Inocenc X.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho Svatost
Inocenc X.
236. papež
Retrato del Papa Inocencio X. Roma, by Diego Velázquez.jpg
Církevřímskokatolická
Zvolení15. září 1644
Uveden do úřadu4. října 1644 (intronizace)
Pontifikát skončil7. leden 1655
PředchůdceUrban VIII.
NástupceAlexandr VII.
ZnakZnak
Svěcení
Biskupské svěcení25. ledna 1626
světitel Laudivio Zacchia
1. spolusvětitel Alfonso Manzanedo de Quiñones
2. spolusvětitel Fabio Lagonissa
Kardinálská kreace30. srpna 1627 (In pectore); vyhlášeno 19. listopadu 1629
Titulkardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • apoštolský nuncius ve Španělsku (1626-1629)
  • úředník římské kurie (1629-1639)
  • kardinál-kněz u Sant'Eusebio (1630-1644)
  • prefekt kongregace koncilu (1639-1644)
Zúčastnil se
  • konzistoř 1627 (kreován kardinálem in pectore), 1629 (vyhlášen kardinálem); konkláve 1644 (zvolen papežem); konzistoř: březen a prosinec 1645, 1646, 1647, březen a září 1650, 1652, 1653 a 1654
Osobní údaje
Rodné jménoGiovanni Battista Pamphilj
Datum narození6. května 1574
Místo narozeníŘím, Papežský stát Papežský stát
Datum úmrtí7. ledna 1655 (ve věku 80 let)
Místo úmrtíŘím, Papežský stát Papežský stát
Místo pohřbeníŘím, kostel Sant'Agnese in Agone
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inocenc X. (6. května 15747. ledna 1655), narozen jako Giovanni Battista Pamphilj, byl papežem v letech 16441655.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Římě, pocházel z rodu spřízněného s Borgii (sám byl přímým potomkem papeže Alexandra VI.), roku 1604 byl jmenován karidinálem, posléze sloužil jako papežský nuncius v Neapoli a na španělském královském dvoře. Roku 1626 se stal titulárním patriarchou antiochijským. Po smrti Urbana VIII usilovala konkláve o volbu papeže, který by nebyl otevřeně profrancouzský ani prošpanělský. Giovanni Pamphili se zdál být vhodným kompromisem, a proto byl zvolen papežem. Zpočátku provozoval poměrně umírněný nepotismus. Velký vliv na něj měla donna Olimpia Maidalchini Pamphili, vdova po jeho zemřelém bratrovi Pamphilovi Pamphilim. Pověsti o tom, že by byla Inocencovou milenkou nebyly nikdy potvrzeny, v každém případě měla na svého švagra enormní vliv. Nejen, že ho přiměla jmenovat své syny Camillia a Francesca kardinály, ale také zneužívala svůj vliv na papeže k vlastnímu obohacení. Nechala se jmenovat kněžnou ze San Martina al Cimina. Také si u papeže prosadila opětovné povolení prostituce v Římě (jejíž provozování zde zakázal papež Pius V), z jejíchž výnosů sama profitovala. Za jeho pontifikátu byl jakožto papežský architekt protežován Francesco Borromini na úkor Giana Lorenza Berniniho. Od roku 1554 byl Inocenc x vážně nemocný, sužovala ho dna a záněty kloubů, takže byl upoután na lůžko. Během Vánoc roku 1654 se jeho stav zhoršil a od dva týdny později, 7. ledna 1655, papež ve velkých bolestech zemřel.

Odsoudil jansenismus.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Papež
Předchůdce:
Urban VIII.
16441655
Inocenc X.
Nástupce:
Alexandr VII.