Jindřich Libštejnský z Kolovrat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jindřich
hrabě Libštejnský z Kolovrat
Erb Libštejnských z Kolovrat

Nejvyšší hofmistr Českého království
Ve funkci:
4. listopad 1643 – 6. březen 1646
Panovník Ferdinand III.
Předchůdce Bedřich z Talmberka
Nástupce Oldřich František Libštejnský z Kolovrat

Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci:
1638 – 1643
Panovník Ferdinand III.
Předchůdce Bedřich z Talmberka
Nástupce Oldřich František Libštejnský z Kolovrat

Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1628 – 1638
Panovník Ferdinand II., Ferdinand III.
Předchůdce Bedřich z Talmberka
Nástupce Sezima z Vrtby

Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci:
1623 – 1628
Panovník Ferdinand II.
Nástupce Vilém mladší Popel z Lobkowicz

Hejtman Nového Města pražského
Ve funkci:
1613 – 1615
Panovník Ferdinand III.

Hejtman Prácheňského kraje
Ve funkci:
1613 – 1615
Panovník Matyáš

Císařský rada
Ve funkci:
1603 – ?
Panovník Rudolf II.

Choť Alžběta (Eliška) z Lobkovic
Rodiče Albrecht VI. Libštejnský z Kolovrat
Alžběta Kavková z Říčan
Děti Oldřich František
Zaměstnání politik, úředník
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Libštejnský z Kolovrat, také Jindřich Liebsteinský z Kolowrat (15706. března 1646) byl český šlechtic z rodu Kolovratů, který v pobělohorské době zastával nejvyšší zemské úřady Českého království.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Albrechta VI. Libštejnského z Kolovrat (1539–1586) a jeho třetí manželky Alžběty Kavkové z Říčan († 6. března 1585, pohřbena v Tochovicích). Jeho starší nevlastní bratři z otcova prvního manželství Jan (1550–1616) a Jaroslav (1553–1617) zastávali dvorské úřady u habsburského dvora.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina hradu Střela
Pamětní deska se jmény Jindřicha a jeho syna Oldřicha Františka v Ročovském klášteře.

Jako mladý působil v armádě, kde v roce 1594 dosáhl hodnosti plukovníka. V roce 1603 se stal císařským radou, o deset let později působil jako hejtman Prácheňského kraje.[1] Významnějším postem byl úřad hejtmana Nového Města pražského. V roce 1615 byl vrchním výběrčím daní.

V roce 1619 byl vypovězen z Čech, protože v době stavovského povstání zůstal věrný císaři. Jeho věrnost Habsburkům a katolická víra mu v pobělohorské době zajistily hvězdnou kariéru. V roce 1623 se stal nejvyšším dvorským sudím, v roce 1628 nejvyšším zemským sudím, v letech 1638–1643 byl nejvyšším zemským komorníkem a kariéru zakončil jako nejvyšší zemský hofmistr Českého království.[2]

Jindřich podporoval augustiniánský klášter v Dolním Ročově, kde je umístěna pamětní deska s jeho jménem a jménem jeho syna Oldřicha Františka.

Zemřel 3. září 1646 a byl pochován v Praze.[3]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Na Hradčanech se 13. února 1600 oženil s Alžbětou (Eliškou) z Lobkovic (1580 – 14. červen 1663 Žichovice, pohřbena v Praze) a měl s ní syna Oldřicha Františka (28. červenec 1607 Žichovice – 3. leden 1650 České Budějovice), který však otce přežil jen o čtyři roky.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1603 vlastnil Žichovice. V době třicetileté války z konfiskovaného majetku získal Střelu a Řepici.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAREK, Miroslav. Kolovratové 2 [online]. Rev. 2008-12-21 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. 
  2. JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 30. 
  3. MAREK, Miroslav. Kolovratové 2 [online]. Rev. 2008-12-21 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 30. 
  • KUNCIPÁL, Karel. Kdo byl Jindřich Liebštejnský z Kolovrat. Výběr. 1992, roč. 29, čís. 4, s. 272–273. 
  • KUNCIPÁL, Karel. Spor o Střelu. Výběr. 1992, roč. 29, čís. 4, s. 273–275. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]