Kazimierz Brodziński

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kazimierz Brodziński
Album pisarzy polskich page111 - Kazimierz Brodziński.png
Narození 8. března 1791
Królówka u Bochni
Úmrtí 10. října 1835 (ve věku 44 let)
Drážďany
Místo pohřbení Starý katolický hřbitov v Drážďanech
Povolání básník, redaktor, překladatel a literární teoretik
Národnost polská
Alma mater Varšavská univerzita
Literární hnutí romantismus
Příbuzní Andrzej Brodziński (1786-1812), bratr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kazimierz Brodziński (3.srpna 1791, Królówka u Bochni10. října 1835, Drážďany) byl polský básník, redaktor, překladatel a literární teoretik, který svým uměleckým dílem i teoretickými výklady razil cestu romantismu v polské literatuře.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Wiesław i Pieśni rolników, společné vydání z roku 1867
Kazimierz Brodziński kolem roku 1820
Básníkův hrob v Drážďanech

Pocházel z rodiny zchudlého šlechtice. Vyrůstal v lidovém prostředí a díky svému staršímu bratrovi, básníkovi Andrzejovi Brodzińskému, se začal zajímat o literaturu. Studoval v Tarnově a Krakově s pak v letech 1809-1813 sloužil ve vojsku Varšavského knížectví (nakonec získal hodnost nadporučíka). V bitvě u Lipska byl zraněn a padl do pruského zajetí. Po návratu do vlasti žil od roku 1814 ve Varšavě a pracoval jako úředník v městské správě. Roku 1815 vstoupil do zednářské lóže. Od roku 1816 spolupracoval s vědeckým a literárním měsíčníkem Pamiętnik Warszawski, kde publikoval své odborné práce o literatuře. Rovněž se věnoval překladům zejména z němčiny a angličtiny. Od roku 1818 působil jako učitel literatury na různých stupních škol a po získání doktorátu z filosofie přednášel od roku 1822 na Varšavské univerzitě estetiku, stylistiku a dějiny literatury. Roku 1823 se stal členem Varšavské učené společnosti.[2][3]

V letech 1824-1825 cestoval po Evropě a při pobytu v Čechách (léčil se v Karlových Varech) se seznámil s českými obrozenci Františkem Ladislavem Čelakovským a Václavem Hankou s nimiž jej spojovalo slavjanofilství a zájem o lidovou píseň a ohlasovou poezii. V tomto duchu také vytvářel vlastní básně. Během polského povstání z let 1830-1831 byl editorem povstaleckých novin Kurier Polski a Nowa Polska a pracoval jako generální inspektor škol. Po pádu povstání byl propuštěn ze svých funkcí a žil v Krakově. Roku 1834 se vrátil do Varšavy a do roku 1835 redigoval časopis Magazyn powszechny. Ke konci života se přiklonil k mesianismu založeném na přesvědčení, že po neúspěšném povstání je osud polského národa vykoupením pro svobodu jiných slovanských národů.[2][4]

Brodzińského poezie vychází z preromantismu, ale samotný autor byl propagátorem romantismu v polské literatuře. Podle jeho názoru má poezie být idylická, prostá, uměřená a vlastenecká a má vystihovat národního ducha. Za útvar, který splňuje tato kritéria a který vystihuje jeho názory na národní literaturu, považoval selanku z prostředí venkovského života. Podporu svých názorů hledal zejména v esejích Johanna Gottfrieda Herdera.[1] Ve svých teoretických pracích se snažil o kompromis mezi skupinami polských romantiků a stoupenců klasicismu. Do literární vědy vnesl srovnávací metodu namísto pouhé biografie a bibliografie.[2]

Zemřel roku 1835 v Drážďanech při návratu z léčebného pobytu v Karlových Varech a je pochován na drážďanském Starém katolickém hřbitově.[5]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Vlastní práce (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • O klasyczności i romantyczności, tudzież o duchu poezji polskiej (1818, O klasicismu a romantismu, tudíž o duchu polské poezie), časopisecky v Pamiętniku Warszawskémm, studie snažící se najít kompromis mezi krajními nátory skupin polských romantiků a stoupenců klasicismu.
  • Pieśni rolników (1818-1820, Písně rolníků), sbírka básní,
  • Kalmora (1820), libreto k melodramatu Karola Kurpińského.
  • Listy o polskiej literaturze (1820)
  • Wiesław, sielanka krakowska (1820, Vjeslav, selanka z okolí krakovského), časopisecky v Pamiętniku Warszawském, milostný příběh Vjeslava a Haliny, zobrazený na pozadí Kościuszkova povstání. Hrdinové idylického vyprávění žijí ve vesnickém prostředí, v idealizovaném světě plném řádu a harmonie, který představuje nedotčenou duši polského národa. Své štěstí nachází v rodině, v sousedském prostředí a v kontaktu s přírodou.
  • Pisma (1821), dva svazky, vlastní básně i překlady.
  • O kursie krytycznej historii literatury polskie (1821),
  • O krytyce (1830), studie.
  • O exaltacji i entuzjazmie (1830), studie.

Překlady (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Hudební adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

  • O Koperníku, slavném polském hvězdáři, Praha 1865, přeložil a nákladem vlastním vydal František Jan Jezbera.
  • Věslav, selanka z okolí krakovského v pěti zpěvech, Brno 1870, přeložil a nákladem vlastním vydal Jan Soukup.
  • Záclona, Praha: Zvěsti 1905, přeložil J. V. Alexander.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Slovník polských spisovatelů, Libri, Praha 2000, str. 103-104.
  2. a b c Slovník polských spisovatelů, Odeon, Praha 1974, str. 82.
  3. Kazimierz Brodziński - TarnowskieInfo.pl
  4. Kazimierz Brodziński - Wirtualna Biblioteka Literatury Polskiej
  5. Żywot poczciwy Kazimierza Brodzińskiego
  6. Wiesław czyli krakowskie wesele - Europeana Collections

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]