Klášter theatinů (Praha)
| Klášter theatinů v Praze na Malé Straně | |
|---|---|
 Vstup ze Zámeckých schodů do bývalého kláštera theatinů v Praze na Malé Straně | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Praha Malá Strana |
| Ulice | Staré zámecké schody |
| Souřadnice | 50°5′20″ s. š., 14°23′59″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Řád | Theatini (kajetáni) |
| Založení | 1671 |
| Zrušení | 1783 |
| Znak |  |
| Odkazy | |
| Kód památky | 38936/1-498 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter theatinů (kajetánů) v Praze na Malé Straně je bývalý konvent při kostele Panny Marie Ustavičné pomoci a sv. Kajetána.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Roku 1648 založil první českou kolej řádu theatinů nejvyšší purkrabí Království českého Bernard Ignác Bořita z Martinic. Řád od roku 1672 sídlil v koleji na Malé Straně. Jako klášterní kostel zpočátku sloužila dnes již neexistující kaple Panny Marie Einsiedelnské na rampě Pražského hradu.
Původní stavební plán kostela od italského architekta Guarina Guariniho, člena theatinského řádu, nebyl uskutečněn z důvodu na svou dobu příliš odvážného návrhu.
Základní kámen kostela byl položen v roce 1691 pražským arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna. Kostel křížového půdorysu, spojený s klášterem vřetenovým schodištěm, byl dostavěn až v letech 1707–1711 architektem Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Ten navázal na dřívější rozestavěnou budovu, jejíž autorem byl zřejmě Jean-Baptiste Mathey, je však možné, že jde o dílo Giovanniho Domenica Orsiho.
Kostel byl vysvěcen v roce 1717.
Za panování císaře Josefa II. byl v roce 1783 klášter v rámci církevních reforem zrušen. Plánovaný prodej klášterního kostela se na naléhání místních obyvatel neuskutečnil a objekt připadl Bratrstvu Božské Prozřetelnosti, které kostel spravovalo. Po dočasné správě objektu Bratrstvem jej v roce 1793 koupil hrabě Rudolf Morzin, který zde provozoval divadelní představení.
Ve 30. letech 19. století pozemek zakoupil známý vlastenec a lékárník Jan Dobromil Arbeiter v té době se v bývalém klášterním refektáři konala představení českého divadla, provozovaného skupinou vlastenců kolem Josefa Kajetána Tyla.
Do roku 1869 pak sloužily budovy kláštera jako činžovní dům, kdy je koupila královna Marie Anna Savojská a darovala ho řádu redemptoristů.[1]
Po komunistickém puči byl redemptoristům v roce 1950 pozemek zabaven státem. Na krátký čas zde byl zřízen domov mládeže a později celý komplex připadl ministerstvu vnitra. přičemž kostel zůstal i nadále ve správě římskokatolické církve.
V září 2005 byl kostel s částí zahrady redemptoristům navrácen.[2][3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Pavel Vlček (edt.), Umělecké památky Umělecké památky Prahy - Malá Strana, Academia, Praha 1999)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Panna Maria Matka Ustavičné pomoci a sv. Kajetán - kostel
- ↑ NABÍDKA POZNÁVÁNÍ MÉNĚ ZNÁMÝCH A OPOMÍJENÝCH BAROKNÍCH PAMÁTEK V PRAZE, Bakalářská práce, Martin Švanda, Jihlava 2009
- ↑ Usnesení - detail. www.praha1.cz [online]. [cit. 2016-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- O klášteře theatinů a kostele Panny Marie na hrady.cz
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter kajetánů-theatinů na Wikimedia Commons
