Kazimierz Brodziński

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kazimierz Brodziński
Album pisarzy polskich page111 - Kazimierz Brodziński.png
Narození8. března 1791
Królówka u Bochni
Úmrtí10. října 1835 (ve věku 44 let)
Drážďany
Místo pohřbeníStarý katolický hřbitov v Drážďanech
Povoláníbásník, redaktor, překladatel a literární teoretik
Národnostpolská
Alma materVaršavská univerzita
Literární hnutíromantismus
PříbuzníAndrzej Brodziński (1786-1812), bratr
VlivyJohann Gottfried Herder
Johann Wolfgang von Goethe
Friedrich Schiller
Jean Paul Friedrich Richter
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kazimierz Brodziński (3. srpna 1791, Królówka u Bochni10. října 1835, Drážďany) byl polský básník, redaktor, překladatel a literární teoretik, který svým uměleckým dílem i teoretickými výklady razil cestu romantismu v polské literatuře.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Wiesław i Pieśni rolników, společné vydání z roku 1867
Kazimierz Brodziński kolem roku 1820
Básníkův hrob v Drážďanech

Pocházel z rodiny zchudlého šlechtice. Vyrůstal v lidovém prostředí a díky svému staršímu bratrovi, básníkovi Andrzejovi Brodzińskému, se začal zajímat o literaturu. Studoval v Tarnově a Krakově a pak v letech 18091813 sloužil ve vojsku Varšavského knížectví (nakonec získal hodnost nadporučíka). V bitvě u Lipska byl zraněn a padl do pruského zajetí. Po návratu do vlasti žil od roku 1814 ve Varšavě a pracoval jako úředník v městské správě. Roku 1815 vstoupil do zednářské lóže. Od roku 1816 spolupracoval s vědeckým a literárním měsíčníkem Pamiętnik Warszawski, kde publikoval své odborné práce o literatuře. Rovněž se věnoval překladům, zejména z němčiny a angličtiny. Od roku 1818 působil jako učitel literatury na různých stupních škol a po získání doktorátu z filosofie přednášel od roku 1822 na Varšavské univerzitě estetiku, stylistiku a dějiny literatury. Roku 1823 se stal členem Varšavské učené společnosti.[2][3]

V letech 18241825 cestoval po Evropě a při pobytu v Čechách (léčil se v Karlových Varech) se seznámil s českými obrozenci Františkem Ladislavem Čelakovským a Václavem Hankou, s nimiž jej spojovalo slavjanofilství a zájem o lidovou píseň a ohlasovou poezii. V tomto duchu také vytvářel vlastní básně. Během polského povstání z let 1830–1831 byl editorem povstaleckých novin Kurier Polski a Nowa Polska a pracoval jako generální inspektor škol. Po pádu povstání byl propuštěn ze svých funkcí a žil v Krakově. Roku 1834 se vrátil do Varšavy a do roku 1835 redigoval časopis Magazyn powszechny. Ke konci života se přiklonil k mesianismu, založenému na přesvědčení, že po neúspěšném povstání je osud polského národa vykoupením pro svobodu jiných slovanských národů.[2][4]

Brodzińského poezie vychází z preromantismu, ale samotný autor byl propagátorem romantismu v polské literatuře. Podle jeho názoru má poezie být idylická, prostá, uměřená a vlastenecká a má vystihovat národního ducha. Za útvar, který splňuje tato kritéria a který vystihuje jeho názory na národní literaturu, považoval selanku z prostředí venkovského života. Podporu svých názorů hledal zejména v esejích Johanna Gottfrieda Herdera.[1] Ve svých teoretických pracích se snažil o kompromis mezi skupinami polských romantiků a stoupenců klasicismu. Do literární vědy vnesl srovnávací metodu, namísto pouhé biografie a bibliografie.[2]

Zemřel roku 1835 v Drážďanech při návratu z léčebného pobytu v Karlových Varech a je pochován na drážďanském Starém katolickém hřbitově.[5]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Vlastní práce (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • O klasyczności i romantyczności, tudzież o duchu poezji polskiej (1818, O klasicismu a romantismu, tudíž o duchu polské poezie), časopisecky v Pamiętniku Warszawskémm, studie snažící se najít kompromis mezi krajními názory skupin polských romantiků a stoupenců klasicismu.
  • Pieśni rolników (1818-1820, Písně rolníků), sbírka básní.
  • Kalmora (1820), libreto k melodramatu Karola Kurpińského.
  • Listy o polskiej literaturze (1820).
  • Wiesław, sielanka krakowska (1820, Vjeslav, selanka z okolí krakovského), časopisecky v Pamiętniku Warszawském, milostný příběh Vjeslava a Haliny, zobrazený na pozadí Kościuszkova povstání. Hrdinové idylického vyprávění žijí ve vesnickém prostředí, v idealizovaném světě plném řádu a harmonie, který představuje nedotčenou duši polského národa. Své štěstí nachází v rodině, v sousedském prostředí a v kontaktu s přírodou.
  • Pisma (1821), dva svazky, vlastní básně i překlady.
  • O kursie krytycznej historii literatury polskie (1821),
  • O krytyce (1830), studie.
  • O exaltacji i entuzjazmie (1830), studie.

Překlady (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Hudební adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

  • O Koperníku, slavném polském hvězdáři, Praha 1865, přeložil a nákladem vlastním vydal František Jan Jezbera.
  • Věslav, selanka z okolí krakovského v pěti zpěvech, Brno 1870, přeložil a nákladem vlastním vydal Jan Soukup.
  • Záclona, Praha: Zvěsti 1905, přeložil J. V. Alexander.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Slovník polských spisovatelů, Libri, Praha 2000, str. 103-104.
  2. a b c Slovník polských spisovatelů, Odeon, Praha 1974, str. 82.
  3. Kazimierz Brodziński - TarnowskieInfo.pl
  4. Kazimierz Brodziński - Wirtualna Biblioteka Literatury Polskiej
  5. Żywot poczciwy Kazimierza Brodzińskiego
  6. Wiesław czyli krakowskie wesele - Europeana Collections

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]