v Ročově založeno "Arcibratrstvo požehnaného černého koženého pásku svaté matky Moniky pod mateřským a milostivým opatrováním a jménem Marie Panny Utěšitelky". Ke vzniku bratrstva byla 1. září uspořádána veliká slavnost s procesím.

Po několika letech řádění přírodních živlů[2] byla zapotřebí výrazná rekonstrukce k níž byl povolán Kilián Ignác Dientzenhofer, jenž měl tou dobou dva synovce jako novice v místním klášterním společenstvu.[4] Roku 1746 byl položen základní kámen ke klášternímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie a k vysvěcení došlo roku 1750. Poté se stavby ujal Anselmo Lurago.[2] Během rekonstrukce došlo ke stavebním úpravám exteriéru i interiéru.

Hlavní zdroj příjmů konventu tvořilo panství Líšťany (ves a dvůr v Líšťanech a v Dolním Ročově a v Oulovice). Oba dvory patřily konventu až do roku 1950.

Panna Maria Področovská

Roku 1950 v rámci Akce K byl klášter zásahem státní moci zrušen a řádoví bratři internováni v Oseckém klášteře. Budovy byly poté využívány jako skladiště, věznice či útulek pro psychiatrické pacienty. V ročovském klášteře byli určitou dobu vězněni například hudební skladatel a zpěvák R. A. Dvorský a českoslovenští hokejisté v čele s hokejovým hráčem a trenérem Augustinem Bubníkem, odsouzení v roce 1950 v procesu s tzv. "protistátní skupinou Modrý a spol.".[5]

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1989 byl klášter navrácen augustinánům.[6] V současnosti funguje jako sklad humanitární pomoci charity Praha a prohlídka kostela je možná po domluvě či v rámci mše.

I přes zachovalost kostela, vybavení konventu nepřežilo likvidaci kláštera. Veškerý vzácný knihovní fond kláštera je uložen v Městském muzeu v Lounech.

Od 1. prosince 2014 má klášter v nájmu sochař, malíř, stavitel a pedagog Jan Řeřicha. V současné době již probíhá pod vedením Jana Řeřichy rozsáhlá rekonstrukce celého objektu. Cílem rekonstrukce je vytvoření domu pro seniory.[7][8]

Socha madony[editovat | editovat zdroj]

Votivní scéna z Ročovského graduálu

Gotická opuková socha Področovské Madony s Ježíškem (1,25 metrů vysoká), z dob zakladatele se stala nejznámějším symbolem kláštera. Dodnes je umístěna v prosklené vitríně na hlavním oltáři. Je jí připisováno mnoho zázraků, čímž se toto místo proslavilo. Nejvíce poutníků však do Ročova putuje o každoroční pouti, při níž vždy zazní i tzv. Ročovský Zdrávas, složený právě na počest Matky Boží. O milostné soše a klášteru existuje mnoho pověstí a příběhů, které byly zpracovány v různých publikacích.

Ročovský graduál[editovat | editovat zdroj]

V klášteře také vznikl rukopis Ročovský graduál zapsaný české chorální notaci.

Exteriér a interiér kostela[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Dolní Ročov).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.hrady.cz
  2. a b c www.atlasceska.cz
  3. a b www.augustiniani.cz. www.augustiniani.cz [online]. [cit. 2009-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-25. 
  4. www.vitejte.cz[nedostupný zdroj]
  5. KONEČNÝ, Vratislav. Klášter v Dolním Ročově, kde věznili hokejisty i R. A. Dvorského, začíná nabírat druhý dech. Novinky.cz [online]. 2019-09-30 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 
  6. www.cestovani.idnes.cz
  7. Opravě kláštera pomohou mramorové housle, jedny má sochař i na Expu. iDNES.cz [online]. 2015-05-06 [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. 
  8. Oprava kláštera v Ročově na Lounsku odhaluje zapomenuté prostory. iDNES.cz [online]. 2015-12-06 [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]